Všechny recenze

Samozřejmě srdcervoucí: "V mých snech si doma se mnou." Hlavně ale oceňuju uměřenost, s jakou dávkovali emoce. Že zbytečně netlačili na pilu ani v případě lidí, kteří stáli proti gayům. Že se v takovém filmu nebáli ani erotických homoscén, ani toho, že truchlící člověk ještě nemusí žít v celibátu. A nakonec - že příběh uzavřeli realisticky. Právě proto mám ale s odstupem problém s postavou matky/babičky, resp. jejím utrpením z nemoci a událostmi, které se na to nabalí. To mi přišlo jako extrém. .

Příjemná, odpočinková bromance, jak je u čínské produkce obvyklé, nemůže zacházech moc do hloubky ve vztahu, což někdy vadí. Nejdříve jsem viděl seriál, zdál se mě trochu chaotický, film naopak plyne v zábavném tempu, kluci hrajou přirozeně, celkově dobrý dojem ze snímku.

Příběh malého vrabčáka, kterého se rozhodli ulovit dva dravci, nabízí zajímavé dějové zvraty. Flashbacky jednotlivé scény nabízí z jiných úhlů pohledu a neslouží jako tradiční vata z opakujících se záběrů. Kluci se snaží, jen ty pózy si mohli odpustit.

Autoři evidentně nehodlali riskovat a do filmu narvali snad všechna možná klišé. Máme tu pohledné chlapce, praštěnou kamarádku, trochu drama, trochu komedie... Hlavnímu hrdinovi byste nejraději dali pár facek a ve výsledku je vám úplně jedno s kým skončí a jak to s ním vlastně dopadne. Víc než průměrné hodnocení si tento snímek rozhodně nezaslouží.

Řekl bych, že jsem asi viděl jiný film než většina recenzentů. Po dlouhé době snímek, který můžu doporučit. Zpracování, herecké výkony i příběh super.

Tod Verrow, stejně jako jeho hlavní hrdina Bradford, je filmový nadšenec, učící se řemeslu za pochodu. Krok po kroku, často se stagnací. Ale radost z tvorby mu nelze upřít. I pocit sounáležitosti uvnitř partičky podobných nadšenců.

Po letech přidávám recenzi i já, hlavní dva představitelé byli k nakousnutí. Tím, že film měl takový úspěch ve své době, určitě přispěl svým zrnkem písku k tomu, že se Taiwan z doby "temna" propracoval až na špičku tolerance naší komunity v Asii. I já sdílím nadhled nad tímto dílkem a určitě se k tomuto filmu jednou vrátím ...

Zhmotněný sen mnoha zralých mužů toužících po výrazně mladším příteli svižně ubíhá, takže celou sérii zhlédnete klidně na jeden zátah.

Režisérka Heidi Ewing si vybrala téma stále rezonující (nejen) mexickou a americkou společností. V době, kdy před branami USA čekají davy lidí toužící po splnění si svého amerického snu. Ty jim zůstávají uzavřené i přes předvolební sliby současného prezidenta Bidena hlásajícího jejich otevření. Na příkladu reálných osob a jejich příběhů dokumentuje jejich cesty od seznámení se až po současnost. Umně kombinuje hrané pasáže s dokumentárními. Vše působí realisticky a věrohodně. Tomu i přispěl vhodný výběr herců.

Parádní japonský film, který není pro jednoduché diváky, které uspokojí sex, násilí, případně romantika a duchovno je pro ně pojem naprosto neznámý. Doktor-chirurg po třetím náhodném setkání s neznámým mužem ho zachrání před sebevraždou, ale aby mu "rozmluvil" snahu o další pokus, snaží se v něm probudit všem nám vlastní lidské pudy nenávisti, vzteku a odplaty, které ho dokážou vytrhnout z apatie a přinutí chtít žít. A to zcela neobvyklou metodou, kterou jsem zpočátku nechápal. Sexuální scény jsou drsné a přitom velmi decentní, ale v žádném případě prvoplánové. Závěr se vyvine pro oba hlavní aktéry zcela nečekaně a ... dál...

Stylisté oblékli kluky, bez předchozích hereckých zkušeností, do slušivých školních uniforem. Postavili je na určené místo a zvolali ve štábu "action". Začalo se natáčení a odříkáváni textů. Bez znatelného předchozího "koučování". Oba se kamery báli. Vice představitel Nuta, který se ostychu nezbavil ani při scénách po závěrečných titulcích týkajících se zajímavých pasáží z daných epizod. Phob byl před kamerou o chloupek lepší. Docela jsem jim fandil a věřil, že se otrkají. Bylo mi totiž líto, že jejich prožitek ke mně nedolétl. Překvapilo mě obrovské množství flashbacků, které na první pohled jakoby vygradovaly v předposlední epizodě. Ta však byla vlastně Phobovým...

Jedním slovem SOLIDNOST po všech hodnotících stránkách, ale pro mě, asi na rozdíl od většiny ostatních, PRÁZDNÉ, žádná nadhodnota navíc. Kdybych věděl, jak to je a nedal na opěvující recenze o dvou krasavcích na světových serverech, tak bych se do toho ani nepouštěl. Všechno, co zde bylo, jsme už viděli, a to, alespoň mě, už nudí. Škola, banální problémy a kvůli blbině je celý díl, natahování a větvení. Hlavní dvojice pro mě párem krasavců úplně nebyla, což nevadí. Mark, třicetiletý herec, hrající si zde na "prváka", vypadá v civilu lépe a Kit, z kterého všichni padají na zadek,...

Vzhledem k tomu, že výsledkem bylo, že se hlavní postava zbavila závislosti na ostatních, nakonec mi moc nevadilo, že se mezitím úplně spustila a že ta "vášeň pro pečení" (na úkor architektury) nebyla zas tak přesvědčivá. .

Pokud se dokážete naladit na intergalaktickou přenosovou linku, budete mít jistě více pochopení pro tento typ "umění" než já.

Příjemný brazilský kraťas, kdy dva mladí muži nemají tolik času, jak by chtěli. Zaujal mě především Bruno a celkové vyznění je pro mě mírně nadprůměrné ...

Zpočátku jsem měl silný pocit déjà vu. Podobnost s Mine vaganti od mého oblíbence Ferzana Ozpeteka byla ale jen v prvotním nástřelu. Počáteční komediální nádech se změnil záhy v parodii (frašku), ve které se snoubily mnohé aspekty dnešní neukotvené západní civilizace. Hodně byl znát aspekt vzdělávat a vychovávat. Bohužel...

U tohoto kvalitního, ale pro mě mírně překombinovaného projektu, dávám nejnižší hodnocení za příběh. Přemíra vražd a nevážení si lidského života, naprostá absence zákona, to mě vždy trošku děsí. Pouto mezi hlavní trojkou tam postupem je, ale je upozaděno komplikovaným příběhem, honičkami a zločinem a míru gay obsahu bych snížil na polovinu. Z hereckého hlediska ale výborné. Žádné dřevo jsem tam neviděl. Miw skvělá, ale už jen to, jak je její postava napsaná, je jistá karta k dobrému hodnocení. U Shina je to složitější. Tay Tawan, kterého znám dobře jako sportovního týpka Pete-ho z Kiss Me Again: Pete-Kao, byl tady...

Čtyřiceti pěti denní Rafaelova jízda po kamarádech, během které se vyrovnává s rozchodem se svým přítelem, vracejícím se ke svému ex. Divákovi dává nahlédnout do mezilidských vztahů a různých koutů světoznámých měst. Pohled je to občas zajímavý, jindy zbytečný. Závěr je...otevřený.

Průměrný čínský středněmetrážní film, který, i když se vztahuje příběhem 12-13 let zpět oproti tomu, kdy byl natočen, se mě vnitřně až tak moc nedotkl, neboť toto téma je tu už mnohokrát a léčení homosexuality a elektrické šoky patří snad už do vzdálenější temné historie. Přesto si příběhu vážím, ale jinak na mě vše ostatní působilo mírně kostrbatě, podle současných čánských "norem" a snímek asi v budoucnu nebudu moc vyhledávat znovu.

Nic se mezi lidmi nešíří rychleji než pomluva. Příjezd Juaniho zasel v ospalé komunitě semínko zvědavosti, strachu z neznáma, pocitu ohrožení mužnosti místních "machů". Výsledkem byla ztráta dobré pověsti jeho hostitele, smazání dosavadních zásluh a vyhnání učitele Natalia z města.