Recenzi napsal/a AsiGabi

Mexický venkov, drsný i poetický. Výchova dětí podle jejich vlastních měřítek. Vlastní pravdy, vlastní pravidla. Přátelství, láska, pomoc bližnímu. Dotkne se vás mnoho scén v téhle mexické šperkovnici. Prožijete neobyčejné životní příběhy a na konci budete jako sklenice plná červeného vína. Plní života.

Bláznivá středoškolská komedie o hledání vlastní idendity a coming-outu. Pro mě bylo zajímavé a viděla jsem asi poprvé, že do hlavní role Ethana - chlapce, který v sobě objeví ženu obsadili opravdu ženu, Mishu Osherovich. Tím mi tvůrci zbourali stereotypní úhel pohledu, který možná mám ještě z Dánské dívky. Líbila se mi reakce matky, její výbuch a přišlo mi přirozené, že hned nereagovala, jak by člověk očekával v tom liberálním prostředí, které film prezentuje. Já se na americkou tvorbu nedívám moc často, proto mě vždy překvapí a pobaví kontrast s tím, co se točí na druhé polovině zeměkoule....

Sdělení je jasné, vesnicky přímočaré.

Nalákalo mě herecké obsazení, jak jinak. V podání Colina Firtha a Stanleyho Tucciho vypadá herecká profese neuvěřitelně jednoduše. Své role zahráli civilně a mnohé nevyřčené vycítíte. Film dává na odiv nádherné záběry anglické krajiny, ale na mě působily nějak smutně, osaměle. Tento záměr tvůrců, v kombinaci se směrem, kterým se příběh ubírá, už byl možná trochu moc. I tak je závěr filmu silný a pak už jen zbývá otázka, kdo byl na tom vlastně hůř.

Přepadl mě smutek z toho, jak rychle filmy stárnou. Historické zpracování milostného trojúhelníku je zajímavé. Je vidět, že tady se wony nešetřilo. V hereckém projevu cítím dávku divadelního patosu, který mi k tomuto velkovýpravnému stylu sedí a připomíná mi stará klasická díla. Potěšily mě i reálné, nepřemaskované tváře herců. Trochu mě překvapilo množství a detailnost ero scén - podle mě tvůrci zbytečně tlačili na pilu. Ale co mě opravdu uchvátilo, byla hudba. Někdy dávkovaná k podbarvení nálady, jindy se předvedla v plné korejské kráse. Miluju, když hudba pozvedne příběh na dvojnásobný zážitek. PS.: V...

Ze zvědavosti jsem se koukla na hodnocení MDL. Je vysoké a křivka sledovanosti prakticky odpovídá i mému dojmu. Téměř hororový začátek mě překvapil a zaujal. Následuje pár ukňouraných dílů, kde se příběh vrací do historie (za mě nejslabší část seriálu) a pak, někde v polovině to seriál energicky rozjede. Zde se hodně projevuje thajská kultura, úzce spjatá s náboženstvím, s rituály a dalšími prvky, které běžný Evropan těžce zpracovává. Pro nás to může být trochu pohádka, ale my nejsme Thajci.

Mě přijde, že tady na GT není zase tolik komediálních projektů. Ne všechno pod nálepkou komedie vás fakt pobaví. Mermaid Sauna je dobrá asijská komedie, zahraná s nadsázkou. Žádné skryté poselství jsem nehledala a i když příběh párkrát brnkne na vážnější strunu, je to lehké a přirozené. Dodává to filmu větší emoční barevnost.

Taiwan, rukopis filipínského režiséra a převážná část dialogů v angličtině. I kluci hrají tak nějak multikulturně. Takový zajímavý “mišmaš” je jen třešnička na dortu. Všechno totiž k sobě hezky ladí, vytváří přirozenou kulisu pro příběh, který mi předal hlubokou emoci a hezký filmový zážitek. Krev prostě není voda. Možná si mohli dát více práce se závěrem, ale přežiju to.

Možná bude jednou ABO “kultovka” žánru omegaverse. Něco jako kdysi Matrix - lidi ho buď nechápali nebo milovali. Je to originální, fascinující svět. Pro mě přelomový. Čína si může připsat další medaili. A já seriál řadím jako Top2025.

Taková neslaná, nemastná polívka. Chudák mladej Elyes ( James) se v roli asi dost trápil a Pat ho o vagón přehrával. Thajci už natočili lepší kousky.

Jako bych otevřela starou dobrou knížku v novém obalu. Ta důvěrná známost osnovy příběhu mě zvláštně těšila. S plynoucím dějem jsem si v myšlenkách odškrtala vše, co podle mě patří do japonské BL klasiky. Ultraroztomilé.

Není to zlé, ale znám mnoho lepších. Příběh mě chytil od 3. dílu. Na hlavní dvojici mi neseděl její velký výškový rozdíl (jsou jak trpaslík a obr) a nejednou mě napadlo, že má kameraman těžký úkol, aby ti dva vypadali nějak obstojně v záběru. Druhá dvojice byla sympatická. Podle MDL to vypadá, že se v seriálu obsazovali nějaké (mě neznámé) celebrity. Korejský divák to asi ocení víc než já. Je to nenáročná oddychovka, jak už psali přede mnou. A na výškový rozdíl jsem si nakonec zvykla.

Na pozadí scén a la MasterChef se odehrává hezký romantický příběh bez složitých témat. Pokud nemáte náladu na krabici mokrých kapesníků, mohl by vás seriál potěšit. Stejně jako další recenzenti, jsem se bavila srovnáváním rolí kluků z PitBabe - tomu se nedá odolat :-))

No potěš koště. Čekala jsem lehce vtipnou půlhodinku s pubertálním trápením a teď za zvědavost a naivitu platím, asi jako ten 13 letý klučina. Pro někoho na hraně, pro mě strop.

Ano, explicitní. A taky velmi estetické, minimalistické, trošku dekadentní… a za mě fantastické. Krásné světlo ateliér vs. interéry, scény bez hudby střídá melancholický klavír, druhý rozhovor před focením jsem snad ani nemrkala aby mi neuniklo jediné gesto v obličeji herců. Herecké wow. Je to trošku umělecké dílko a v příběhu je třeba sledovat detaily. Dejte si nerušenou chvilku na sledování a snad nezůstanu jediná nadšená. Pro mě je film velké překvapení.

Příhěh s nostalgickou atmosférou pomalu plyne ale v dialozích se odehrává mnoho. Jsou plné emocí i když se kluci tváří, že o nic nejde. Nádech romantiky navozují vizuálně působivé záběry a ohlazují hrany příběhu. Vnīmám a přijímám.

Ale jo, pro mě to byla hezká pětiminutovka, kterou jsem si natáhla na 10 a koukla se hned dvakrát :)

Nenapadá mě jediná věc, kterou bych filmu mohla vytknout. I když je to americká tvorba, myslím si, že ho ocení každý nadšenec Asie, který je ochotný podívat se na něco víc, než na namalované chlapecké tvářičky. Dostanete korejské zvyky zasazené do amerického prostředí a mnoho různých forem lásky od přátelské až po prarodičovskou. Bavily mě holky, bavili mě kluci, bavily mě dialogy, prostě jsem se bavila.

1. Série: Obecně nejsou asijské reality show tak vyhrocené, jako zápaďácká produkce. Japonská The Boyfriend byla originálnější, ale vzhledem k tomu, že His Man má natočené už 3 série, doletěla tahle první korejská vlaštovka docela daleko. Na mě působila trochu těžkopádně. Stydlivost je možná v Koreji známka dobrého vychování, protože co pánové (věk 29+) občas předváděli... V jednu chvíli probíhá velké stěhování účinkujících a těch záběrů s kufry bylo vážně přehnaně. Ale všichni kluci byli sympaťáci, ve výsledku si mě každý něčím získal. V závěru mě ten největší "klaun" ze všech, rozplakal. A to...

Tak odlišný život, společnost, její náboženství a pravidla… a přesto mám pocit, že všemu rozumím. Hudba mi ještě teď zní v uších, záběry krajiny jsou dechberoucí. Poctivá filmařská práce. Jen si myslím, že ne pro každého.