Recenzi napsal/a AsiGabi
Typický zástupce festivalových filmů natočený dokumentárním stylem, který umí nahustit děj, ale těžko předává emoce (nebo je záměrně nepodporuje). Něco málo ke mě dolehlo, ale já bych chtěla víc. Možná snímek vyžaduje znalého diváka.
Zajímavý. Zanechává dojem. Ten jejich vztah byl velmi křehký, navzdory společným prožitkům. Pro mě měl velkou hodnotu náhled na fungování D/S, ve vztahu k vnějšímu světu. Jen ta zběsilá jízda na motorce byla nějak podezřelá… až mě napadlo, jestli si to mladej jenom nevysnil.
Když se Park (Apo) v 5. minutě podělil o jídlo se psem a bezmocně se pousmál nad vědomím, že zůstane hlady, získal si mou pozornost a udržel ji až do konce seriálu. Takhle jednoduché to s láskou může být. Tohle hravé BL nabízí pár hezkých chvil, když hledáte únik od reality, nebo lehkou asijskou zábavu a jemné emoce. Ty jsou zde založené na rodinném zázemí a důvěře. Potěšilo mě, jak stabilně a vyzrále působila hlavní dvojice. Jakou partnerskou intimitu zprostředkovala i bez nahoty, protože tady by působila divně.
Možná má seriál nějaký základ ve skutečné události, ale mě hodně připomíná Policejní akademii. Ať už jde o nábor kdejakého "materiálu", výcvik, vtípky, charaktery postav atd. Tím nechci říct, že je to stejná řachanda. Prostě inspirace. Ony se ty dvě možnosti stejně vzájemně nevylučují. Oblíbená postava: Cameronova matka. A česká “stopa” ve výcviku taky pobavila.
Při průměrném hodnocení 7.4 jsem opravdu nečekala, že mě tohle melodrama rozseká. Postavy mě zahltily energií dospívání, divokou adolescentní dobou, která umí sbírat fyzické i psychické rány světelnou rychlostí. Je to příběh plný konfliktů, touhy po pochopení. Hledání křídel. Pouze postava faráře se mi zdála poněkud podivná. Těžko jsem hledala věrohodnost vizuálu vzhledem k času a místu děje.
Ta úvodní komunikace s divákem mě vtáhla do děje, jako bych měla být součástí příběhu. Škoda, že nemůžu leštit hrnky a sledovat další vývoj…
Pro Wara mám trochu slabost a k mému potěšení v roli Jokera ukázal, že zvládá různé výrazové polohy. Yin si udržel svou hereckou úroveň, oba dohromady byli zlatíčka. Režisér zariskoval a dal vedlejším dějovým linkám hodně prostoru. Tím ale nabobtnala stopáž a příběh kolísal v tempu. Pro mě byl seriál asi moc dlouhý, a s překombinovaným příběhem. Dopadlo to tak, že jsem seriál odložila dva díly před koncem a ani láska k Warovi ho nespasila.
Film se odvíjí retrospektivně ve 3 částech. To je zajímavý nápad, jenže já měla potřebu pustit si znovu začátek, abych si spojila souvislosti v konfliktu, protože jejich hádka nebyla záměrně konkrétní i když tušíte. Zkrátka, formát časové smyčky a návrat na začátek by mi vyhovoval více.
Stačí se jednou zasmát a máme na světě komedii? No nic. Chile je evidentně země mnoha možností. Pozitivum snímku vidím v kameře, která byla tak statická a opatrná, že mi dávala možnost “zabydlet” se i v takové scéně, kde se prakticky nic nedělo. Otázkou je, co tam pak má člověk dělat :)) A pak byla hezká ta grafika …fantóma?
Já tomu tak strašně fandím! Formát je něco jako Padesát odstínů a seriál má velký potenciál k přijetí širokou veřejností. Rozhodně bude mít větší vliv, než nějaký festivalový film. Svět se mění. Chytlavý příběh bez hluchých míst, originální hokejové prostředí, na herce jsem si chvíli zvykala, ale hvězdy si bezesporu zaslouží a to i za odvahu, hudba sedí k ději a zpracování působí přirozeně.
Dva bratranci a špetka neřesti si umí získat pozornost. Jenže nic není jak se zdá, a i když mě seroš docela bavil, mám dojem, že mě trochu napálili. Dráždila mě práce s detaily, které tvůrci velkoryse ignorovali, ale na druhou stranu mám pár nových songů v playlistu.
Pocit, že sleduju neobvyklý seriál se ve mě usadil od prvního dílu a chvíli jsem ani nevěřila, že se dívám na BL. Je to tak lidský a živý odraz své doby, kolikrát jsem si říkala PROČ?!!!... Vysokou úroveň si drží ve všech ohledech zpracování. Klobouček před režisérem za práci s herci a za bravurní hudbu, která nejen dokresluje atmosféru 70. let, ale také plní roli vypravěče. To byla čistá nádhera. Závěrečná scéna pak už byla něco jako Ibalgin na bolest.
<div>Mexický venkov, drsný i poetický. Výchova dětí podle jejich vlastních měřítek. Vlastní pravdy, vlastní pravidla. Přátelství, láska, pomoc bližnímu. Dotkne se vás mnoho scén v téhle mexické šperkovnici. Prožijete neobyčejné životní příběhy a na konci budete jako pohár červeného vína. Plní života.</div>
Bláznivá středoškolská komedie o hledání vlastní idendity a coming-outu. Pro mě bylo zajímavé a viděla jsem asi poprvé, že do hlavní role Ethana - chlapce, který v sobě objeví ženu obsadili opravdu ženu, Mishu Osherovich. Tím mi tvůrci zbourali stereotypní úhel pohledu, který možná mám ještě z Dánské dívky. Líbila se mi reakce matky, její výbuch a přišlo mi přirozené, že hned nereagovala, jak by člověk očekával v tom liberálním prostředí, které film prezentuje. Já se na americkou tvorbu nedívám moc často, proto mě vždy překvapí a pobaví kontrast s tím, co se točí na druhé polovině zeměkoule....
Sdělení je jasné, vesnicky přímočaré.
<div>Nalákalo mě herecké obsazení, jak jinak. V podání Colina Firtha a Stanleyho Tucciho vypadá herecká profese neuvěřitelně jednoduše. Své role zahráli civilně a mnohé nevyřčené vycítíte. Film dává na odiv nádherné záběry anglické krajiny, ale působí smutně, osaměle. Tento asi záměr tvůrců, v kombinaci se směrem, kterým se příběh ubírá, už byl možná trochu moc. I tak je závěr filmu silný a pak už jen zbývá otázka, kdo byl na tom vlastně hůř. </div>
Přepadl mě smutek z toho, jak rychle filmy stárnou. Historické zpracování milostného trojúhelníku je zajímavé. Je vidět, že tady se wony nešetřilo. V hereckém projevu cítím dávku divadelního patosu, který mi k tomuto velkovýpravnému stylu sedí a připomíná mi stará klasická díla. Potěšily mě i reálné, nepřemaskované tváře herců. Trochu mě překvapilo množství a detailnost ero scén - podle mě tvůrci zbytečně tlačili na pilu. Ale co mě opravdu uchvátilo, byla hudba. Někdy dávkovaná k podbarvení nálady, jindy se předvedla v plné korejské kráse. Miluju, když hudba pozvedne příběh na dvojnásobný zážitek. PS.: V...
Ze zvědavosti jsem se koukla na hodnocení MDL. Je vysoké a křivka sledovanosti prakticky odpovídá i mému dojmu. Téměř hororový začátek mě překvapil a zaujal. Následuje pár ukňouraných dílů, kde se příběh vrací do historie (za mě nejslabší část seriálu) a pak, někde v polovině to seriál energicky rozjede. Zde se hodně projevuje thajská kultura, úzce spjatá s náboženstvím, s rituály a dalšími prvky, které běžný Evropan těžce zpracovává. Pro nás to může být trochu pohádka, ale my nejsme Thajci.
Mě přijde, že tady na GT není zase tolik komediálních projektů. Ne všechno pod nálepkou komedie vás fakt pobaví. Mermaid Sauna je dobrá asijská komedie, zahraná s nadsázkou. Žádné skryté poselství jsem nehledala a i když příběh párkrát brnkne na vážnější strunu, je to lehké a přirozené. Dodává to filmu větší emoční barevnost.
Taiwan, rukopis filipínského režiséra a převážná část dialogů v angličtině. I kluci hrají tak nějak multikulturně. Takový zajímavý “mišmaš” je jen třešnička na dortu. Všechno totiž k sobě hezky ladí, vytváří přirozenou kulisu pro příběh, který mi předal hlubokou emoci a hezký filmový zážitek. Krev prostě není voda. Možná si mohli dát více práce se závěrem, ale přežiju to.
