Recenzi napsal/a jiri.twist
Chilský film z roku 2010 se vrací 24 let zpět k událostem 1986 a popisuje probouzející se homosexualitu 13ti letého Luchita, který si mastí ptáčka všude možně, nejraději pozorováním hezkého kluka Manuela (16 let) v protějším paneláku. Snímek je zvláštně podařeným spojením zájmu o stejné pohlaví a Pinochetovy diktatury a bohužel … nepodařený atentát na „vůdce“ znamenal zmizení a smrt stovek nevinných lidí a bude mít nakonec nedozírné následky i pro Manuela …
Když má film zde od tolika recenzentů stále tak vysoké hodnocení, tak to už něco hóódně znamená ... Já jen mohu přitakat ostatním – příjemný a milý lidský snímek, a je mi jedno, jak jej tady zařazujete, jestli „komediální drama nebo dramatická komedie“. Je fakt, že ve snímku bylo pár situací lehce dramatických a u jiných jsem se od srdce zasmál. Někdo tady napsal, že „oba dva byli sympoši“. Já bych do těch dvou (vlastně nyní už tří) zahrnul i Toma Ljugmana (Patrik), který ve svých 16 letech zahrál patnáctiletého „rošťáka“ s roztomilým kukučem skvěle a navíc...
Velmi dobrý dvacetiminutový krátký film a za celým příběhem a pokrouceným vztahem mezi Zachem a A.J. jsou dle mě náklady na léčbu Zachovy nemocné matky … No jo, takový je život, bohužel. Film by stál určitě za přeložení, aby byl dostupný všem, stojí za to …
Ve své podstatě až skoro něžný film a malém chlapci, kde v jeho mozečku je už od narození zakódováno něco, co je trošku jiné než u ostatních … Šminky jeho matky, školní besídka a další a závěrečná scéna s jeho starším bratrem na nebezpečné zdi rozdělující Palestinu od židovské části jižního Jeruzaléma je nejpůsobivější…
Film je tak krásně a profesionálně zpracován, že není vůbe poznat, kdy byl natočen, zda před 27 lety a nebo před rokem, nebýt toho, že známe věk herců. Lahodný, citlivý snímek a hluboký lidský příběh z doby, která jinakosti vůbec nepřála ... já osobně jsem čekal, že oba nakonec odplují do Argentiny ...
Myslím si, že tento problém bude pronásledovat lidstvo pořád, záleží jakou intenzitou …
Milé a vtipné … kdo si chce zpříjemnit pár minut života, tak nechť se koukne …
Příjemný krátký lehce nadprůměrný film sdělí to co má, asian man se rozhodl správně ….
Ano, opravdu nevšední a hezké zpracování včetně hudby …
Pěkný pohled na krásná mladá vysportovaná těla a uznání za záměr, proč to natočili, jinak opravdu jen o mladých sportovcích a žádné gay, max. gay interest ...
Pro mě film dost zvláštní, zezačátku donekonečna hledání a užívání si sexu, jen to fyzično a naopak duševno jakoby se ve velkoměstě vytrácelo, postupně zjišťuji, že film má i děj a že mě ve skutečnosti po prvotní skepsi i mírně zaujal, zatím nebudu mazat …
Je to špatné, když se po čase vztah a láska přemění pouze v rutinu … i přesto je pro mě dost nepochopitelné, jak spolu řeší Shmulik a Tomer odchod jednoho z nich ze vzájemného vztahu, i když je to kvalitami jistě film nadprůměrný ...
Ano, nová a objevná chvilka pro ty dva sympaťáčky uprostřed vylízané puberťácké pařby …
I tento snímek u mě potvrdil vysokou úroveň izraelských filmů. Nechápal jsem jej tak, jako někteří recenzenti, že Boaz je skrytý gay, ale mohu se mýlit. Zapomíná se na celou skupinu mužů ženatých, s přítelkyněmi, co si to jednou za čas nechají udělat a nebo si jen zpestří erotický život se stejným pohlavím, aniž by přestali mít rádi ženy … Přeci jeden zážitek z minula neznamená denifinitivně, že je to 100% buzna. Spíše se jednalo o popis tápání a hledání, nahlodané zážitkem z vojenské služby, protože ¾ filmu se jednalo především milostné scény (a vášnivé) mezi Boazem a Nir a...
Toto by měl vidět každý gaytitulkář … navíc velice pečlivě a do všech deatilů doladěné zpracování „zpět“ do roku 1962 …
Souhlasím s názorem, že určité poselství film má, ale nedosahuje dle mě velkých tvůrčích výšin ...
Celkově mi film moc nesedl, některé méně uvěřitelné scény, dost bezduchý děj, kdy se prostitut John snaží alespoň na den svých narozenin dostat do vysněného Park Plaza a nepřesvědčil mě k tomu ani dobrý výkon Davida Arquette či Lukase Haase … nakonec Donner odjíždí sám ...
Kamarád heterák z kapely mu ale velice rád „pomohl“, jen ta manželka … nadlehčené, vtipné, doporučuji ...
Jak ty na mě, tak já na tebe, příteli z armády …
Naprosto jiný, netradiční film, zpracovaný originálně, něžně, někdy až zbytečně zdlouhavě. Když se na scéně objevil poprvé Sérgio, úplně jsem se lekl, že to je Johnny Depp za mlada … film mi utkví v mysli opravdu svou jinakostí ...
