Všechny recenze
Stačilo by na to jediné slovo: postmoderna. "Nechceme nič povedať, nemusíme chcieť nič povedať, nemusí to byť ani pekné, nemusí to mať pointu, nemusí to mať morálne posolstvo, nemusí sa to ani snžiť komunikovať s divákom. Nech si v tom nájde sám to svoje! Dielo nemusí mať v sebe nič, ale môže byť o všetkom - pretože osobných interpretácií je nekonečno. Pre niekoho sloboda, pre niekoho podvod na spôsob "cisárových nových šiat", pre niekoho presúvanie zodpovednosti (schopnosť diela interagovať s publikom) od tvorcu na diváka. K filmu: Absurdná zápletka - do bytu nového majiteľa sa votrie...
Co napsat? Film přímo stvořený pro tyto stránky. Film moderně pojatý, z třetího tisíciletí, bez předsudků, 100% o mužích, co mají rádi muže, nevykroucený, což je pro mě důležité. O radostech a starostech, rozchodech, strastech, nezdarech, láskách, práci, zábavě a vůbec o životě několika mužů v Římě. Bohužel tím, že je to film takový jaký je, nebude mít asi nejvyšší hodnocení na světových nebo českých heteráckých serverech, ale mě se moc líbil a myslím, že se bude líbit i mnohým uživatelům GT. U tohoto sledování jsem neprahl po tom, aby to bylo obrovské srdcervoucí drama, strávil...
Jeden z dalších nízkorozpočtových seriálů pinoy produkce mě tentokráte zaujal příběhem, méně už jeho někdy rozvláčným zpracováním, opakováním a protahováním. Z herců mě zaujaly především tři postavy - Kai (snaživý devatenáctiletý Ian Rosapan, Andre (John Padilla, nazpíval pro seriál i filmovou píseň) a Drixler, snad ještě i matka, kteří to za ostatní již slabší herecké výkony dotáhli u mě na sedmičku. Jedna, dvě, možná i více trans - nechápal jsem, jaký mají pro příběh význam, dle mě žádný a takto si divák může myslet, že filipínský venkov je v hojném počtu prošpikován transsexuály.
Kraťas tak akorát, kdy obě postavy byly zahrány solidně, aby vynikly jejich charaktery a jak už píše Khaktus na konci s vtipnou pointou a rozhodně sledováním neztratíte svůj čas, vždyť je to jen 10 minut
Plusy. Poměrně výstižné situace. Chemie mezi klukama. Scéna ve vaně. Recyklované džíny. Konec. Mínusy: Nic originálního. Víceméně postava ztřeštěné kamarády. Protože jsou tu různé výklady obsahu, pro zajímavost připojuju svůj: SPOILERY!!! Milenci byli už na začátku (to objímání v rákosí), jen si prostě nevyznali lásku. Pak ale zaváhal Só-hjun, když viděl, jak se Džä-nam líbá s Min-hi. Džä-nam si to poté pro sebe ujasnil a vysvětlil to Min-hi, nevěda, že ta to pouští (bez zlého úmyslu) do éteru. Doneslo se to i k rodičům kluků, ti do toho vstoupili, bránili jejich kontaktu a Džä-nam...
Pokud se přenesete přes nereálnost zápletky, čeká Vás krásný příběh cesty za snem člověka, který ze sebe strhává nálepku jediného možného pohlaví. Androgynní model Alexandre Wetter předvádí fantastický herecký výkon a vytváří dokonalý obraz jedné z nejkrásnějších Francouzek, jakou jsem kdy viděl.
Klasická situace, kdy vidíme hezkýho kluka, ale nemáme odvahu ho oslovit. Alexander se přemůže a zkusí to. Jestli mu to vyjde, se sice už nedovíme, ale má k tomu namířeno. Film s minimem slov klade důraz spíše na obraz. A myslím, že se to povedlo.
Vlastně by z toho mohl být další příběh o klukovské partě. Jenže španělský kraťas Na střeše je něčím více. Velmi trefně je tu vidět, jak je těžké zapadnout do party, když si uvědomíte, že vás přitahuje někdo jiný, než by si přáli ostatní. A jak se pak bráníte takovému nařčení ze strachu, že byste byli z party vyobcováni, o případných nadávkách ve školním prostředí ani nemluvě. Snímek Na střeše vyniká nejen vynikajícím castingem mladých herců (především těch dvou nejstarších), ale též neotřelým filmařským zpracováním. Je to vidět hlavně na rozdílném zobrazení obou objektů, které kluci pozorují....
Hodnotím film, ne seriál, ale je to vlastně jedno, jen chci napsat, že film vznikl až dva roky poté z 90% poskládáním původních dílů. To, co na něm hodnotím nejvíc, jsou fotky dvou hlavních představitelů postav Tian Dung-a a Duc Chinh-a, které byly vytvořeny s o dva roky staršími herci (většina fotek ve složce Obrázky) a nejvíce oceňuji hudební složku s mnohdy krásnými písněmi. Příběh = pro mě průměr a celkově mírný nadprůměr, i když film nekončí možná tak, jak by si gay divák přál. Myslím, že potenciál dvou sympatických herců nebyl dotažen, a to, co následovalo jako...
Seriál se mi zdál takový trošku "divný" = nesouvislý chaos. Tien Dung dostal amnésii a zdá se, jakoby tuto postavu hráli dva herci, přičemž původní představitel Tien Dunga je jaksi upozaděn. Je zde dost ženských postav, některé i velmi pěkné, jenže "tlak", aby z toho byla co nejvíce komedie, asijská komedie, působil na mě přinejmenším jako stupidie, v lepším případě parodie a mnohé scény, u kterých bych se měl smát, byly spíše k pláči. Ještě že od totálního propadáku u mě seriál zachránila hudba. Gay složka je upozaděna a preferuje se především u ženských postav "pomsta bikin"....
U dokumentů jsem rád, když umělecká licence ustoupí opravdovosti a zachytí co možná nejvěrohodněji děj plný osobních výpovědí odehrávajících se před kamerou. Tady jsem měl ale trochu problém rozlišit herecké kreace ztvárněné na pódiích a při promluvách na kameru, které mi přišly výrazově velice podobné.
Někdy se stane, že něco nesedne, a to bylo v tomto případě. Dětinské, falešné, odříkávajícím hercům jsem nevěřil téměř nic, navíc mi tam neseděla postava dívky Milan včetně vizuálu, Tokio také nic moc včetně toho jeho špinavého přerostlého nehtu na palci. Zpracování - absolutně nic nového, jen ty staré obehrané stupidity. Neztrácejte čas.
Jeden ze zástupců snímků zdánlivě o ničem, který svým pozvolným pronikáním pod pevnou slupku pomalu odhaloval měkké jádro a dokázal upoutat mou pozornost až do gradující závěrečné pasáže. V tomto případě nešlo ani tak o náhražkové homosexuální chování, ale o potlačovanou homosexualitu vlivem zažitých stereotypů o latino chlapech a sžívání se s novou rolí.
Velmi povedený kraťas o dospívání, přesněji o přechodu z dětství do dospělosti. Ač jsou oba stejně staří, Naomi je přece jen o něco dál, takže ona musí udělat ten první krok, což Cas nese těžko. Čas je však neúprosný, je třeba dospět.
Nějak jsem dopředu cítil, že by mě film mohl zaujmout. A stalo se. Výborný snímek po všech stránkách, snad až na tu velkou míru deprese, pro mě zbytečné. Herecké výkony slušné, vytříbené, v některých scénách ani nebylo poznat, že je Leyna trans. Fionn i McCaul také skvělí, hudba, zpracování profi. Konečně film ze třetího tisícíletí a ne jak Suk Suk. Spokojenost.
Hongkongský "festival" zabývající se ne zcela běžným tématem dvou teplých dědečků na mě za 10 určitě nezapůsobil. Celkově právě příběh byl pro mě tím nejslabším článkem, kdy ten závěr se snad hodil do doby před třiceti, padesáti lety. Téma starších pánů držet celý život hubu a krok a pouze hladově pokukovat po jiných na smrdutých veřejných záchodcích a holandách mi přijde do třetího tisícíletí lichá. Mám dojem, že se tato bývalá britská kolonie po více jak dvaceti letech čínské nadvlády stále více "rozpouští" do Číny" a nedivím se, že Británie je připravena pojmout až jeden milion Hongkongčanů, kteří se připravují...
Trochu zvláštní film, protože spojení Nizozemí a nábožensky fanatickou rodinou mi nepřijde úplně běžné. Ale začátek dobrej, herci úplně v pohodě, jen bych na konci čekal poněkud víc hrdinství na úkor obvyklého fňukání. Myslím, že postava Eliase na to měla.
Když se chcete svézt na módní vlně BL produkce, je dobré, abyste měli dobré prkno a náležité schopnosti udržet se na něm a ještě ho i zdárně navigovat k vytyčenému cíli. Jinak dopadnete jako v tomto případě. Budete "sjíždět" klidnou vodu nejasným směrem a v obavách, aby nepřišly nějaké nečekané komplikace. Třeba nějaké vlnky.
Po totálně-depresivním filmu Muge, který jsem zde včera hodnotil velmi vysoko, je na pořadu dne další "divný", tentokráte povídkový snímek z Koreji. Jsem zaskočen, že se takovéto filmy točí a že pochází z krajiny, ze které by to člověk nečekal ... Hlavní postavu otce ve všech třech povídkách hraje korejský herec Lee Sang Woo (v době natáčení v r. 2010 měl 39 let, film byl v tom samém roce prezentován na dvou festivalech, distribuován byl až o pět let později) 1) My Father’s Desire - je o páru mladých středoškoláků, kteří uvažují o...
"Krásne čosi" ma celkom príjemne prekvapilo ... svojim zvláštnym polo-smutným rozprávaním, ktoré zachytilo rôzne dôverne známe momenty, situácie, pocity v gay životoch, o ktorých sa obvyle diskutuje len málo. Vo výsledku sa podaril celkom zdravý balans "ťatia do živého" a divácky prístupnej "citlivosti" - nevznikla z toho neznesiteľná depresia, ani úplne ľúbivý romantický gýč. Konečne sa niekto rozhodol rozprávať trochu inak. Na jednej strane vizuálne pôsobí snímok ako poďmeztohospraviťumenie - tým ako všetko (až trochu moc okato) tónuje do hnedých a zlatých odtieňov, aby to nepôsobilo plocho ani príliš nehýrilo farbami. Príbehovo sa to sprvu zdá...
