Recenzi napsal/a petr12
Politicky nekorektní, hodně ztřeštěná "akční" komedie bez hluchých míst.
Snímek natočený s obrovskou dávkou noblesy o stále tabuizovaném tématu v indické společnosti.
Typický zástupce asijské produkce ze středoškolského prostředí, který působí vyspělejším dojmem.
Ani v korejské komunitě žijící mimo vlast nemá homosexualita své místo v žívotě tradicemi svázaných lidí. Spy Night vystihuje boj Davida s vlastními pocity a zodpovědností vůči rodičům.
Další z řady vzdělávacích snímků, tentokrát na téma:"Rizika spojená s výchovou dětí gay páry".
Úsměvný průvodce možnými riziky spojenými s odhodláním pořídit si biologického potomka dvěma gayi.
Angelenos nabízí několik kousků z pestrobarevné mozaiky multikulturního LA s upozaděním bílé. :-)
Obsáhlá "kuchařka" z videotéky školního preventisty určená obětem šikany, agresorům, spolužákům a rodičům.
Ani ryba, ani rak...Jen se občas před kamerou ukáže nějaký odhalený č...k.
Sváteční konverzační romance plná dobrých skutků a šťastných "náhodných setkání" určená především snílkům a věčným romantikům.
Hůře uchopitelný (pochopitelný) snímek stavící na nejednoznačnostech, které dávají někdy zbytečně velký prostor pro divákovu fantazii.
Jon Garcia pokračuje ve své spanilé jízdě třetím snímkem o zakázané lásce. Oba protagonisté zmužněli, herecky "vyspěli", ale stále jde poznat, že jsou "kovaní heterosexuálové". Ovšem...Najdou se i záblesky opravdovosti. Snímek trpí opět mnohými, nejen technickými, vadami předešlých dílů a působí hodně kostrbatě. Slibně rozjetý děj po krátké době škobrtne, aby se zase rozjel a...Vzájemnou chemii naruší nucení se do intimností. Největší slabinou je opět necitlivý střih a zvuková (ne)kvalita.
Sladkobolný konverzační snímek o čekání na políbení múzou, mezilidských vztazích a několika životních pravdách.
Nějak mi unikl smysl snímku, který se jeví jen jako pouhé bloudění lesem s tajemným klukem v těsném závěsu.
Další snímek na téma vzájemné přitažlivosti dvou zcela rozdílných lidí, který sice nepřináší nic nového, nezaujme příliš ani filmařským uměním, neoslní hereckými výkony, přesto se na něj hezky dívá.
Silvio Nacucchi - režisér, scénárista a producent v jedné osobě, natočil snímek dle americké filmové školy. Filmu chybí opravdovost a hlavně uvěřitelnost, tolik typická pro italskou produkci. Vše bylo nepřirozeně umělé a strojené.
Synopse ve mně vzbudila očekávání něčeho nového, originálního. Děj zasazený do prostředí opuštěné nemocnice absolutně nevyužil možný potenciál a spíše jsem měl pocit života na kolejích plný "originálních" postav, které vystihovaly mnohá klišé. Nevyoutovaný gay lovící vagíny, tichý gay zamilovaný do kamaráda, upjatá správcová, "kamarádský vztah" mezi holkou a klukem, kreativní umělkyně a její múza...Pokud vám nevadí místy fekální humor, který střídá "životní moudra", budete se bavit.
Zajímavá kamera umocňuje ponurou atmosferu režijního debutu vykreslujícího nesnadné dospívání zatížené traumatizujícím zážitkem z dětství. Během sledování jsem měl hodně nepříjemný pocit, který mi kazil prožitek.
Tolik estrogenu v "mužských tělech" na jediném místě se hned tak nevidí. Pro mě šlo o další lekci z (ne)tolerance menšiny uvnitř menšiny.
