Therapy (2025)

Co tím chtěl básník říci?
Pokud nad tím nebudete příliš přemýšlet, asi si tohle dílko užijete. Sledujeme zde jakýsi proces sebepoznání mezi mužem a jeho terapeutem. Mě se typově docela líbil pan terapeut :) Pokud ovšem začnete přemýšlet o tom, nakolik reálné jsou polohy, které pánové předvádí, tak to až tak slavné nebude. Průměrná velikost korejského údu se totiž řadí k nejmenším na světě, což můžu i potvrdit :D Takže u 90% poloh, které pánové předvedli, nebylo vůbec technicky možné, aby došlo ke spojení a k výměně genetických informací. Tuhle minisérii tak doporučuji zhlédnout buď pod vlivem, nebo se jí raději vyhnout.

Tady jsme viděli všechno a vlastně nic,první mě napadlo že koukám na učebnici Kámasútry,potom jsem přemýšlela jestli jsou některé polohy vůbec uskutečnitelné a kam ten neviditelný úd vlastně míří. Musím přiznat že i těch několik krátkých miniut v dílech se mi vlastně zdálo dlouhých, hudba byla dost rušivá,co se mi líbilo bylo střídání barev.Herci předvedli obdivuhodný výkon, klobouk dolů, hlavně terapeut s kamenou tváří mi připomínal Wednesday z Addamsovy rodiny, žádná emoce ani mrknutí oka i když v poslední díle nastal obrat v mimice obou aktérů při milostných scénách, sex prostě léčí. Spíš doporučuji, seriál nebude sedět každému, ale není na škodu ho vidět.

Jediná cesta, jak přežīt tuto akrobatickou show a zachovat si duševní zdraví, je nadsázka. Spolu s komičností hezky zvládá ovlivňovat náladu a přetahuje se s chvílemi zrychlené srdeční aktivity. Možná někde za polovinou se začne 1234 poloh přejídat. Na pointu z lekce zbylo minimum času. Je to škoda, ale i tak jsem se dosti pobavila:)

Pro mě druhá nekonvenční Korea a zase nízký hodnocení (MDL 6.6). Nevím, ale je škoda, že tenhle "jiný pohled" zůstane opět asi nepochopený. Co dodat...
Každý záběr na oba herce tu měl svoje místo, smysl. Bylo skvělý sledovat postupný vývoj emocí od počátečního zděšení až do prožití posledního přírazu. Vsadila jsem se, že se pan profesionální kamenná tvář aspoň jednou usměje...a??? Neprozradím 😀. Občas mi cukaly koutky, v Asii by měli na školách přidat do rozvrhu hodinu anatomie navíc 😃. Problém byl ale spíš ve výběru hudby, která hodně rušila a kazila celkový dojem. Zachránila to poslední píseň The Biggest Pretender. Její slova hodně prozrazují. Líbilo se mi i symbolické zapojení barev do jednotlivých dnů. A herci? Ti mají i můj obdiv.

Vátsjájano, dívej se a uč se 😃...

To asi pro mnohé diváky, co mají rádi mladistvě vypadající herce BL a zvyklé na konci seriálu na pusinky v tom "zhavějším" případě à la kapřík, nebude, a proto dávám spíše nedoporučuji. A ani pro mnohé zdejší uživatele, kteří toto dílko pojmou vážně.
Miniseroš přesně odpovídá charakteru produkce východní Asie. Buď převažují projekty strohé, mnohdy afektované, pro "západního" diváka bezcitné (ale my co Asii můžeme, víme své) se sexem maximálně rybí pusinky a nebo naprostý opak, oraz, odvážný, nekonvenční projekt. Něco "mezi tím" snad ani nevím, že by se produkovalo (myslím stále východní Asii).
Kamasutra (píši schválně bez diakritiky) jak vyšitá. V mnoha případech si to mladí pánové dělali do stydké kosti, do kyčle či stehna a já jsem se válel smíchy. Jindy naopak vše bylo přesné, tak jak má být 😹😹😹,
Smysl? Mě to smysl dávalo, prostě Therapy! Jižní Korea ...
Oba herce obdivuji. Toho terapeuta za kamennou tvář za maskou které jsem cítil, jak se snaží během přírazů "podat výkon" tak, aby se neusmál a toho druhého - klienta za to hekání (nejvíce hekal právě, když mu to terapeut dělal do močového měchýře či ledviny). Vůbec se nebudu pouštět tady do debat, zda je to soft či něco jiného, rozhodně to sem na GT patří, ohanbí nebylo vidět ani z dálky tak, jako tady na GT v některých projektech se to hemží ptáčky zpěváčky nebo někdy i velkými orly. Určitě zde budu patřit k té menšině, co tady dává vysoké hodnocení, protože pro mě to smysl, SYMBOLIKU, mělo ze všech těch mých výše uvedených postřehů a i se zdůrazněním toho úplného konce seriálu a také toho, co k Asii hodně patří: "Prostě já, klient, jsem hetero a čekal jsem terapeutku mladou dívku ..." 😻
A teď vážně. Hezká fantazie toho, kdo to vymyslel, napsal, zrežíroval. Jen ta hudba byla v některých pasážích příšerná, jak na pohřbu, někdy se snést dala, ale nepasovala mi k tomu. Jen na úplném konci poslední epizody se konečně hudba trefila do tématu, protože tam ... se vše změnilo.