Recenzi napsal/a petr12

Mladý indián se rozhodnul opustit rezervaci a sepsat své zážitky z vězení bez ostnatých drátů poskytujících pomyslnou ochranu před okolím. Ve své komunitě, do které se musel nakrátko vrátit, ale nenašel přílišné pochopení. Docela depresivní podívaná na svět, který nechce být objeven.

Mrazivá a hodně poučná podívaná k severním sousedům. Do doby nedávno minulé. Na skutečnosti pro mě neznámé.

Klasika "Made in USA". Další z dlouhé řady zástupců amerického vnímání LGBT(...) komunity. Kupící se klišé, vysvalení odříkávači textů a tklivá hudba. Ne, díky.

Když divák nemá přílišná očekávání, nemůže být zklamaný, ale v lepším případě příjemně překvapený. Tímto způsobem přistupují vetšinou k asijské BL tvorbě. V tomto případě jsem byl lehce očarovaný. Mám rád propojení současnosti s minulostí vysvětlující počínání postav. Nejedná se o tolik rozšířené vycpávání vatou, ale příjemné větvení. Děj svižně ubíhal a já si užíval.

Další náhled na berlinskou undergroundovou scénu očima ne zcela ukotveného muže hledajícího svůj bezpečný přístav. Spíše dokumentární zpracování působí realističtěji. Hodně bude záležet, zda vás osloví dané téma.

Za zcela rutinním životem, ve kterém vše působí šedivě, se skrývá pečlivě utajovaný a pestrobarevný svět, ve kterém mohou být zákazníci sauny těmi, kterými doopravdy jsou. Výsledek ale bohužel působí velice uniformovaně. Zaujal mě však způsob manželova nedobrovolného vyoutování.

Zástupce mladé generace Michael Urie představuje pro mě neřízenou střelu prohánějící se po scéně. Jeho herectví je živelné. V tomto případě ale solidně sekunduje stále se exhibující femme fatale. Během víkendu se tříbí vztahy. Na povrch vyplouvá pokrytectví a mně po zhlédnutí zůstala na jazyku hořká pachuť.

BL seriály, nejen jihoasijské provenience, až na výjimky, jedou v předem vyjetých kolejích. Díky tomu mnohé mohou odradit od jejich sledování kvůli přílišné šablonovosti. Jednoduše, ne každý si libuje v různých chuťových variacích přeslazených limonád. Osobně si občas dobrovolně zvýším hladinu cukru v krvi.

Ze začátku jsem měl pocit, že se jedná o další seriál, kterému tvůrci nasadili růžové brýle. Vypadalo to na další tuctovou záležitost, která sjela z nekonečného výrobního pásu. Časem se vše začalo příjemně vybarvovat (i do temných odstínů) a dostávat reálnější obrysy. Samozřejmě nechyběly stereotypy a (ne)potřebná agitace. Kromě svižně plynoucího děje mě oslovily herecké výkony všech zúčastněných. Bylo cítit, že jsou spolu rádi a nejedná se jen o prohlášení na červeném koberci. Jako celek to dobře fungovalo.

Oliver miluje Stacey, ta zase jeho. Jenže netuší, že se její přítel bude muset vrátit do Londýna díky neprodloužení víza. Jejich kamarád Bray miluje heterosexuálního Shawna, se kterým se cítí emočně propojen. Má to však háček. Bray se vydává za holku...Stacey. Věří, že díky souznění přehlédne jeden "detail", že je chlap. No...Autoři dali naštěstí přednost klasickému pojetí, před možností práva vybrat si podle libosti. Summerland je přesně tím filmem, který dokáže navodit fajn náladu.

Vento Seco je v první řadě o dráždění a uspokojování fantazie diváků. Dovedu si představit, že se najdou i diváci, kterým ruka sklouzne do intimních partií. Jednotlivé obrazy jsou zasazeny do jednoduchého dějového rámce. Záleží tedy především, zda vás osloví, či neosloví, medvědi, ať svalnatí, nebo ti prostorově výraznější, zanedbaní s permanentním svetrem. Nebo může posloužit jako náhled do jedné z LGBT... subkultur.

V segmentu středoškolského prostředí u mě jasně vítězí španělská produkce. I zde se dočkáme několika klišé spojenými hlavně s CO hlavního hrdiny. Ta se však neřetězí a netvoří tedy hlavní dějovou osu. Tou je odhalování příčin vedoucích k vraždě. Zabrousit do problematiky domácího násilí mi přišlo velice potřebné a klidně bych mu věnoval více prostoru. Je potřeba bořit tabu. Natočit jednotlivě situace z různých pohledů doplněné "drobnostmi" dokreslujícími děj, mi přišlo zpočátku zajímavé, jenže se na můj vkus často jednalo jen o natočení stejné pasáže druhou, třetí...kamerou. Zřejmě abychom si opakovaně užili mladické krásy.

Han Gi Chan rozhodně stojí za pozornost. Vlastně díky němu získává celý seriál ten správný pozitivní rozměr. Holland spíše zaujme svým životním příběhem. No a Han Seo Ul se svým protivným vystupováním "fanatické milovnice BL" je opravdu na jednu...mezi oči.

1. série Jsme rád za zapracování problematiky stalkingu do děje tradičního vzorce vztahových seriálů, které spíše sází na obsazení, než na propracovaný scénář. I zde dostaly šanci minimálně dvě pěkné tvářičky a jeden hranatý robot. Mám jen všeobecně problém se zásadními zvraty v závěru, kdy si hlavní hrdina uvědomí, že není na holky, ale vdolky. Trochu více také mohli zapracovat na střihu, aby zásahy místy nepůsobily cenzorsky. 2. série Zpočátku jsem měl problémy se zorientováním se v ději. Několikrát jsem se musel vracet. Čitelnost některých postav nebyla zpočátku...

Výborně napsaný scénář plný napětí a zvratů mě nenechal rozhodně v klidu. Když už se zdálo, že se postava konečně vyprofilovala, dokázala vzápětí překvapit, někdy i nemile. Trochu mě jen zamrzelo, že se konec stal vlastně novým začátkem. Julian Koechlin pro mě zcela exceloval, stejně jako řada jiných. Celou dobu mě však podvědomě iritoval. Pokračování dějově plynule navázalo na první sérii a nechalo otevřená vrata pro další pokračování. Třetí série dějově urazila obrovský kus cesty. Hlavní postavy vyzrály. Některé odhalily dosud skryté stránky. Rodina se rozrostla a dlouho...

Jak sdělit rodině poznamenané sebevraždou otce a bratrovou drogovou závislostí, další nepříjemnou věc, zvláště, když matku čeká biopsie prsu? Celkem depresivní snímek s jiskřičkou naděje v závěru. Typický zástupce americké produkce devadesátých let na téma HIV/AIDS.

Live to Tell je jedním videem z obrovské množiny zabývající se šikanou nejen ve škole. Díky solidnímu technickému provedení a šťastnému výběru herců nabídl nevšední podívanou.

Názorný příklad jak udělat z komára velblouda. Mimo virtuální realitu se zdá být téměř neřešitelným problémem třeba i schůzka se svým ex. Místo jednoduché otázky na začátku a ne až ke konci, zda jít nebo nejít na setkání, musí Leonard prodiskutovat se svým okolím danou záležitost z mnoha úhlů. Hroucení střídá harmonizace duše formou meditace, aby se nakonec... Pro milovníky pitvání se v cizí duši může být sledování přínosné. Pro mě samotného by film mohl skončit v polovině, to by ale nesměl být vystavěný na neustálém tlachání, ale činech.

Kruh se konečně uzavírá. Vztah Haruky s Rukou se prohlubuje. Někteří jsou po zásluze odměněni, jiným zůstávají vrátka pro další vývoj pootevřena. Nastolený standard si zachovává i tento díl. Nejsem si jistý, jak širokou základnu diváků může mít. Spíše je pro skalní příznivce milující tajemno, šukající králíčky a lehce depresivní náladu. Za mě ale platí pravidlo...Třikrát a dost.

Jsem rád, když pokračování netěží ze sledovanosti a pod stejnou značkou následně nabízí zcela jiný produkt. V lepším případě "jen" osvědčené tváře. Zde se jedná o sequel v pravém slova smyslu. Rozvíjí děj předešlého dílu, vrací se v čase a nabízí jiný a vlastně i překvapivý úhel pohledu. Do děje vstupuje nová postava, která časem získává na významu. Režisérův rukopis je jasně rozpoznatelný. Pohybuje se tedy v pevně daných mantinelech. Pokud se vám líbí první díl, budete spokojeni.