Recenzi napsal/a emkon
Tato série je téměř dokonalá ve všech aspektech: Příběh, režie, atmosféra a herecké výkony. Není to ale seriál, na který by se měly dívat slabší povahy. Je místy hodně znepokojivý, hodně šokující, hodně syrový, hodně realistický a smutný a temný. Na pozadí toho všeho zde dva mladíci hledají společné chvíle štěstí i přes všechno zlé, co se v jejich životech událo a stále děje. Příběh doplňují flashbacky skvěle dokreslující hlavní děj. Obávám se ale, že řada diváků kvůli šokujícímu obsahu seriál nepochopí, nebo rovnou odsoudí. Pro mě je tahle série svým jedinečným vyzněním naprosto nezapomenutelná.
První epizody Sky Valley mě moc nesedly. Je zde příliš mnoho zbytečných vedlejších postav, které jsou navíc dost otravné. Filipínská tvorba je ale hodně specifická, a mnohým nesedne vůbec. S hlavním párem je ale zábava. Kluci to od 4.epizody docela slušně rozjíždějí, a jejich intimní scény nejsou zdaleka jen líbací. Pěkně naslinit prdel a jde se šukat. Příběh začíná být podle mě zajímavý až od 7. epizody, kdy kluci odjíždí do ústranní na venkov, a okolo nich je tam jen minimum postav. Tohle je první opravdu skvělá epizoda této série. Kluci se na vesnici ale dlouho neohřejí, protože nastává...
Příběh začal skvěle. Originální zápletka a herecké obsazení napovídaly, že to bude něco výjimečného. Hlavní pár jsem si okamžitě zamiloval. Jakmile se ale postupem epizod začal příběh dělit na osudy tří párů, výjimečnost se vytratila. Všechny tři páry jsou úžasné a u každého si divák něco zamiluje, jenomže příběh je tím až moc roztříštěný, a hlavnímu páru se nedostává zasloužené pozornosti. Celá série se mě jeví jako nedokončená, protože příběh hlavního páru se neuzavřel.
Jediné, co se dá pochválit je to, že tvůrcům se podařilo natočit seriál plný žhavých scén, mnohdy hraničících s ratingem 18+, a že na castingu dostali přednost kluci s hezkými těly. Příběh se zápletkou Nantova zmizení měl potenciál, ale tím, jaké množství postav se v příběhu objevuje, a tím, že každá postava má svoji zápletku, je seriál dost nečitelný, a příběh mnohdy ani nedává smysl. Problém jsem měl i s hereckými (ne-)schopnostmi některých aktérů, kdy jsem měl pocit, že ty dialogy prostě jen čtou z papíru. Další problém jsem měl s tím, jak přehnaně tvůrci hercům vycpali spodní prádlo. Jako...
Hodně okouzlující, hodně komorní. Nejvíc mě zaujala postava Taishina. Ten kluk je sice plachý, ale upřímný, otevřený, a vytrvalý. Eito Konishi dal své postavě Taishina tolik vrstev a emocí, a jsem rád, že nikdy to Taishin s Takarem nevzdal. Příběh dává smysl a všechno do sebe hezky zapadá. Hodně mě zaujalo vizuální pojetí seriálu. Skvělá práce s kamerou, skvělé barevné kompozice záběrů a výběr lokací. Jedinou výtku mám k přílišné rozvláčnosti středních epizod, což je ale typické pro Japonsko. Seriál ale velmi doporučuji.
Mrzí mě, že musím dát takhle nízké hodnocení. Herecké obsazení to má hodně dobré, a hodně dobré je i vizuální vyznění (kamera, lokace, herecké výkony). Co je ale špatné, je scénář. Myslím si, že to mělo mít mnohem více epizod, ale z nějakého důvodu (covid) byl scénář seškrtán, takže to ztratilo jakýkoliv příběh a jeho vývoj, a celé se to jeví jako nedokončené.
Skvěle a poutavě odvyprávěný příběh. Je to hodně komorní, hodně něžné, a vizuálně hodně působivé. Tohle je seriál, který zahřeje u srdce.
Nečekal jsem, že to bude až tak dobré. Blueming nám dokazuje, že krátké seriály nemusí být zkratkovité a uspěchané. I když má jen 11 třináctiminutových epizod, příběh je úžasně rozvinutý. Je to hodně komorní, hodně něžné a romantické, ale přitom to má správné tempo. Kluci v hlavních rolích perfektní. Nejvíc mě ale dostala vizuální podoba seriálu. Úžasná kamera a lokace korejského Soulu. Režisérka Da Seul a scénárista Young, známí spíše z projektu To My Star, odvedli skvělou práci.
U tohoto seriálu mě hodně vadil vypravěčský styl a pseudokomediálnost, která místy hraničila s trapností. Chápu snahu tvůrců odvyprávět příběh komiksově, ale mě to takhle vůbec nesedlo. Tvůrci zde vůbec neodhadli potenciál hlavního hereckého dua G+F. Jejich potenciál totiž vynikal jen v komorních, romantických a intimních pasážích, jako byly například oslava Kongthapových narozenin, scény v železniční stanicí Hua Lamphong, na visuté lávce Skywalk Wat Khao Tabaek, a také rozhovory matka/syn, nebo všechny hlubší scény, kde byli jen Atom/Kongthap. Tyhle scény jsem si užíval s pocitem, že sleduji úžasné a dojemné scény vystřižené z Moonlight Chicken. Velmi spokojen jsem také s...
"Končím s florbalem, ale nechci skončit s tebou, protože tě miluju. A až přestaneš být kokot, tak se ozvi" [konec citace]. Kvituji s povděkem, že i v naší kotlině vznikl seriál o teenagerech s výraznou gay linkou. Za mě hodně originální a povedený projekt.
Námět měl obrovský potenciál, a herecky to snad nemohlo být obsazeno lépe. Úvodní epizody jsou ale hodně roztříštěné, postavám chybí logika a mnohdy i zdravý rozum. Například když je Vee neprve postřelen, a pak i pobodán, a upadne do bezvědomí, tak za dva dny se už v nemocnici usmívá jako na lázeňském pobytu. V úvodních epizodách je vidět nízkorozpočtovost celého projektu, kdy například krvavé scény byly natáčeny s malinovým sirupem z nejbližšího 7-Eleven. V úvodních epizodách mě i neskutečně vadil ten zvukový podkres, který má navozovat komediálnost jednotlivých scén. A v neposlední řadě otravný productplacement. Reklamní okénka na skvělou zubní...
Námět byl skvělý s velkým potenciálem, ale samotné provedení filmu mě zklamalo. Do poloviny filmu totiž sledujeme méně podstatný příběh z minulosti, abychom ve druhé polovině viděli to zajímavější, podstatnější a emotivnější. Příběh, který na konci graduje, ale kterému už nezbývá dostatek prostoru na větší rozvoj.
Naši kluci jsou zpět, a rádi je vidíme. Od seriálu Love In The Air se jejich herectví mnohem zlepšilo a působilo přirozeněji a vyzráleji. Zejména u Peata. V seriálu Love Sea se zdá, že se vlastně nic neděje, že je to jen vykreslení každodenního života. Jenomže chemie a interakce obou hlavních postav jsou mnohem realističtější, než v jiných podobných projektech, a interakce mezi dvěma hlavními postavami mě vždycky buď rozesmála, nebo mě rozbušila srdce. Tihle dva jsou spolu úžasní a je to vidět. A tím spíše, když se příběh odehrává v nádherném prostření ostrova Koh Kood, a později ve...
Tohle je úžasná show jednoho herce, Pondův herecký koncert. Pond Ponlawit si tady střihnul svoji životní roli. Show zobrazuje složitost lidských vztahů. Každá postava má své nedostatky, traumata a způsob, jakým se pohybuje světem. A i když se v průběhu příběhu nic moc neděje, vidíme zde neuvěřitelné dialogy plné metafor, kde nejlepší na tom není to, co zazní, ale právě to, co nezazní. Je to hodně silné, nenudil jsem se ani sekundu. Tato série mě nepřipomíná vůbec nic ze současné asijské produkce, a už vůbec ne thajské. Tohle je přesně styl vyprávění italského režiséra Paola Genovese. Za mě úplná pecka,...
Korejští tvůrci si za tuto minisérii zaslouží obdiv. Na omezeném prostoru a s omezeným rozpočtem dokázali rozehrát komorní, ale přitom tak hluboký příběh, který má přesah. Je zde spousta hezkých a povědomých momentů. Tvůrci do hlavních rolí obsadili poměrně neznámé kluky. Ti se svých rolí ale zhostili skvěle, a postavám dali spoustu emocí. Velmi doporučuji.
Jedná se o taiwanskou kancelářskou romanci. Příběh je jednoduchý, předvídatelný, ale roztomilý. V roli nováčka se mě hodně líbil Hung, pro kterého tohle byla první větší role před kamerou. Příjemná oddychovka.
Námět evidentně postačoval na scénář maximálně čtyř epizod, a zbytek tvůrci vyvařili z vody. Pokud tedy pominu domněnku, že se jedná o recesi, nebo o snahu vyrovnat se legendárním seriálům typu Dinosaur Love nebo Check Out, jedná se o scénáristicky a režisérsky hodně nezvládnutý projekt. Absolutně to postrádá jakýkoliv vývoj postav, jakoukoliv jejich vzájemnou chemii. Postrádá to jakékoliv emoce, a často i logiku. Třeba když Phum zezadu obejme Peema, a Peem říká: Co blbneš, někdo nás uvidí. A Phum na to: Neuvidí, jsme přece u mě doma. Pár hezkých momentů v seriálu ale přesto vidíme. Jsou ale roztříštěné mezi čtyři...
Tohle je přesně ten typ seriálu, kdy se neskutečně těšíte na každou novou epizodu a současně se děsíte, co ještě přijde. Neskutečně poutavé, neskutečně děsivé. Nevím, nakolik se tvůrci drželi knižní předlohy, ale to, jak vykreslili obě hlavní postavy, je něco geniálního. Zejména u Minga (Up), kdy máte od začátku pocit, že tu postavu milujete, ale příběh přináší tolik indicií, že ta osoba nebude úplně v pořádku, že ta osoba bude pěkná svině, což ale váš mozek odmítá akceptovat, takže stále Mingovi věříte. Co se týká postavy Joeho (Poom), tak tam jsem zpočátku měl pocit, že tvůrci u něj...
Kdyby to tvůrci sestříhali na polovinu, byl by to celkem fajn seriál. Do páté epizody se totiž vůbec nic nedělo, a celé mě to přišlo jen jako reklama na 7-Eleven. Od šesté epizody se to začalo zlepšovat, a dokoukal jsem to jen díky úžasnému vedlejšímu páru. Zde se dočkáme i několika pikantních scén, které ale působí poněkud úsměvně, například když kluci během soulože mají na sobě trenýrky. Samotný námět byl asi napsaný dobře, ale scénář mě přišel hodně nesourodý, jako kdyby každou polovinu seriálu psal někdo jiný. Proti výběru herců nic nenamítám. Ve vypjatých scénách kluci ukázali své skvělé herectví....
