Všechny recenze

Snímek s dvěma paralelními dějovými linkami. Jeden z nejsilnějších snímků, které jsem mohl vidět na letošních Mezipatrech. Herecké výkony strhující, silná atmosféra, život uprostřed přísného patriarchálního světa... Pohlcující.

Sice jsem se začervenal, jak jsem uslyšel, že je to náš (komunistickej) vynález (což není tak úplně pravda, pokud tím nebylo míněno využití v azylovém řízení), ale zasmál jsem se náramně. Na místě dotčeného (doslova!) by mi to možná přišlo taky ponižující, ale třeba by to stejně přebily v mé rodné zemi nevídané obrazy! A hlavně: "Postavil se Vám! Vítejte!" Míra gay obsahu je dle mého tedy 100%. Mimochodem ke zde citované íránské propagandě - ta je mnohem rafinovanější. Íránci samozřejmě prohlašují, že homosexualita je bezbožný zločin proti všem a všemu, za který je trest...

Komorní filmy, třebas i depresivní, mi vůbec problém nedělají. Mají-li nějakou rozumnou dějovou linku s logickým vývojem a kvalitní herecké výkony, dokážou mě zaujmout. Ničeho z toho jsem se však nedočkala. Jen podivně "víloidní" postavy Emy hrané unylou Plodkovou. Všemu nasadili korunu Emini rodiče (hlavně maminka v podání Steinmasslové - přitom je to jinak tak výborná herečka!), kteří jako by vypadli z nějaké scénky nacvičené dětmi na besídku ZŠ. Při pohledu na tu šmíru, byste pak i Nosálkovi dali Českého lva...

Pokud se divák s filmem potká v okamžiku, kdy jeho mysl je otevřená, může být vtažen do pečlivě propracovaného vyprávění o ztrátě komunikace a rozkladu přirozených vztahů. Včetně toho, jak snadné je vykročit z bezpečí samostatnosti do tíže samoty: zřetelně je zpochybněn model "bezmužné" rodiny, který propagují některé feministky. Skoro jistě nejde o gay film, oba mladíci potřebují lidskou blízkost a objetí, jiskření vzájemné erotické přitažlivosti ale nevidíme. Ani zařazení do queer problematiky nesedí: není tu společenské odmítnutí a vyloučení "podivného, zvláštního". Postavy filmu ve své samotě takové pocity třeba subjektivně prožívají (a v tom s nimi...

První zhlédnutí nic moc, ale cítil jsem, že je potřeba se nad tímto tanečně stylizovaným kraťasem zamyslet, a kupodivu ta původní nesourodost dává smysl, i když ani tak výraznějšího hodnocení snímek u mě nedosahuje ...

Zdá se, že v Holywoodu už nevědí, co by vymysleli, tak vymýšlí takovéhle neskutečné ptákoviny. Film by měl mít zařazení především jako sci-fi a parodie. Vtipný mi to ani nepřišlo.

Tenhle film dokázal na menší ploše a beze slov říct nejen to samé, co Aban and Khorshid, ale ještě více a uvěřitelněji (stopy po mučení). I když hlodající svědomí poloviny katů mohlo být na cynický úšklebek. Kvituju i náznak boje do poslední chvíle a tato důstojnější porážka mě dojala více. (Míra gay obsahu je dle mého 100%.)

Klasikou silně a dobře inspirovaný obrázek letního oparu nad jezerem, příběh o procitání dospívajícího kluka, o pocitech a voláních, také o slzách, že všichni už žijí (a milují se), jen já ne... a také o strýčkovi, který velmi dobře chápe, protože má tutéž zkušenost, nezapomíná ale, že je strýčkem. "Tenhle dům je jako rodina. Některé věci vysvětlit buď nelze, nebo se úplně vymykají logice. Musíte je přijmout, jaké jsou." Dolan je ještě dětsky oplácaný a roztomile herecky nešikovný. Od těch dob zhubnul.

Škoda, že tvůrci nezůstali u paradokumentárního stylu toho, co si milenecká dvojice sama natáčela. Takhle vyniklo, jak stylizovaný krátký film byl, najmě se snahou zapracovat i perskou poetiku. Nemluvě o srovnání se závěrečným záběrem autentické popravy.

Tři neurotičtí gayové kolem třicítky se vypraví z Paříže na dovolenou do rakouských Alp. A řekněme rovnou, že tenhle film prostě nefunguje. To se stává, že humor, narážky a hlášky, které vznikly v malé uzavřené skupince propojené společnými zážitky i vzájemným lidským naladěním, nezabírají, pokud se přenesou před širší publikum. Zabírat ani nemohou, k pochopení chybí právě ony společné zážitky i lidský soulad. Zřejmě právě tohoto omylu se dopustil i rakouský režisér Patric Chiha. Humor je v jeho filmu vystavěn na dvou okruzích témat. Jednak na interakci hlavních postav, které přijíždějí ze světového velkoměsta, v podstatě...

Dá se vůbec tak krátký šot hodnotit? S přihlédnutím k názvu a textu písně a tomu, co jsem viděl, bylo pro mě místo zamyšlení jen jedno - dostal jsem vážně na NĚCO obrovskou chuť.

Když jsem zjistil, že vedlejší role hrají filipínské hvězdy Emilio Garcia, Marco Morales či Paolo Rivero, tak jsem neváhal ani vteřinu. Filipíny jsou samy o sobě zvláštní, obklopeny ze všech stran jinými náboženstvími, zvyky, jmény a jsou zvláštní i ve filmové tvorbě, pro mnohého Evropana nestravitelené. Naprosto jiné je i chápání erotiky a sexu a pohledu na něj. Určitě film nepatří ke špičce filipínské tvorby, protože o pinoy filmy se vcelku hodně zajímám, nicméně dívajíc se na snímek filipínskými očima mě upoutal, i když některé momenty mi místo dramatu připadaly spíše...

Klíčem k filmu je osobnost spoluautorky scénáře, literární vědkyně, germanistky, překladatelky a spisovatelky Radky Denemarkové. Její literární práce jsou intelektuální konstrukty; jak i tento film dokládá, mnohdy působí tézovitě a agitačně, logika a působivost dramatické linie jsou potlačeny jako méně podstatné. Denemarková se považuje za bojovnici za nápravu postavení znevýhodněných společenských skupin, v rámci toho také za feministku: nepochybně jí opravdu je. Připomeňme si i, že je autorkou rozsáhlé monografie o Petru Léblovi. Jako gayové se pochopitelně zaměřujeme na postavu gaye Tonyho, pro tvůrkyně je ovšem hlavní postavou Ema, žena trpitelka, která se cítí být necitlivým panovačným...

Dobře natočený film, který dává nahlédnout do historie a sděluje, že i Německo si ve 2. pol. 20. stol. v oblasti různých internátů, pasťáků, apod. prošlo podobným vývojem jako jiné státy. Scény drsné, ale na druhou stranu nic, co bysme ještě neviděli v podobných filmech (teda asi kromě zahrabávání pod zem). Gay obsah v tom nehledejte. Že má jeden chovanec něco s jedním z hlídačů, je lehce naznačeno v jedné scéně, ale to je tak vše. Vzhledem k tomu, že onen chovanec je celkově pošuk, je to opravdu jen domněnka a je otázkou, jestli tento film vůbec patří na...

Erotická scéna by možná byla modernější, ani by nemusela milostný příběh poskvrnit (třeba Romeo a Julie už z roku 1968, mimochodem od gay režiséra), ale ve výsledku se mi líbilo, že tvůrce udržel vztah dvou dospívajících kluků ze znesvářených skupin (španělského rodáka a marockého přistěhovalce) v cudné rovině, protože ho tím nesnížil na úroveň třeba pouhého erotického experimentu pod vlivem horkého španělského slunce a rozbouřených hormonů. Najmě když měl k dispozici tak přirozené herce, mezi nimiž fungovala nehraná chemie. V závěru se nejvíce vzdálili od Shakespearovy tragédie, ale nemuselo to platit pro oba.

Musím napsat, že jsem ve výsledku zklamanej. Jakkoli byl scénář rámcově promyšlený (proč někoho zabít a někoho ne, proč někoho stačilo očernit a proč zrovna přes narkomanii, promiskuitu a perverzi, a proč sledovat, co bude zveřejňovat a koho kontaktovat), tvůrci postupně pohřbívali původně parádní gay romanci. Ke konci ještě přidali za vlasy přitažený motiv jak z naivních sci-fi 50 let min. stol., neosobně provedené vraždy jako z konspirační propagandy (zničili tím i jejich dramatický potenciál), hned 2 rodinné šarády a trochu mi vadil i náznak, že skladník Danny nevynikal jen vysokým EQ (protože tak krásně doplňoval Alexovo stejně vysoké IQ...

Takové české hledání.... Vtipné, smutné, pravdivé, ale hlavně ze života jako takového... Tak já už myslel, že se u nás v dnešní době nedá natočit kvalitní seriál, ale on se dá. Tahle seriálová novinka je toho jasným důkazem. I když si myslím, že velkou zásluhu na tom má produkce HBO a i ne mnou dvakrát oblíbený Hřebejk. Mám za sebou celou první řadu a je to více než zajímavě rozehraná vztahovka, která se může navíc pochlubit skvělým hereckým ...

Překvapivě fajn český seriál, vymykající se naprosto totálnímu análnímu balastu nekonečných píí.ovin typu Nov a Prim. Hned zezačátku se to rozjede, potom tempo poněkud zvolní (prostřední díly), aby na konci v posledních dvou třech dílech vše vygradovalo. Musím zklamat ty, kteří by rádi, aby to byl pohled gay či lesby režiséra, je to Jan Hřebejk, a přesto ta lesbická složka, kdy si to rozdává mírně oplácaná Jitka Čvančarová se Slovenkou Janou Kolesárovou (hrála např. i v amerických filmech Flightplan, Blur) je příjemná a zvu na tento seriál nejen naše dámy uživatelky, ale též nezapšklé...

Většinou jsou hranice mezi láskou a přátelstvím velmi pevné a neměnné, ale ... Může to být náklonnost, momentální vzrušení, rozpoložení, přitažlivost a mnoho jiných a tvůrci tohoto kraťasu nám prostřednictvím Sala, jeho spolubydlícího Jimmyho s jeho přítelkyní nastolují řadu nezodpovězených otázek.

Film o citových mrzácích, kteří krutě trestali lamače svých srdcí.