Recenzi napsal/a emkon
Seriál Secret Lover vypráví příběh, který mě úplně pohltil svou upřímností. Příběh dvou dospívajících kluků, jejichž pouto je zakořeněné v dětství, je zde tak krásný, tak srdečný a tak emotivní. Místy až příliš emotivní. Perfektní scénář pochází z pera Lin Pei Yu, taiwanské spisovatelky a scénáristky, která má mimo jiné na svědomí i takové skvosty, jako jsou například HIStory2: Trapped, Kiseki: Dear to Me, nebo We Best Love. Ona prostě dokáže napsat příběh, který chytí za srdce.
Zápletka je originální a hodně se mě na této sérii líbilo, že ukazuje odvrácenou stranu popularity televizního herce. Seriál jsem si užil, i když prostor pro zlepšení by zde byl. Závěr je příliš uspěchaný a pár epizod navíc by určitě prospělo.
Tento seriál mě přišel jako softporno s hokejovou zápletkou, kde ta zápletka byla docela zajímavá, a jen díky ní jsem seriál dokoukal. Co se týká hlavního páru, tak postavy neprochází téměř žádným vývojem, dialogy často působí hodně toporně, a co je zásadní, mezi kluky není vůbec žádná chemie, nevidíme žádné emoce, pokud tedy nepočítám skvělou třetí epizodu. Třetí epizoda se ale nevěnuje hlavnímu páru. Většinu času tedy sledujeme jen hokej, sex, skok o několik měsíců vpřed, zase hokej, zase sex, zase skok o několik měsíců vpřed a tak pořád dokola. Tvůrci si zřejmě řekli, že když už nemají dostatečně kvalitní...
Originální příběh, který měl pro hlavní postavu velký potenciál, byl bohužel zasazen do kancelářského prostředí, kde se odehrává velká část děje. Seriál mě přišel zpočátku hodně ospalý, a když už ke konci nabral dech, a dočkali jsme se i intimních scén, vždy to zabily ty typicky japonské studené polibky, přesněji řečeno typicky japonské přiložení úst na ústa.
Předvídatelné, ale i tak moc hezké. Vzájemná chemie je cítit už od prvních okamžiků. Škoda jen, že příběh není víc rozvinutý.
Na tuzemské poměry překvapivě dobře a věrohodně zpracovaný příběh krasobruslaře Nepely, který se ve svých jednadvaceti letech stal olympijským vítězem, a byl několikanásobným mistrem světa, Evropy a republiky. Příběh krasobruslaře Nepely, který si začíná uvědomovat, že se svojí orientací to nebude mít v komunistickém Československu jednoduché. Josef Trojan je v hlavní roli skvělý, ale Zuzana Mauréry v roli Nepelovy trenérky je naprosto boží.
Nemůžu si pomoct, ale já téhle přímočaré pohádce o tom, jak se chudý kluk z dětského domova zamiluje do bohatého mafiána, prostě neuvěřil. Na vině není hlavní herecké duo. Pondovi role mafiánského synka zde docela sedí hlavně díky jeho komediálnímu talentu, který je pro první epizody dost zásadní. Problém je v příliš jednoduchém scénáři, kdy se věci řeší samy, kdy problémy odeznívají samy, a jakýkoliv náznak čehokoliv se hned vyřeší sám od sebe. Typicky například Thee. Jeho rodina pere špinavé peníze prostřednictvím své kosmetické firmy, kdy Thee je nejprve ztvárněn jako mafián, kterému jdou všichni po krku už od jeho...
Já od toho seriálu vlastně nic moc neočekával, ale díky hlavní dvojici Keen/Sea, a zejména díky jejich komediálnímu talentu, mě seriál pohltil. Samotná zápletka sice není až tak originální, ale příběh, který nám ukazuje cestu Jinna a Jeromeho od kluků, kteří se nenávidí až za hrob po dvě zamilované hrdličky, mě opravdu bavil. Vzájemná přitažlivost, hravost a roztomilost hlavních postav je zde opravdu fantastická. Vyzdvihnout musím i příběh vedlejšího páru, který je poměrně komplikovaný a emotivní, a celý seriál ve své druhé polovině skvěle oživuje.
Silná vzájemná chemie kluků je zde patrná už od prvních okamžiků, a celé je to dost umocněno úžasným vizuálním pojetím. Je velká škoda, že příběh tvůrci nezpracovali do formátu celovečerního filmu.
Tato série vyniká velmi kvalitním scénářem, vycházejícím z knižní předlohy, a úžasným herectvím nejen Winnyho a Satanga. Příběh je sám o sobě originální a poutavý. Je tam spousta dialogů s hlubším významem a spousta drobných detailů, které do sebe skvěle zapadají. Nádherné filmové lokace v Pradhana Vanalai a okolo rybářské vesnice Chong Samae San jsou třešničkou na dortu. Tento projekt velmi doporučuji.
Film No Dogs Allowed se může pochlubit skvělým hereckým obsazením. Mladý herec Carlo Krammling je skutečným objevem. Podává přesvědčivý výkon jak v odlehčených, tak i vážných momentech, které musí jeho postava v příběhu prožívat. Nevím, jak moc se tvůrci drželi skutečnosti, ale dost mě v tomto příběhu zaráží postup policie, kde jsem měl pocit, že zde bylo všechno špatně, a že by Gabovi bylo lépe, kdyby s policií nikdy nezačal spolupracovat.
Film má zvláštně poutavě zajímavou zápletku. Produkčně a herecky je to opravdu výborné. Bohužel ale film, kvůli své délce, nemá dostatek času na rozvoj příběhu a rozvoj hlavního páru.
Na osmidílný seriál to má až příliš mnoho postav a dějových linií. Já se hlavně těšil na Franka a Lee-ho, kteří zde ztvárnili hlavní postavy Phuma a Patricka. Jejich příběh je úžasný. Ale kvůli dost roztříštěnému scénáři tyhle dvě postavy nedostaly prostor, který bych očekával. Pochválit můžu asi už jen skvělý soundtrack. Jinak mě to přišlo jako tuctová nízkorozpočtovka.
Scénáristé si s příběhem opravdu vyhráli a výsledkem je lavina nejen komediálních skečů a akčních pasáží. Myslím si ale, že thajské remake s Billkinem a PP-m je ještě o chlup lepší.
Totální úlet. Scénáristé si s příběhem opravdu vyhráli a výsledkem je lavina nejen komediálních skečů a akčních pasáží. Bk a PP jsou skvělí herci, kteří dokáží vyvolat širokou škálu emocí. Film stojí nejen za zhlédnutí, ale i za znovuzhlédnutí.
U prvních epizod mě vadilo pomalé tempo. To ale byl zřejmě záměr scénáristy, aby tento příběh o neopětované lásce byl pro diváka hodně frustrující a bolestivý, ale současně tak krásný a vizuálně působivý. Díky vizuální stránce, skvělému soundtracku a hereckým výkonům poměrně neznámých herců příběh působí hodně věrohodně, upřímně a srdečně. Velmi doporučuji.
Po Choco Milk Shake a Happy Ending je tohle další minisérie od Strongberry. A vidím zde úplně stejný rukopis. Všichni čtyři hlavní představitelé jsou úžasně pohlední a roztomilí. Hlavní pár má vážně skvělou chemii. Roztomilost ale nezachrání slabší scénář, a zdlouhavost prvních epizod. Komu se líbily výše uvedené série, bude se líbit i Sweetheart Service.
Nečekal jsem, že to bude až tak dobré. Tento projekt nám dokazuje, že krátké seriály nemusí být zkratkovité a uspěchané. Díky originálnímu scénáři jsem si seriál užíval od první minuty, protože se pořád něco dělo. Postavy jsou napsané hodně lidsky, a asi nejvíc se mě líbilo, že kluci měli skvělou chemii už od samého počátku, když byli ještě jen kolegové. Nemám co vytknout.
Děj seriálu přímo navazuje na předchozí sérii s názvem Kiseki Chapter 2. Tvůrci přesunuli děj na druhý konec ostrova Honšú, z Tokia do Shimane, takže si můžeme užívat nádherné lokace provinčního japonského městečka. U první série jsem kritizoval hodně slabý scénář. Zde se to mírně zlepšilo, ale i tak je zde řada pasáží, kde tvůrci vařili z vody. Co se mě naopak velmi líbilo, tak skvělé vizuální vyznění, a zejména velké množství žhavých scén, které jsou natočeny hodně odvážně, ale přesto vkusně.
Co byste byli ochotni udělat pro svou milovanou osobu? Mezi realitou a fantazií je někdy tenká hranice, a ačkoliv je děj seriálu v mnoha ohledech inovativní, ve skutečnosti zde sledujeme poměrně konvenční milostný příběh mezi dvěma nevlastními bratry přerušený tragédií. Je to příběh dvou mladých lidí, kterým zdánlivě není souzeno být spolu. Díky skvělému scénáři vyznívá i přes fantasy zápletku celý příběh naprosto věrohodně a autenticky, a je podpořen skvělým herectvím obou hlavních herců. I když má příběh i hodně smutné pasáže, seriál jsem si užil a vřele doporučuji. Nezapomeňte se podívat i na bonusovou epizodu.
