Recenzi napsal/a petr12
Hořká komedie o matce, která začala být pro své děti přítěží. Ráda jim organizovala život místo klidného užívání si stáří. Proto si jí přehozovali jako horký brambor. Až o ní málem zcela přišli. Film "humorným" způsobem poukazuje na mezigenerační problémy. Jedna matka dokáže vychovat spoustu dětí. Ale mnoho dětí se bohužel neumí postarat o jednu matku.
Komedie plná přešlapů, nedorozumění a trapasů.
Fögiho lze směle zařadit do škatulky ukázkového mladého "duhového chlapce". Kritický vůči okolí, nekrytický vůči sobě samému. Kam vstoupí, tam tráva sto let neroste. S city ostatních si hraje...a stále mu to prochází... :)
Příběh o synovi, který se musel během jara vyrovnat nejen se změnou bydliště, ale i s přiznáním si vlastní homosexuální orientace.
Film o manipulaci s lidskou myslí. Z lovce se rázem stává lovená zvěř. Životní postoje dostávají trhliny a vše se neblaze promítá do Frankova soužití.
Snadno pochopitelný snímek plný jednoduchých dialogů dějově klouže po povrchu. Přesto nenudí, ale ani nenutí k zamyšlení.
Chtěl bych potkat při plavání takového nabušeného čokoládového borečka... :)
Souhlasím. Čekal jsem, že tomas106 spíše najde jinou chybu. Gay námět tvoří jen malinkou část z pestrobarevné skládačky o konfrontaci tradicí se současností.
...No, spíše jeden vášnivý polibek.
Pod shodným zevnějškem se ukrývali dva diametrálně odlišní jedinci. Sice bratři, přesto si byli navzájem cizí. Měli jen vytyčený společný cíl - navštívit hřbitov ve španělské vesničce, kterou by si běžný cestovatel nevybral za místo návštěvy. Oba jeli na pohřeb matky, kterou během života nepoznali. Díky incidentu na záchodcích se jejich cesty rozdělily. Ani po shledání si nedokázali sdělit, jak je důležité, aby drželi spolu.
To byla jízda. Celkem bych věřil, že konkurz prováděli v gay klubu. Chlapci jen zapomněli, že v rozkroku nemají p..u, ale p...a, hééérečky jedny. Jen na mé gusto klucííí hodně přehrávali.
Stará láska nerezaví, ale někdy musí uvolnit místo nové. Snímek se zvláštní atmostérou, bez zbytečné vaty.
Až při vkládání nového filmu jsem si uvědomil, že se jedná o filmový hit uvedený nedávno v Malajsii. Jedná se o "klasický" příklad asijské produkce, která je poměrně vzdálená naší mentalitě.
Dojem mi bohužel lehce pokazila nízká kvalita nahrávky. Přesto se jedná o příjemný romantický film konce osmdesátých let o setkání se mladíka vzhlížejícího ke hvězdám s Italem, který si dokázal poradit v každé situaci, třeba i pomocí malé lží či krádeže.
Vzpomněl jsem si při sledování na kluka, který doháněl svoji malou výšku "vhodnými botami", koženými oblečky a "chlapáckými" praktikami v posteli. Jen mu nedošlo, že působí komicky a já neměl to srdce mu sdělit pravdu. Stačí se podívat na IB a podobných lumenů hrajících si na chlapy je tam pěkná řádka. Podobně působil i stařík, který si domů dovedl kluka z "ulice". Jenže si vlastní dominancí dokazoval násilím...tento druh lidí nenávidím.
Další z řady filmů, při jejichž sledování si říkám: "Jak asi dlouho mohlo trvat natáčení???" Celý jeden den?
Na svoji dobu hodně otevřený film o nechtěném comming outu a jeho následcích. Snaží se o nějakou objektivitu a výpovědní hodnotu. Zřejmě měl i jen tak "na okraj" pomoci s osvětou široké veřejnosti.
Vzpomněl jsem si na pohádku Jak kočička s pejskem vařili dort. Do hrnce naházeli tolik přísad, až jim z toho všeho vznikl guláš.
Snímek o vyrovnávání se s bolestnými změnami v životech dvou veteránů, kteří se z války vrátili s fyzickými a psychickými šrámy.
Film okouzlil příjemnou atmosférou francouzského venkova počátku šedesátých let a zdánlivou bezstarostností hlavních hrdinů, kteří řeší problémy "dospělých" ve svých nitrech.