Recenzi napsal/a petr12
Jejich choreografie mě úplně dostala.
Snímek otevřeně líčící vztah gayů natočený v době, kdy se u nás ještě většina musela skrývat.
Závěr snímku nemá chybu.
Každý má právo na druhou šanci. I rodič s mnoha vadami, pokud své dítě miluje.
Příjemné konverzační drama o potlačovaných lidských citech a touhách.
Syrový snímek natočený "za pochodu".
Pohádka z exotického prostředí pro věčné snílky a nepoučitelné romantiky.
Gay army musí na homofoby působit jako červený hadr na býka. 9 víceméně vykroucených kluků si hraje na vojáčky a ve volných chvílích...
Zajímavý způsob, jak se vyrovnat s rozchodem - natočit krátký film.
Četné pohledy a zájem o zajatce vnímavým divákům odhalí skrytý podtext snímku.
Ve snímku se bohužel objevuje několik momentů (zvratů), které mají zřejmě děj posunout kupředu, ale působí nereálně a kazí výsledný dojem.
Krátké, přesto hodně depresivní.
Film je jen nastavovanou kaší bez chuti a vůně.
Do nevlídného prostředí zasazený film o dysfunkční rodině, který nabízí několik závažných témat a nutí k přemýšlení.
Celý film směřuje odnikud nikam a popisuje vztah bez stanovených pravidel, který vyznívá zcela do ztracena..
Na japonskou kinematografii poměrně otevřený snímek zachycující citovou frustraci školáků.
I slunce zapadá, aby další den vyšlo.
Snímku nelze až na maličkosti nic moc vytknout. Nabízí zajímavě vystavěný příběh, který dokáže diváka vtáhnout do děje, velice solidní herecké obsazení. Ale chybí mu...gay námět. Pokud nepočítám jedinou štípanou pusu.
