Všechny recenze
Asi nejvyšší hodnotou je z mého pohledu, pokud ve mně nějaké dílo dokáže vyvolat emoce. A to se v tomto případě povedlo. Sice jsem už během sledování tušil, jakým způsobem děj vyvrcholí, přesto jsem byl na konci smutný.
Zpočátku se seriál vyvíjí jako klasická romance ze školního prostředí. Oblíbený Ken tvoří nerozlučnou dvojici se Sandee, kterou bere jen jako svoji sestru. Ona by však ráda posunula jejich vztah o stupínek výše. Když do Kenova života vstoupí ostýchavý nováček Shake, začíná zákonitě žárlit. Právě tahle negativní emoce způsobí dějový zvrat a vlastně i svým způsobem šťastný konec. Kluci jsou přirození, především představitel Shake-a. Dohromady tvoří zajímavý pár.
Tvůrci jako by se předháněli, kdo natočí divnější film. Pipinara (5 bodů z 10) - nejasný pokus o vysvětlení nejasností okolo brutálníé vraždy velkého italského režiséra, spisovatele a myslitele Piera Paola Pasoliniho. L'ora di porto (4 z 10) - málo zajímavé drama ze života netolerantného rybáře a jeho syna-gaye. Il manichino (2 z 10) - co tím chtěl básník říci, bůhví Lazzaro vieni fuori (8 z 10) - jediný jasný nadprůměr, škoda, že chybí konec, ale mladík ztělesňující Krista je nádherný Colla (4 z 10) - kluci jsou pohlední, ale forma filmu přebíjí...
Na toto téma zde máme jen pár projektů z několika tisíc a navíc bylo pojato jinak, "trojmo". Velmi dobrý rozjezd s lehkou komičností, která brnkla do mého vkusu, prostřední díly - trošku zbrždění a závěrečné - přibylo více dramatu, lidskosti a jemnosti. Výborně jsem se pobavil a vcítil do postav, a přiznám se tím, že to bylo zcela originální i z té úzké množiny "záměn", tak jsem se v jednotlivých záběrech někdy až ztrácel mezi "těly a dušemi". Pěkně trojicí zahráno, nádherná Lene Lai to jistila a z vedlejších rolí i sympoš Ray Yang.
Seriál s kratšími epizodami a námět početné rodiny a všech lidiček kolem vypadá zajímavě, ale dlouho jsem čekal na dvojici Markie - Daniel (až od 6. epizody). Do té doby se tam řeší drobné problémy kluků a holek, v prvních dílech dokonce téměř "hlavní roli" hraje divná transka Jenevie (pro nás divné, pro pinoy produkci naprosto normální). Zahráno solidně, nejvíce se mi líbil Mateo a malá Merry. Tvůrci mohli více zapracovat na jediné gay dvojici, ta jejich "pusinka" vlastně ani nebyla a závěr vyšuměl divně. Proto je mé hodnocení celkově jen průměrné.
Když se v seriálech objeví více herců, slouží mnozí jen jako křoví hlavní dvojici. Zde však všichni zúčastnění dostávají dostatečný prostor pro realizaci. Vše do sebe příjemně zapadá, celek působí kompaktně.
Příjemný film, pro GT jako stvořený. Příběh zůstává ve mě pro svou přirozenost a nemusí mít plno zvratů, hádek a bitek. I tak sdělil svoje poselství a také se mi líbil pro svou lidskost, přirozené herectví, kde se mi zamlouvali z té trojice především oba hlavní představitelé páru Sjors-Pepijn.
Pravidla trojky (nebo více) jsou vždy jasná a když se nedodržují, končí to právě tak jako v tomto filmu. Oceňuji přirozené herce, hezké prostředí, příběh neurazí - nenadchne.
Zajímavý snímek o ztrátě paměti. Mu Ran si z mlžného oparu skládá svojí minulost. Film občas připomíná cestopis po Tchaj-wanu.
Zase mě potkalo to, co po zhlédnutí filmu Řeka (He Liu) od stejného režiséra. Hlavně nic nepsat těsně po zhlédnutí! Nechat to v sobě uzrát, jako nějaký dobrý sýr, co potřebuje čas. A toho jsem se přesně držel a s odstupem nemohu volit nízké hodnocení, protože i tento režisérův snímek po Řece a Dnech (Rizi), ve mě zanechal svou stopu. Životní partner režiséra znovu v hlavní roli. Tentokráte se mi líbil i Malajec Norman Atun, kterého Tsai objevil mezi prodavači jídla v Kuala Lumpur. Nemá cenu se více rozepisovat, neboť Tsai je kontroverzní umělec, který rozkládá publikum na dvě části...
Nejen do vztahu dvou sourozenců, ale i jejich kamarádů, vlétla jako vichřice jejich matka. Po počátečním víru si začaly věci (vztahy) usedat, takže v konečném důsledku více pomohla, než uškodila. Je to taková taškařice, ale koukatelná. I díky kraťounké stopáži.
Láska mezi princem a rolníkem, z kterého princ udělá osobního strážce, se nelíbí princezně, která udělá vše pro získání srdce prince. Oba jsou ve své lásce přirození, výborně zahrané.
Projekt, který mě neoslovil, neuchvátil. Možná pro Filipínce seriál dobrý nebo alespoň průměrný, ale mě tentokráte nicneříkající. Nepomohl tomu ani Kaleb Ong, kterého znám ze seriálu Meet My Angel. Příběh, scénář, to byl pall mall, pytel plný blech, guláš, herecké podání bylo křečovité, amatérské, mluvící hlavy (nekladu vinu jen hercům, to je věc režiséra), jediná hudba se blížila solidnímu průměru, zpracování také nic moc. Hercům jsem moc nevěřil, bylo tam až moc mužských "madam" a k tomu ta filipínština, tagalogština, na rozdíl od kuňkajících či šišlajících sousedních zemí, působí melodikou hlasu a výslovností tak dětsky, ovlivněná španělštinou a...
Osobně bych zařadil Isaaca spíše do žánru psychologického dramatu. Jednotlivé postavy se postupně vybarvují, stejně jako jejich pravé úmysly, až se na konci zcela obnaží. Trefně vybraným hercům jsem věřil vše. Jen setkání mohli uskutečnit kvůli uvěřitelnosti po 30ti a více letech.
Líbí se mi na tomto kraťasu jednoduchost tématu a s jakou úžasnou přirozeností bylo téma zpracováno a zahráno. Možná právě "hledání" nějakých přidaných hodnot a děr do světa by mu uškodilo, někdy méně je více. Nemám potřebu psát něco navíc.
Gay políbí kámoše heteráka a zdá se, že to bude mít obvyklý děj, ale naštěstí si nenamlátí, jen se tak špičkují. A závěr dává jistou naději, že to oba nějak rozdýchají, protože přátelství přece jen něco znamená. Film, který není špatný, ale díru do světa neudělá.
Díval jsem se na tento pinoy projekt po seriálu Love Is. Bylo to jako nebe a dudy. Především po herecké stránce byl Stuck On You o levely výš. Malé intimní drama, kdy oba hlavní představitelé Yves a Iyo předvedli velice solidní výkony, o nich se dá s jistotou povědět, že jsou to herci. Není totiž jednoduché utáhnout celý seriál ve dvou. Zpracování rovněž na úrovni včetně zvuku, hudby. Některé malé pasáže v průběhu příběhu se mi zdály malinko zdouhavé nebo i chvilku i plácání o ničem. Nelogičnosti tam nevidím. Zmatení v nošení roušek je i u nás a mnoho lidí...
Líbí se mi seriály s postupným odkrýváním společné minulosti. Zde to spolehlivě funguje téměř do samotného závěru, před kterým se děj zkomplikuje. Vše vrcholí hláškou "To be continued..." Tvůrci využívají osvědčené interiéry a exteriéry i osvědčené tvářičky. Jako celek vše docela funguje.
Od filmu nelze čekat něco nového. Obvyklé zápletky, situace, příběhy...vše vycházející z reality. Současné. A o to tvůrcům šlo. Chtěli prostě upozornit na to, že i když hnutí gayů, leseb, transsexuálů, atd. dosáhlo významného pokroku v oblasti práv, stále není vyhráno. Stále se dějí nepravosti, takže v boji je třeba vytrvat. Chápu, ovšem tímto mě film moc neoslovil.
