Dear Doctor, I'm Coming for Soul (2022)

Krásný seriál, velmi zajímavé téma. Pro mě měl i trochu nostalgickou náladu kvůli hlavní dvojici, protože právě díky Nutovi a Karnovi a jejich Grey Rainbow jsem kdysi objevila kouzlo asijských seriálů a přiměli mě chtít vidět víc, mají u mě svoje speciální místo, který nikdo nenahradí. Tento příběh je velmi citlivě a hezky zpracovaný, vše je srozumitelné a herci jsou moc dobří, samozřejmě hlavní hrdinové a obzvlášť se mi tu líbil Yacht nebo mě spíš překvapil. Konec musí chytnout za srdce snad každého. Nebudu tvrdit, že je to dokonalý seriál bez chybiček, ale určitě stojí za shlédnutí minimálně jednou. Pěvecky nás tu provázel opět nezaměnitelný hlas Boye Sompoba, což sem tak krásné sedlo a umocňovala děj. Ještě nevím, jestli někdy budu mít potřebu na to koukat znovu, ale jsem moc ráda, že jsem měla možnost tento seriál shlédnout.

Seriál dokáže zaujať svojou tajomnosťou, silným dejom a peknou romantikou.
Hlavné postavy sú zaujímavé a spoločný čas im sedí keby len to aj tie hádky, ktoré majú sú pre nich ako uliate.

Se zhlédnutím jsem otálela, protože jsem vzpomínala na Město andělů s Nicolasem Cagem a obávala jsem se kopírování příběhu a jeho zasazení do BL žánru. A nakonec... zbytečné obavy! Děj byl mnohem zajímavější a rozuzlení po asijsku mnohem přirozenější a stravitelnější. Velmi mne dojalo a potěšilo. Nezbývá, než vřele doporučit.
Kromě dobře zpracované (sice pomalý rozjezd, ale později!) BL stránky mne uchvátil příběh samotný. Boj života se smrtí, kdy obojí je vlastně přirozené a jediná možnost je to přijmout a smířit se s tím. Naděje v reinkarnaci, otazníky, co bude po smrti.
Jediné, co mi tam chybělo, je větší rozvití života v underworldu (viděla jsem s EN titulky) a pravidla pro soul reapery. To by mi přišlo hodně zajímavé, dovědět se víc.
Několik nedostatků, které mne iritovaly (ale daly se přežít), již zmínila gayromance níže, děkuji. Přidala bych pár dalších, ale nechci spoilovat.
Velmi pozitivně hodnotím nulový product placement. Hurá, Thajci to umí i bez něj. Na druhou stranu téměř celou sérii zahráli v jednom oblečení, takže tady se ušetřilo. :)

Nádherný a dojemný příběh. Tak jsem se do toho zažral ,že jsem to musel zkouknout na dvakrát. Zasejc pěkný seroš. Díky moc za titulky. Supr práce.

Celý příběh se hlavně odehrává v nemocničním prostředí, pojednává o Tua Phee jako smrtce, jehož úkolem je doprovázet duše do posmrtného života, a Prakan jako lékař, který se snaží zachraňovat životy, líbí se mi jejich chemie a vyvíjející se protikladný vztah. Růst u ostatních párů bylo přiměřené, neměla jsem pocit, že by nějaká část byla příliš uspěchaná. Ve scénáři nedochází k žádným šíleným zvratům a zápletkám, ale je tam pár dějových děr, při kterých jsem byla zmatená a trochu jsem se ztratila. Některé lékařské scény se zdály velmi nereálné, ale nemocní lidé vypadali skutečně nemocně.
Série má pomalé tempo a je propletená minulostí, děj je dobrý a poutavý.

Příběh vycházející z motivů thajského vnímání světa, doplněný o polopohádkové prvky a nedělající si nic z toho, že některé "drobnosti" nebyly dotaženy, protože ty Thajci považují za nepodstatné, se mi vryl natrvalo do nitra. Především samotný závěr seriálu člověka, který vnímá celý život jako celek a je seznámen s buddhismem, musí dojmout k slzám ...
A i když herecké výkony nebyly úplně top, vyvážily je především obě hlavní postavy, vysocí a sympatičtí thajští herci Nut a Karn (před pár lety jako mladincí si zahráli hlavní postavy v také pěkném seriálu ze sloní farmy Grey Rainbow) a líbila se mi i dobře zahraná postava Khetta.

Za mě docela povedený projekt s originálním námětem.
Seriál nám ukazuje, že pokud máme souzeno se s někým setkat, stane se to bez ohledu na všechno, že do lásky je třeba jít naplno, i když to může znamenat v budoucnu nějakou tu bolest, a že smrt je součástí života, ať se nám to líbí nebo ne. Se všemi třemi body 100% souhlasím, takže nejspíš proto se mi série tolik líbila ?
Ústřední dvojice byla sympatická ? ale vedlejší páry podle mě ničím zvláštním nevyčnívaly ?
Vytknout by se dalo několik nelogičností, třeba...
Jak to, že po transplantaci srdce není na hrudníku jizva?
Smrtka má nižší teplotu těla, jak to, že se o tom nikdo nezmiňuje při, hmm... intimním sblížení?
Ale hlavně... proč všichni doktoři chodí skoro pořád v nemocničních mundůrech, i když už mají volno a jdou někam na jídlo nebo grilují na zahradě maso ??
A opravdu perfektní je ústřední píseň od Boy Sompob, odkaz jsem dala do podrobností...
A přiznávám, že konec mě moc dojal ?