Recenzi napsal/a jiri.twist
Toto téma jde zčásti mimo mě, zvlášť, když ve filmu hrají malé dětičky ...
Netradičně pojaté zpracování tří drobných příběhů mě až tak moc nevzalo za srdíčko, jak by asi mělo. Možná časem k tomu více vyzraju.
A je tady zase Shakespeare, tentokráte s lehkou nadsázkou a v moderním pojetí. Úplně se mě to nedotklo, ale musím přiznat, že jisté kvality short má a příště bych sáhl raději asi spíše po té klasice a nebo po dramatičtějším zpracování …
Při vší úctě k oběma Bergům a také to, že tanec je pro mě oblíbeným oborem, mě tento short nijak neoslovil ...
Nemůžu za příběh dát jinou známku než deset a nejde zde napsat, o co ve filmu go, protože byste ostatní ztratili ten moment překvapení …
Melancholický, a trošku i smutný příběh, vše jednou končí, potíž je jen v tom, že někdy brzy a jindy zase pozdě …
2014: Krátký muzikál byl kvalitní, správně ztřeštěný s příběhem úplné hovadinky, vše bylo podřízeno jednomu - vyloudit na divákovi úsměv a dobrou náladu … určitě někdy zkouknu znovu. 2020: Už jsem zkoukl znovu a toto "norské třeštidlo" mi vykouzlilo na tváři ještě větší úsměv, než v roce 2014. Frank Kjosås mi více připomínal trans muže, postavou, obličejem a zřejmě to bylo i tím, že ho tvůrci mírně nalíčili a měl i nalakované nehty. Prostě, když už má být něco potrhlé, tak potrhlé na druhou. Mírně jsem zvýšil své hodnocení za příběh a zpracování a doporučuji...
Nemám rád většinu přiblblých amerických komedií, ale k nim tento film rozhodně nepatří a v průběhu let jsem si jej pustil alespoň 5x. Nadlehčená komedie nad velmi závažným tématem, skvělé výkony herců s krásným a mužným Michaelem Terry Weissem okořenil svižně i Patrick Stewart, výborná hudba …
Short mi nic moc nedal, a nemusim jedenáctileté chlapečky …
Dle mě sice dost nepravděpodobné, když dva se sejdou na "něco" předem dohodnuté, ale vyjímka potvrzuje pravidlo, ale jinak dobrý příběh ...
I to se může teoreticky stát … jen příběh je zasazen do 50.let 20.stol., a v tom je ta potíž …
Příběh trošičku méně reálný, protože ve věku postavy Harryho už asi každý ví, kdo je a jen si to nechce přiznat nebo se tak chovat, ale stonásobně vyváženo kouzelným Joshua Bergem, dobrým zpracováním a hezky se na to koukalo …
Bodíky za zvláštnost příběhu, zpracování a za závěrečnou scénu dvou mužů a ne dvou tetek. Ale jinak pro mě short film, který tématem šel trochu mimo mě, jako by byl jen sen … byl?
Na tak malý časový prostor až příliš velká tragédie, jinak vcelku solidní a zapamatovatelný film …
Příběh má stále co říci i po tolika letech. Toby se prostřednictvím bot po zemřelém příteli jeho bratrance, kterého v NY navštívil, dostává i do doby před vypuknutím AIDS, kdy si muži v tanečních a jiných klubech užívali sexuálního chtíče s kýmkoli a jakkoli a po vypuknutí HIV celá jedna generace byla skolena touto strašnou nákazou a na druhé straně konfrontuje s dobou, kdy film byl natočen a jistou sexuální zdrženlivostí či opatrností pod hrozbou HIV, která není brána na lehkou váhu. Příjemný mladíček Toby, přitažlivý sympoš bratranec Packard a pro mě nesympatická postava jedné vykroucené...
Krátké, sdělilo vše a hezky zahrané …
Je fajn, že to nějaký dobrý člověk přeložil, jedná se totiž o konverzační krátký film a těch jsou mraky. Tento se ale od ostatních dost odlišuje, jeho tvůrcem je totiž Braden Blinn ... Zaposlouchejte se, ponořte se do krátkého děje a uctíte třeba i vůni těl "těch dvou". Pro mě je to uheráček mezi salámy … netřeba více psát …
Dobrý námět, stačilo opravdu jen na pár minut, lehké napětí a konec, vybrali přesně oba typy herců tak, jak to mělo skončit ... akorát každý, kdo hrál někdy na housle hned pozná, že klučík housličky asi nikdy předtím neviděl (žádné "vibrato").
Norský lehce nadprůměrný snímek jednou větou: milé a něžné letní trápení, jako život sám …
Na tento středněmetrážní film jsem se rád podíval, i když je to už 20 let. Tehdy mladý (24) a hezounký Raoul O´Connell hraje Winstona, začátečníka a nováčka na univerzitě v NY, sám napsal i scénář a film režíroval. Hledání, tápání, zdrženlivost mladého gaye v novém prostředí, zamilovanost do spolubydlícího a když se nakonec ukáže, jak to je, tak se Tom stěhuje do LA. Nakonec se ale Winston přeci jen v novém prostředí univerzity i města otrká ...
