Trong lòng dat / Viet and Nam (2024)

Asi nejvíc mě v tomto filmu bavily interakce hlavního hereckého páru. Pochválit ale nemůžu scénář a hodně ponuré vyznění. Hlavní zápletka je celkem nevýrazná, tempo vyprávění je až příliš pomalé, scény jsou zbytečně natažené a to je i hlavní důvod mého relativně nízkého hodnocení. Potenciál to mělo.

Film, který ukazuje, že láska může být všude, i hluboko pod zemí. Krásné a smutné zároveň, jednou vidět stačí, ale určitě doporučuji.

V úvodu si dovolím uveřejnit začátek synopse Martina Horyny:"Film můžeme sledovat, prožívat, hltat. Minh Quý Truong ovšem dobře ví, že některými filmy se můžeme i prosnít." Velikost souboru s titulky dává, vzhledem k délce filmu, tušit, že se nejedná o čistě konverzační snímek. Jedná se o typické dílo určené pro festivalové diváky. Jak s oblibou tvrdím, pro realizační tým, rodinu a přátele. Kdo nepochopí, není kulturně na potřebné výši...a podobné nálepky. Vraťme se ale ke snění. Už první obraz vám dá najevo, že pro pochopení musíte být bdělí a vnímaví. Pokud nechcete jen sledovat bezmyšlenovitě pohyblivé obrázky, tedy tzv. snít. Aspoň se vyhnete nutnosti volit, která varianta závěru je pro vás stravitelnější. Atmosféra je, od samého začátku, tak hutná, že by se dala pomyslně krájet. Těžký život, každodenní rutina, všude prach a špína, nevyhovující pracovní prostředí a hlavně všudypřítomná touha uzavřít otázku synů, otců, dědů, jejichž ostatky chtějí pozůstalí konečně uložit do rakví a pohřbít. Pro mě nejsilnější sdělení. Příběh samotných kluků brodících se v každodenním marasmu, je pro mě daní potřebnou k získání grantů. Současně se odehrávají dvě paralelní cesty. Někdy bohužel jen v krátkých pasážích. Občas bez logické návaznosti. Takové (klamavé?) probliknutí. Škoda nepovedené kamery a někdy necitlivého střihu.

Tento zvláštní film z chudé hornické oblasti jsem napoprvé nedal. Neměl jsem v sobě dost sebekázně a pozornosti u takového stylu, který mi připomínal taiwanského režiséra Ming-liang Tsai-e (od kterého tady na GT máme několik filmů). A přece kvůli tomu nebudu snímek hned v recenzi odsuzovat, to ať si dělají jiní. Až teprve u druhého zhlédnutí, kdy jsem se dostal do snově-hypnotického tempa, jsem začal vnímat pozorněji a je potřeba, aby tento příběh vyprávěný tímto stylem nejdříve ve mě "uzrál" a minulost se propojila s přítomností a budoucností. Kromě režiséra bych ocenil ze svého pohledu i oba představitele hlavních rolí.
https://mydramalist.com/779676-viet-and-nam