Všechny recenze
Nemohu nedat jinak než 10/10. Dlouho jsem se k snímku nedostal, jelikož Jima Carrey jsem si nedokázal představit v žádném gay filmu a ještě v titulní roli. Každopádně skoro od prvních minut jsem toto přehodnotil a nechal se unášet smrští humoru který v tom všem byl. Neuvěřitelné že je to natočené podle skutečného příběhu!!
Díky předchozím recenzím jsem si vybral film, měl jsem chuť vidět nenáročný snímek pro hezký velikonoční večer. Děj filmu by se reálně dal shrnout do několika málo vět, proto bylo fajn se nechat unášet obrazy a hudbou, které to vše vykompenzovaly. Film i herecké výkony pro mě byly velmi přirozené a film jsem si celkově užil.
Moc pěkný psychologický film. Násilí vede ke kriminálnímu jednání, je to cesta smutná, ale logická. Vysoké hodnocení za herecké výkony dávám kvůli Yolande Moreau, miluji toto střídmé civilní "neherectví". Gay téma zcela zanedbatelné.
Typické prostředí v kombinaci s (ne)typickou zápletkou zkoumající vztah mezi oblékáním a sexualitou tápajících teenagerů.
Staré téma, ale přece nenudilo. Zpracování dokonalé nebylo, ale příběh mě vtáhl a nepustil, přestože byl předvídatelný. Sympatie herců, láska a snílkovská uvěřitelnost mě nutily držet palce. Útok na city byl patrný, ale nepřipadl mi vynucený či vykalkulovaný. Po delší době opět film, nad kterým člověk přemýšlí i po posledním titulku.
Ve filmu se vracíme do osmdesátých let, kdy propukla pandemie AIDS. Příběh líčí osud dvou z obětí, tentokrát můžeme vidět, jak zlé období prožívali gayové v Austrálii. Nikdy není špatně si tyhle doby připomenout: ďábel byl zatlačen, bohužel ale ještě ne vymýcen. Skutečný příběh patnácti let vztahu s Johnem Caleo popsal Timothy Conigrave v knize, která se v Austrálii stala bestsellerem, vznikla podle ní divadelní hra, v roce 2015 film Holding the Man, a o rok později ještě film Remembering the Man. Příběh Tima a Johna se tedy zřejmě stal příběhem kultovním, a je to jistě...
Svého času jsem marně tento film hledal a jsem moc rád za tento starší, tak originální snímek. A pokud se dívám na něj očima, kdy už o filmu skoro všechno vím a vím, co mohu očekávat, hodnocení je takové, jaké ode mě je. Ano, mohu se na tuto pěknou "skládanku" dívat i z jiného úhlu, dnešního pohledu, kriticky, ale to dělat nebudu a film si to snad ani nezaslouží a ... přečtěte si i obě krásné recenze před tou mojí ...
Na Velikonoce se stal zázrak, myslím opravdový. Snad po pětadvaceti letech jsem opět viděl Wieiglovo zpracování Debusyho oratoria "Utrpaní svatého Šebestiana". Petr Weigl se homoerotických motivů nikdy nebál, jeho filmy jsou komponovány jako dokonalé vizuální hostiny, kombinující hudbu i obraz. Ostatně byl ve své době uznávaným tvůrcem, snažícím se přenést emoce opery a baletu do filmová podoby. Bohužel, byl taky jedním z posledních režisérů, kteří se snažili "sloužit" dílu místo upozorňování na svoji "originalitu". Od ČT Art to byl hezký nápad, oslavit největší katolický svátek tím, že uvede "Jesus Christ Superstar" a pak "Utrpení.." Z hlediska hodnocení nemohu nedat...
Velmi obtížně hodnotitelný snímek. Filmu dominuje fantastická hudba Clauda Debussyho, což vlastně ani nepřekvapí, protože Petr Weigl si vždycky vybíral hudební klasiky (Josef Suk, Antonín Dvořák). Má to skvělou výpravu, kameru, herce. Problémů je však dost: Především jsou to absolutně nepasující francouzské postsynchrony, které zní divně především u českých a slovenských herců (Hlaváčová, Přeučil, Mikulík a další). Dále především v závěru přichází zcela nesnesitelný patos (pravda, ten souvisí s hudbou, ale stejně je ta vážnost trochu na pěst). A bohužel nechápu, proč se tam objevují záběry z tehdejší současnosti (Michael Biehn je vlastně lukostřelec a zdá se mu o svatém...
Láska za časů cholery, jménem AIDS..... Nezklamalo, bylo to krásné, kruté, zamilované, smutné, vášnivé, sexuálně nabité. Jsem rád, že po Zkrocené hoře a Stejných srdcí, tu máme další gay snímek u kterého se nešetřilo na rozpočtu. Navíc oba herci byli pěkní chlapi, co měli charizma, byli oba přirození a uměli opravdu hrát ( oproti těm ochotníkům z druhořadých shitů, jako třeba Vampire Boys) . Já jim uvěřil úplně všecko, jejich lásku, jejich bolest, jejich osudovou smrtelnou přitažlivost....Ten konec jsem samozřejmě obrečel. 80%
Dramatický příběh s duchařským nádechem o lásce mezi nevlastními bratry...Již mohokrát osvědčený koncept spoře oděných, celkem pohledných mladíků, potěší oko nejednoho diváka, včetně nádherné lokace, ale na druhou stranu filmu škodí..."Herecké výkony" postrádající přirozenost, jsou neskutečně strojené a všemu dodává pomyslnou korunu slaboučký scénář plný jednoduchých dialogů.
Jen s opravdu mírnou nadsázkou se dá říct, že film sestává ze scén, v nichž dvě a více osob sedí, stojí nebo leží a mudrují o životě, spokojenosti, lásce, věkovém rozdílu. Až jsem si říkal, že při daném scénáři bylo chybou jej zpracovat jako film, víc by se hodilo, kdyby "příběh" vyšel knižně jako povídka či novela, obraz dialogům nedodal víceméně nic navíc a ani zvuk se příliš nepovedl.
Úplně poslední záběr filmu nás přesvědčí, s jakou důsledností se scénáristka a režisérka Małgorzata Szumowska snažila domyslet souvislosti a možná vyústění prastarého dilema, jaké může nastat mezi posláním, povinností, odpovědností, pokušením a podlehnutím. Manifestuje je na příběhu katolického kněze Adama, který věří s o to větší hloubkou, že víru nalezl sám, až jako dospělý, navíc je výborným vychovatelem narušené mládeže, také ale homosexuálem. Je jasné, že před podobným dilema stojí i mnohý občanský učitel a vychovatel, a obecněji mnoho z těch, kdo působí v jakýchkoli struktrách založených na přísné subordinaci. Mimořádné je, že Szumowska nenabízí obvyklé laciné...
Z reakcí diváků je zřejmé, že Tomasz Wasilewski, scénárista a režisér v jedné osobě, nedokázal objasnit, co chce filmem sdělit, a neobratně navršil tolik nápověd a odkazů, že se v nich nakonec ztratil i on sám. Vysokoškolák a sportovec Jakub má sobeckou a manipulující matku, před níž hledá útočiště u milenky Sylvie, která je ovšem neméně sobecká a manipulující. Záporné charakteristiky těchto klíčových postav, včetně neuvěřitelné Jakubovy submisivity, jsou vykresleny v monstrózních, téměř patologických rozměrech. Každý Jakubův pokus o sebeosvobození je potřen téměř v zárodku, a i tyto pokusy jsou vyšinuté: Jakub záměrně zmaří svou nominaci na...
Dva kamarádi si vyrazí se svými holkami na víkend k moři, holky si jich ale moc neužijí. Milé, spíš zádumčivé, než vzrušující.
Myslím si, že v tomto filmu, zabaleném do téměř šokujícího dokumentu, a i když patří spíše mezi slabý průměr, je nastaveno a skryto několik otázek, kterými se tento snímek liší od prostého, tupého porna.
Hezká minichuťovka s ještě hezčími herci ...
Pokud vydrží hodinu sledovat jednoho člověka, který je absolutně umanutý análním sexem, aniž byste měli šanci mu pohlédnout do tváře, pak prosím. Dokumentární podívaná pro otrlejší diváky, jimž nic lidského není cizí.
"Gangsterka", která místo nábojů používá slova pálící téměř nepřetržitě na diváka.
