Recenzi napsal/a jiri.twist

„Oh Jonathan“, co k tomu v jinak převážně ateistickém státě jako Česko dodat? Jinak slušný průměr s horší kvalitou obrazu a zvuku …

Myslet, vzpomínat na zemřelého přítele, se kterým jsme byli svázáni všemi možnými silnými pouty, musí být hodně těžké. Ale jednou … jednou si řekneme (nebo nám to ten zemřelý našeptá), že musíme jít dál …

Moc se mi to líbilo, na takového něco jsem čekal, vždy mě lákaly tyto příběhy z nedávné historie, a toto téma Boba Mizera obzvlášť. Krásně propojený dokument, kdy hovořili i někteří tehdejší „aktéři“ v čele s Joe D´Allesandrem (jak ten čas letí a na obrazovkách vidíme obličeje starců, ale z některých to „něco“ stále vyzařovalo, a jak byli krásní „za mlada“…), vše propojeno hraným dramatem a proloženo cennými dobovými reáliemi (video, foto) a některé scény z těch dobových reálií, co chyběly, byly bezvadně dohrány. A všechno bylo zahráno, i když se...

Na film jsem se řádně připravil, osvěžil si Deanův životopis, pročetl celou řadu recenzí na různých serverech. Mě se snímek velmi líbil (taky díky jedné z dam tohoto serveru, překladatelce kalerme), protože už jsem předem věděl, co mohu očekávat a nejsem rozladěn jako někteří z toho, že se vlastně ani tak nejedná o životopisný film. Já nepotřebuji vědět u Deanova života každý detail, a že v pátek třináctého byl na obědě už v 11,00 h a ve 14,07 h se šel vykakat. Přeci je to jasné už z názvu filmu a...

Mě film zaujal několika směry, i když úplných superlativních výšin dílko nedosahuje. Jednak to, že si na nic nehraje a muže, kteří mají rádi muže, prezentuje zcela „normálně“, potom, že některé z postav jsou vykresleny z pohledu diváka hodně psychologicky, herci sympatičtí. Dost rozruchu tam způsobí postava Steva a i když tvůrci vybrali herce menšího vzrůstu, tak tvářičkou už zcela eféba nepřipomínal a čekal jsem, kdy bude plně rozhozen vztah hlavního páru Philippe a Jean-Marc. Nakonec i postavy Nathalie a Christiana nejsou jen vedlejší. Film končí vcelku...

Já mám jedno kritérium. Čím menší míra tolerance, tím vyšší míra buranství, primitivnosti a vymatlanosti národa jako takového. Co dodat, je mi líto takových lidí, co musí žít v této pokřivené společnosti s nynějším kultem osobnosti bývalého „agenta“ KGB, a i přesto alepoň někteří z nich neztrácejí naději. A také jsou velmi pěkné recenze na ČSFD v čele s Diskem, stálo by za to, aby ji překopíroval i sem. Zde zatím tento snímek neprávem paběrkuje, hned bych mu dal palec nahoru ...

Protože jsem již dříve zde okomentoval nejstarší filmy, zde na GT uvedené, podíval jsem se i na tento sem nově vložený, samozřejmě rovněž s herci, kteří už nežijí a musím hodnotit nadprůměrně pozicí diváka tehdejší doby. Ale … ten příběh zamilovaného staršího muže a mladíka, který jej jen využívá, by se klidně mohl, samozřejmě s nynějšími dobovými reáliemi, odehrát v realitě či ve filmu i dnes!

Ty jo, jsem si říkal v průběhu filmu, „to je pěkná kravina“, na konci už to ale kravina u mě nebyla, a teď s odstupem přemítám a nemůžu snímek z hlavy vypudit … Ten vojensko-vymatlaný ruský humus, špatná technická kvalita filmu se pojí s krásou mladých životů omezených stupiditami tehdejší společnosti a když si to porovnávám ze všech možných stran, ze všech možných úhlů, tak mi to i „něco“ dalo …

A pak že krátké filmy jsou o ničem … a toto je dokonce superkrátký film a udělaný nádherně. Posuďte a SUĎTE (teď nemyslím krátké filmy jako takové, ale tento konkrétní tříapůlminutový příběh…)

Nevím … možná jiným se kraťas bude líbit, ale mě se moc nedotkl, ani jsem se moc nezasmál a závěrečná část, kdy oba hlavní protagonisté vystupují ve stylu diskofilů ze 70.-80.let už se mi nelíbila vůbec.

Tato kolekce mě zaujala, především svou pestrostí šesti příběhů, jako malířova paleta základních barev. Jen ještě nade všemi vyčníval ten první z nich (Touch), ani ne tak zpracováním, jako spíše hloubkou příběhu, poselstvím …

Mohu říci, že toto filmové belgické dílko je hodně nadprůměrné z mnoha úhlů a jsem rád, že jej sem KK před pár dny zařadil, i když je pravda, že se jedná z pohledu těchto našich stránek opravdu jen o gay interest. Vždyť na toto téma vzniklo již více filmů, např. Jarmanova prvotina Sebastiane, kterou zde na stránkách máme, dále západoněmecký film Le martyre de Saint Sébastien z roku 1984 s krásným Michaelem Biehnem, českým režisérem Petrem Weigelem (dokonce tam hrají i 3-4 čeští a slovenští herci a jeden budoucí zpěvák) s jemným homoerotickým obsahem. ...

Mám rád takovéto pomalu plynoucí filmy, jakoby byly o ničem … A ono je v nich mnohdy schováno hrozně moc a toto je jeden z nich. Příjemně udělané a hezké …a k tomu krajina a příroda jižní Číny …

Tohoto dokumentu si cením především proto (za příběh dávám kvůli tomu 8), že divákům představuje širokou škálu „jiných“ gay mužů – nejsou to žádné tetky, vykrouceniny ani takoví, na kterých to dle jejich zjevu hned poznáte a že je v různých částech světa na gay muže stále pokroucený náhled, je nasnadě. Vidíme zde muže, kteří pěstují své tělo, maskulinitu, sportovce, policisty a kteří jsou proti tomu, aby lidé vnímali gay komunitu pouze jako zženštilé tetky. Někdy je to hnáno i do extrémů, kdy posedlost svým vlastním tělem je už skoro nemoc (a to už může postihnout jakoukoli...

Vcelku koukatelný film, kdy Jacka, nyní ženatého a „hetero“, dostihne jeho nedávná minulost před dvěma a více lety … Kraťas mě zaujal především pestrým hereckým obsazením. Jacka hraje seriálový sympoš M.G.Kelley, mě nesympatickou roli přihřáté staré úřednice hraje hollywoodská legenda Sally Kirkland a bývalého Jackova milence Richarda hraje Alexis Arquette, kterého tady známe z několika filmů a kraťasů a který se cca dva tři roky po tomto filmu nechal přeoperovat na ženu (původně Robert Arquette).

Příběh Roryho je spíše už z oblasti snímku mezi krátkým a dlouhým filmem (skoro 40 min) a více než samotný děj a tápání tohoto mladého poslíčka s občerstvením mě zaujala skutečnost, s jakou přesvědčivostí tuto „rozhozenou“ postavu zahrál mladý herec Gianpaolo Venuta.

Že by všichni hledali jen sex, nové maso? Kraťas nás zavádí do barcelonského gay klubu jednu sobotní noc. Staří, mladí, nesmělí, otrlí, v čem hledají smysl … ten mi zatím jaksi unikl … ale vlastně co ... jen sex.

Dost „šukací“ film je spíše laděn na takovou vyprávěcí formu, než aby vtáhl diváka do děje a nepustil a zavádí nás do světa mladinkých prostitutů. Čekal jsem od celku kapičku více, ale zklamaný určitě nejsem! … a zřejmě realita je opravdu taková. Dobré herecké výkony vyzáblých izraelských kluků. Jen erotické scény byly někdy věrohodné a jindy na mě nepůsobily přesvědčivě (např. dlábit někoho ve stoje do křížové kosti a téměř přes kalhoty atd.), což je škoda, když se zamyslím nad snahou tvůrců vše vykreslit tak reálně až krutě reálně, syrově … proto kapka dolů...

Když máma není doma, myši mají rej, s vtipným koncem … v kraťasu si „zahonil“ i Brendan Bradley, nám zde známý z celovečerního filmu Redwoods. Průměr, vidět jednou a stačí …

Tady se mohu se všemi předchozími recenzenty jen shodnout. Je to opravdu jedna z perel světové kinematografie a je potřeba se i k takovým filmům jednou za čas vracet! Po všech stránkách (hereckých i zpracováním) naprosto jedinečný snímek a vše tak jemně skloubeno a navíc je umocněno naprosto čarokrásnou hudbou ... Také souhlasím s názorem, že míra gay obsahu je daleko vyšší, je tam venitř, schovaná ve filmu, citlivé duše to vycítí.