Všechny recenze
Naivní, z dnešního pohledu dvaceti let zpět doslova blboučké pobíhání po parcích, závěr doslova trapný. Jestli to není i tím, že už jsem zhlédl půldruhého tisíce krátkých filmů na téma gay a jsem přesycený a nebo naopak namlsaný. Tento snímek mi skoro nic nedal a připravil mě o 9 minut života.
Když se do sebe zamilují dva krásní kluci, nemůže jim v tom nic bránit ... Klasický gay theme příběh, na pozadí tragické události, se kterou se vyrovnávají hůř rodiče. Průměrný scénář....Ovšem musíme si říct, že pokud by dva hlavní herci nebyli tak krásní, byla by to nuda... Ale oni jsou krásní a tak filmu odpustíme mnohá klišé a trochu předvídatelný děj filmu .
Eddie Garsia ve svých 83 letech hraje postavu Reného, úzkostlivého, spořivého, někdy až nerudného staříka. To musím herecky ocenit, protože to je hlavní role. Je to starý gay, co si hoví ve své rakvi a líbí se mu Sol, 56ti letý taxikář (proboha, až do takového věku dospějeme alespoň někteří z nás, tak to bude pro nás zřejmě padesátiletý "mladík" úplný princ ...). Film se jmenuje po jeho pejskovi a za celkovým obrazem tohoto pána se uvnitř krčí krásná duše jednoho člověka. Proto mé zvýšené hodnocení ... https://mydramalist.com/27823-bwakaw
Zdařilá skica jednoho vztahu. Některého diváka zasáhne hluboce, jiného, jako například mě, méně.
Poslední dobou se k nám do kin dostává hodně gay filmů ... Tohle je čistá a skvělá filmařská práce. Málo postav silný příběh ... To je vlastně to, co film dělá dobrým filmem... Dlouhé záběry, syrová krajina, těžká dřina a příběh dvou kluků. Jeden nechce, druhý chce, zklame se a pak si druhý uvědomí, že by vlastně taky chtěl ... Klasika ... :-) Konec dosti netypický a to mám rád .. Na film se musí myslet i několik dní a pak je to prostě ono... Viděl jsem ho před pár týdny a přece nezapoměl ... Proto určitě doporučuji zhlédnout...
Téma a celí děj filmu je zajímavý, po dobu 2 hodin jsem byl zažraný do filmu a čekání na konec u kterého se neubráníte slzám v očích. stojí za zhlídnutí i po filmu máte o čem přemýšlet
Neubránil sem se slzám film se mi líbil moc
Film pro mě hodně atraktivní díky dvěma filipínským hvězdám. Sympoš Paolo Rivera hraje nesympatickou roli zločince a pro mě neodolatelný Janvier Daily mu sekunduje. Příběh zpracován s pověstnou naivitou a úhlem pohledu, trošku zpřeházený, málo vykreslil charaktery postav. Co ty dva spojovalo? Rodinné vazby, kamarádství, náklonnost, láska? Samozřejmě bych si raději představil tyto dva herce ve stejném příběhu v hodně dramatickém evropském zpracování, drsném, třeba severském. Ale zůstaňme raději v Asii ... https://mydramalist.com/32271-brothers-in-law
Další krátký film bez dialogů vypověděl, co měl, jen herci mi nějak moc neseděli. Filmu bude ode mě slušet průměrná známka ...
Snivé a drahé projekty krásného moderního bydlení pro všechny v pařížských předměstích jsou dnes obydleny a vybydleny přistěhovalci - i to podtrhuje jejich utopickou podstatu. Thomas a Julien se tam vypraví, také oni zkoušejí naplnit své sny, avšak nekompatibilita povah a tužeb učiní i z jejich projektu pouhou utopii. Thomas, chlapec s jemnými rysy, je jako gay na ulici chudé čtvrti terčem posměšků - také projekt tolerantní a bezpečné společnosti začíná být utopií. Jádrem filmu je dobrý nápad, v němž při utopicky dobré vůli můžeme kdesi v hlubinách tušit náznak pokusu o myšlenkový kontrapunkt k Panelstory Věry...
Špatný scénář, neinvenční režie a tuctové herecké výkony. Příběh dvou kluků, kteří se do sebe na první pohled zamilují, je tak sladkobolně přestřelený, že se na něj dá dívat jen s největším sebezapřením. A taky snad kvůli tmu, že oba kluci jsou pohlední. Iritovala mě poetická kamera i tklivý hudební doprovod ala Zkrocená hora. Ale nejhorší je příběh, ti přehnaně tolerantní rodiče! A ta zápletka s přejetým malým bráškou! Ne, na tohle nemá smysl se dívat.
Občas se používá větička "To snad ani nemuselo bejt" - konkrétní význam záleží na kontextu. Tohle "nemuselo bejt" (šířeno mimo archiv studentských cvičení FAMU) ve všech myslitelných souvislostech.
Syrový, přesto citlivý film o poznávání sebe sama, o samotě a hledání spřízněné duše. Mistrovsky natočený debut, naturalistické vyprávění z totálního zapadákova v kontrastu s hřejivou něhou postupně vznikající lásky. Jeden z nejlepších gay filmů vůbec, rozhodně nejlepší snímek loňského roku. Herecké výkony jsou vynikající, atmosféra filmu mrazivá, podmanivá, smyslná i dojemná. Naprosto uvěřitelný příběh, přesvědčivě zfilmovaný.
Film pojatý divadelním herectvím, černobílý a stár několik desetiletí, mě zaujal. Ocitl jsem se v devastujících letech 1919-20 někde v Lotyšsku (alespoň jsem si nastudoval dějiny tohoto území a období). Výprava byla opravdu působivá a zvlášť depresivní. Gay složky tam bylo pochopitelně velice málo a spíše jen naznačená, zaujaly mě výkony ženských postav Marghatte von Trotta (Sophie) a Valeska Gert (teta Praskovia). A závěr filmu je velice chladnokrevný ...
Tento film o mírném Otesánkovi živícím se neustále chipsy, patří dle mě do skupiny slabších a povrchnějších pinoy snímků. Příběh nejde moc do hloubky, tentokráte hodně převládá asijská naivita a dá se zhlédnout i bez titulků, protože konverzací je tam méně. Nakonec to, co Otesánek hledal, bylo tak blízko ... Pokud máte málo času, doporučuji tento film zatím minout a vybrat si titul daleko daleko lepší z bohaté kolekce pinoy filmů zde na našich GT stránkách.
Filmy o teenagerech jsou mezi dospělými možná i o hodně oblíbenější, než mezi zamýšlenou cílovou skupinou. Dospělí si nad nimi buď zavzpomínají, co v tom věku prožili, nebo, ještě častěji, co by byli prožili rádi, měli ale smůlu. Čím dojemnější či tragičtější příběh, tím snáze stařecké oko zaslzí, a je to správně, (i) k tomu filmy jsou. Nad filmem Pihalla nejspíš žádná slza neskane. Jde o velmi věrohodný příběh prázdninové známosti, skoro jen setkání, které prožije sedmnáctiletý Miku, tak trochu jelimánek. Bez z prstu vycucané romantiky či dramatu, bez zbytného humoru, nepravděpodobných vášní, tragických zápletek. Život, jaký...
Natáčení za pochodu s přihlížejícími náhodnými diváky, šmírácká kamera hledící často přes rameno, dlouhé záběry, herci "neherci" a další prvky působí, jako bychom se účastnili náhledu do opravdového života reálných osob. Díky zaměření se ale ptám...Pro koho je film určený?
