Všechny recenze
Veľmi príjemná komédia. Našťastie, nie je to komédia alá "Jim Carrey", ale inteligentná situačno - konverzačná komédia. BTW, tak niekde najneskôr od polovice filmu bol koniec zrejmý, ale vôbec mi to nevadilo.
Vynikajúci film. Filmy o láske a zamilovaní ma veľmi neoslovujú, no tento áno. Asi to bolo dobrým spracovaním a možno aj mojou náladou.
Inštruktážnosť filmu - bohužiaľ je to večná téma - rodičia (v tomto prípade silno veriaci rodič) a ich vzťah k deťom. O to skôr homosexuálnym. A s trochou rasizmu - tentokrát "hnedých" (ako sa vo filme sami titulujú) voči bielym. Na rozdiel od inštruktážnych filmov, ktoré som videl ja, tento je urobený profesionálne s celkom dobrými hereckými výkonmi. Zobrazuje hispánsku, mexicko - aztécku kultúru uprostred San Francisca v Calif. Rozhodne tento film stojí za pozretie.
Trochu nudný film. A málo pravdepodobný, skôr rozprávka. A ako tu už bolo povedané - herecké výkony ako z amatérskeho divadla. Na druhej strane - slušný slaďák, keď sa už človek nudí. BTW, hlavná postava akoby nemala ani 18 a jej nastávajúci vyzerá na 35.
Nie som filmový kritik, takže len tak jednoducho...krásny film
Oddychovka...páčil sa mi
Na filmu mne vlastně zaujal hlavně titul: kdo si pořídil DVD nebo BD se Zkrocenou horou, najde tam v bonusech i rozhovor s tvůrci filmu, kteří se mnohokrát snad až zarputile zaklínají, že "nejde o film o zamilovaných kovbojích", ale že jim šlo jen o novou verzi klasického milostného příběhu. Je jasné, že i s tímhle skvěle zpracovaným, nádherným a citlivým příběhem si od homofobů užili své. Benjamin Parent asi jejich myšlenku v názvu svého filmu citoval vysloveně záměrně. Francouzský kraťas je jasně filmem především didaktickým bez další ambice. Je milý, snaživý, ale právě špatně maskovaná didaktičnost může být...
Někdo to má jednoznačné, někdo se neumí rozhodnout: holky, nebo kluci? S jedním partnerem? Se dvěma? A přitom je řešení zázračně snadné. Stačí dva bisexuální kluci a jedna holka, která to má ráda se dvěma, a je vymalováno. Aspoň to si myslí scénárista a režisér Timmy Ehegötz, který vzácnou ideu vtělil do tohoto filmu. Ten je zcela amatérský, neumětelský. Větší část podstatného se stala v minulosti, která je každých pár vteřin zpřítomňována nápaditými otázkami "pamatuješ ještě, jak...", "vzpomínáš, jak...". Všichni tři se na sebe pořád usmívají, otlapkávají se a cicmají. Protože tohle samo na film nevydá, vypomohl si...
Film je tak prostý a jednoduchý, jak jen může dílko v trvání 84 minut být, aby ještě bylo filmem. I příběh je prostinký, v dobách našich pradědečků by asi spadal do kategorie tzv. románů pro služky: mají se rádi od dětství a nakonec se šťastně "vezmou". V tomhle případě ale film zachraňuje upřímnost, důvěryhodnost, solidní základní řemeslo, příjemní herci a hezká prostředí. Zabírá i osvědčená nesložitá past na diváka: kdy už konečně...? Zvláštní ocenění zaslouží, že žádným způsobem nejsou přítomni zlotřilí vrazi českého filmu, tzv. humor, nelaskavý ani laskavý, nucení se do artovosti či alternativy. Takhle jednoduchý a...
Krátký film, který na francouzském festivalu filmů mladých tvůrců získal v roce 2014 první cenu v kategorii tvorby středoškoláků. Není důvod chtít od něj moc, není důvod ho hanit: obdržíte přesně to, co můžete od takového filmu čekat.
Tak překlad toto seriálu, bych oříšek. Ale nakonec jsem si film vcelku užil. První dám přednost kladným bodům. A to je zpracování a příběh. To je jediné co mě opravdu oslovilo. Ale dokázal bych si film představit s lepším hereckým obsazením. Nejvíc jsem si zamiloval herce co hrál postavu Guye a Marca. Jinak nic moc. Co bych změnil od počátku? Hudba. Ta mě rozčilovala. Ale film doporučuji. Je to super film na večer.
Krátký film, natočený středoškolskými studenty. Dva kluci se do sebe zamilují, ale mají dobrý důvod obávat se reakce otce jednoho z nich. Uvažme, že je to film středoškoláků: smekám před technickou úrovní (kamera, střih, zvuk) a hereckými výkony obou hlavních hrdinů. Problém je však v příběhu, který je nedomyšlený - a samozřejmě i nepropracovaný, rozsah filmu k tomu ani nedává prostor. Miniatura je často obtížnější než "velký kus", viz vztah povídky a románu. Vyčítal bych jim nanejvýš agitační přílepek na konci, byť lidsky chápu, proč tam je (z hlediska cílových skupin toho sdělení to asi příliš efektivní umístění nebude, rodiče...
Ještě dlouho po začátku filmu jsem si myslel, že jde o práci ženy. Až některé evidentně autenticky prožité situace a pocity postav napověděly, že režisér a scénárista v jedné osobě je velmi pravděpodobně "náš". V ději se prolínají dvě linie: první je vzplanutí mladičkého gaye ke stejně starému heterosexuálnímu kamarádovi, druhou je manželská krize jeho rodičů. Dosud ve filmu v zobrazení vztahu rodičů k homosexuálním teenagerům převládají dvě klišé. Buď nepochopení a tvrdý odpor, nebo bodré manifestační "pochopení" a thymolinové úsměvy. Tento film nezmiňuje, jak se synkova orientace vyjevila v minulosti, aktuálně to však není téma k řešení...
Asi jako povinná školní četba... mravoučné a nudné. Chválihodná myšlenka, ale jinak nic moc. Pekelně vklíněná "převeselá" montáž prchajících mladíků... Takhle nějak si představuji filmovou produkci financovanou Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
Zajímavý film. Mlčení a odkládání už někdy může být napořád. Lež, ospravedlňovaná situací, může zkamenět. Na krátký film, vlastně devatenáctiminutovou črtu, neobvykle kvalitní režie i kamera. Škoda, že nebyl příběh rozvinut do celovečerního filmu.
Spisovateľka Margaret Atwood je legenda, rovnomenný film z roku 1990 je kultovou ukážkou distópie, no napriek tomu malo zmysel natočiť aj súčasnú verziu. Bol vyhodnotený ako najlepší seriál roku - právom. Ja by som ho postavil na roveň aj najlepších filmov roka - má výbornú réžiu, kameru, štýl, herecké výkony. Je esteticky vycibrený a zároveň dusivý. Za hlavný prínos tohto nového prevedenia považujem fakt, že napriek tomu že surreálne kostýmy a atmosféra miesta evokujú časy puritánov - flashbacky do súčanosti a vysvetlenie ako sa dnešná informatická, konzumná, tolerantná spoločnosť prepracovala k hroznému klerofašistickému režimu, ktorý narába s ľuďmi ako s...
Potká se nemožný scénář se skupinou herců ochotnického divadla, celých nadšených z toho, jak na sebe filmem o "aktuální problematice" (rok 2001) strhnou pozornost. Přitovaryší se k nim neschopný režisér. Byl to opravdu porod a světlo světa spatřil snímek nemálo bizarní.
Tento dokument je trochu rozpačitý, ale zároveň veľmi vzácny, pretože je to jeden z mála filmov o Radical Faeries (Radikálne víly) ktoré človek voľne nájde na internete. Dokument sa veľmi vlažným spôsobom snaží načrtnúť čo Radical Faeries sú pre jednotlivých účastníkov stretnutí, kombinuje magické-rozprávkové elementy s ilustráciou príspevkov od spovedaných rozprávačov. Napriek bizarnosti je veľmi blízko realite. Ako jeden z niekoľkoročných členov dodám, že animovaná forma bola zvolená kvôli pravidlám stretnutí - záznamy z nich zostávajú len medzi účastníkmi (pokiaľ sa nedôjde k inému konsenzu). Víly často neposkytujú žiadne kontakty, pretože s účasťou nemajú problém (skôr prebytok) a veria že...
Prostý příběh, takový trochu cukrkandl, ale zasazen do hezkých reálií. Tyto lehce předvídatelné příběhy mívají však jedno kouzlo, na které si obvykle musíme počkat do závěru: jak nechají tvůrci příběh vyznít? To už taková samozřejmost nebývá. Tady to však dopadne dobře a zas je nám na světě o trochu líp. Ostatně... proč se chvíli nezasnít a k tomu mít v puse lízátko?
Dějovou šedost o "návratu ztraceného syna" naštěstí vyváží vizuální pastva pro oči.
