Recenzi napsal/a jiri.twist
Už jsem chtěl napsat - bar bez hostů, ale v předposledním díle se vše změnilo. Námět až skoro dětský, dětinský v tom dobrém slova smyslu, herci snaživí a hlavně svým způsobem velmi zajímaví, pohlední. Celé to vyznělo jako jedna velká malá pohádka a doporučuji ke zhlédnutí na svátky či konec roku. Jednoduché, ale příjemné, něžné, v jednoduchosti je někdy síla, a tady byla.
Vcelku mě ten minipříběh i dost překvapil, jak je všechno "to kolem" křehké a jak tak nad tím přemýšlím, není to téma pomíjivé a už se chci k filmu vrátit. Myslím, že ten, kdo se vrátí, bude si filmu cenit čím dál víc ...
Nic nového mi tento kraťas nedal, i když nebyl k zahození, na jedno zkouknutí. Hlavní herec stylu "mouchy sežerte si mě" s květákem na hlavě mě moc neoslovil.
Přesvědčivý film, bez příkras, příběh tvrdý. Uvěřitelný ... i to, jak ty postavy jsou ušmiudlané jsem přes monitor cítil, velmi zdařilé. Ke snímku se ještě vrátím. Překvapilo mě nízké hodnocení na IMDb a ČSFD.
Krásné, ale smutné. Smutné od začátku do konce. Příběhová linka byla jako přímka. Všechno to zpomaleně spělo k očekávanému konci. Herci OK, mě především přesvědčil Sora Inoue.
Kratší seriál z tak často zobrazovaného školního prostředí. Zaujali mě především oba hlavní představitelé a dále také "strýko Man", kterého jsem zahlédl v první řadě Drag Race Thailand a dvojce Close Friend. Jinak se přiznám, že už spíše vyhledávám dospěláčtější příběhy, ale tento seroš byl kratší, takže se to dalo. Vracet se k němu přes to množství produkce už asi ale nebudu.
I když zezačátku mi připadaly ty úsměvy herců o podstatě přátelství tří mužů trošku nucené, nakonec se z toho vyloupl film upřímný až dojemný ...
Ve srovnání s ostatními projekty slabší seriál, který mi zezačátku připadal, že snad nebyl ani thajský, ale laosský (i hereckým obsazením). Postupem se to dalo, oslovil mě především Gawin, souhlasím s Niobou ohledně páru Tin-Toss, ale to, co Toss předvedl v poslední epizodě za "pusinkování", škoda mluvit, u mě by si nezahrál ani tu muchomůrku ... Díky za překlad.
Krásné i hrůzné, uvěřitelné i neuvěřitelné, podbarvené jemným, někdy schválně válečně rušivým klavírem. Musíte vidět.
Nebylo to vůbec špatné, na Japonce i tak trochu jiné, lehké. Dominantní bylo herectví, částečně bez zbytečně velkých japonských afektů. Přesvědčivý každým coulem byl především dvaadvacetiletý Yuki a hned za ním vyzáblý devatenáctiletý Rintaro samá ruka samá noha. Rovněž hudebně-klavírní složka přidala na jemnosti. Spokojenost.
Pěkný mikropříběh dvou mladých mužů, kde divák vnímá něco vyřčené i něco nevyřčené, podbarvený velmi dobře zvolenou klavírní melodií a děkuji za vklad, neboť o tomto kraťasu bych se asi jen tak nedozvěděl ...
Nejraději bych napsal jen tři pomlčky. Přes veškeroiu snahu tvůrců, herců, mi kraťas nedal to, co jsem očekával. Prvoplánové, v mnohých pasážích nudné a i když tam potenciál je, neoslovilo mě to.
Celkově hodnotím tento rom-com osmičkou, protože film na mě přenesl to nejdůležitější - zapomnění na strasti běžného života, vánoční atmosféru, velmi příjemné vánoční melodie a dva suprově vypadající herce s naprosto dokonalým chrupem, tentokráte ve skutečném životě oba gayové. Američan Jonathan Bennett se svým přítelem sezdaný příběh i napsal a Kanaďan George Krissa má také partnera a v druhé hlavní roli Janathanovi sekundoval. Chladné? Ani náhodou. Vtipné, svěží, romantické, lidské, vánoční a na konci pohádkově sladké.
Hned začátek byl svěží a hezký, několik minut do zahajovacích titulků, z toho by byl dobrý kraťas ("Zapomněl jsi něco? Ano. Tebe!"). Celkově kvituji, že se toto dílko oprostilo od pinoy nánosů, nevětvilo se a chyběly pitvořící se transky, ale to se snad i dalo od tohoto režiséra čekat (režíroval i úspěšný Gameboys). Vše se hodně přiblížilo západnímu formátu. Herecké výkony velmi solidní, uvěřitené. Malinko jsem měl postupem ale problém s postavou Tina, ze kterého scénář udělal hysterku, mnohdy až debilního psychopata a filmové "prostředky" např. v neustálém kouření třesoucí se rukou byly na mě hodně průhledné. Proto...
Film mě tak nevtáhl dovnitř, jako některé jiné kraťasy, ale nemohu mu upřít snahu zobrazit toto téma, a hlavně ten konec se mi zdál, že by mohl být příběhově pravdivý. A vlastně i celkově je to obraz francouzských předměstí, žádný krásný princ, ušmudlaní kamarádi s okousanými nehty. ...
Pro mě velmi silný film o věcech lidských. Nejvíce mě dostala postava Jesúse a naprosto dokonale vybraný herec k ní Héctor Medina. To bylo pro mě přesvědčivé, dominantní. I ostatní se snažili, hudba skvělá, Havana (jen čekám, kdy se úplně rozpadne), a život v ní ... Také i já doporučuji. Určitě se někdy podívám znovu.
Vysoce kvalitní seriál s příjemnou hudbou a ještě příjemnějšími herci mě nenechal na pochybách, že se jedná o produkt, který patří mezi ty nejlepší letošního roku. A Mangkorn pro mě byl třešničkou na dortu navíc.
Film Nicka Leona, a to se vším všudy. Noc v Soulu, to ztotožnění s rolí bylo tak přesvědčivé, možná i proto, že si příběh sám napsal a celé zrežíroval. Nadprůměrný kraťas.
To, že to bylo tak krátké na tom bylo to nejlepší, příjemné, ze života, režisér = sympoš
A stačila k tomu lavička, pro mě ale opravdu jen průměr.
