Všechny recenze
Snímky Jorge Ameera trpí stále stejnými nedostatky. Tentokrát si nevybral toporné "herce", ale přímo pouhé "mluvící hlavy" bez špetky emocí.
Jak jsem zmínil u lesbické variace Rome & Juliet, shakespearovská tragédie by mohla být každá homosexuální romance, ale zrovna v tomto filmu to zahodili. Měli sice skvělý nápad, že si v prostředí chlapecké školy vzpomněli na původní nastudování, kdy i ženské role hráli muži (jak připomněl Zamilovaný Shakespeare)... dokonce ho zajímavě rozvinuli, když chlapci začali zkoušet i mimo učebnu... jenže pak se snažili prodat, že hra sáhla kadetům do svědomí a přispěla k větší toleranci stejnopohlavní náklonnosti. Na vojenské škole! To už věrohodné nebylo. (I když je míra gay obsahu kvůli tomu aspoň 80%.) Přesto dávám filmu průměrné hodnocení zvláště...
Nádherný a precizně udělaný film o krizi středního věku. Pár po devatenáctiletém manželství, okamžiky rozjásané radosti a odkrývání nepoznaného jsou už dávno pryč a těžko ještě něco překvapí, dorůstající děti přinášejí uspokojení i první reálnější problémy, rodiče odcházejí a poprvé se zažije přímý dotek s trudnými okolnostmi konce života. Žádné umělé vzlety ani pády, v zásadě skutečný život, decentní humor odlehčuje některé situace jen natolik, aby film byl sledovatelný. Žádné moralizování ani pokusy o návod na život formou vzorového řešení typizovaných situací. Také nic trudnomyslného: takhle rodina je unavená a usmýkaná, ale pořád dobře funguje. Všichni herci...
Lidé rádi sledují, co se děje u sousedů. S rozšířením internetu dostalo nahlížení "přes plot" nový rozměr a časem se dostalo i do televize. CBL je dokument z obou táborů - "nahlížečů" a hlavně aktérů, kteří si nechávají za šmírování platit.
"Jít spolu na rande? Ty jsi se zbláznil!" Promilované společné noci, to jistě. Ale sejít se v gay kavárně? Vždyť by mě tam někdo mohl vidět! Ještě jsme na konci devadesátých let, ještě je homofobie aspoň trochu salonfähig, ještě stále má gay film potřebu především prorážet tvrdou krustu nevědomosti a nepochopení. A dělá to hlavně beranidlem velmi vyhroceného dramatického příběhu nebo velmi dojímavé přesladké romance. Také Defying Gravity pracuje s brutálním útokem homofobů a s tragédií, která má ale naštěstí dobrý konec. Také zde se soustavně útočí na divákovy city, naštěstí ale už ne za cenu vysloveného...
Výtky na otravné gay stereotypy by narazily na účast dvou prominentních gay herců (I. McKellen a D. Jacobi), kteří dlouholeté partnery, jež se nenávidí a milují zároveň a už od rána se častují jízlivostmi, zahráli s gustem. Jacobimu nebylo ani zatěžko hrát vykrouceninu (tedy je míra gay obsahu čistých 100%). Na druhou stranu - tvůrci se trefovali i do stárnutí, herectví (i v případě vtipného camea Judi Denchové) i sami do sebe (Penelope ve vánočním speciálu mezi 1. a 2. řadou: "Můj manžel zemřel na Boží hod a bylo to zábavnější než tohle."). Třebaže jsem se bavil, nepochybuju o hluboké...
Někde na začátku si Clifford dělá z osmnáctiletého Bradyho legraci, když jeho věk odhaduje na třináct. Bezděky je tak vyjádřen základní problém filmu: postavy nejen nežijí v reálném světě, ale jsou od něj i dokonale izolovány. Brady vidí Clifforda poprvé na mořském pobřeží, Clifford si svléká tričko a Brady ve zmatku prchá jak chovanka klášterní školy: Brady nikdy nechodil do školy, neměl tam tělocvik (fotbal, plavání...) a nikdy neviděl kluka bez trička. To jistě. Brady nikdy neviděl žádný běžný film, časopis, nedíval se na televizi... To jistě. Brady se ve sprše svíjí v zápasu s pokušením hříchu onanie, ale odolá....
Film, na který jsem se těšil, mi dal poněkud méně, než jsem očekával, a to nejen příběhem, ale i hlavní postavou snímku. Celkový dojem je nerozhodný tak, jako hrdina sám a jen lehce nadprůměrný. Oceňuji výraznější postavy Fera a Soledad.
Gay postava v kmenovém obsazení a od 2. řady se ví, že další je bisexuální. Kupodivu si ale nemyslím, že míra gay obsahu 40% je příliš, zatímco u Shameless je 20% tak akorát. Možná proto, že druhý jmenovaný sleduje spodinu, tak si umím představit, že heteráky gay téma neiritovalo tolik jako v případě vymydlených vysokoškoláků, z nichž jeden už stačil chytit i AIDS, s výhledem nejméně na střední třídu. I mně byl kriminálník Mickey sympatičtější než budoucí právník Connor (J. Falahee), přitom ten se do zločinu zapletl jen nešťastnou náhodou. Víc si všímám sociopatických rysů u něj a naprosto mi...
Moc hezký, vtipný krátký film o jednom originálním coming outu
Steven Vasquez by měl zapátrat v análech nějakého opravdového režiséra a něčemu se přiučit ohledně své práce. Zatím se zabýval anály svých herců.
Tohle měla být lesbická verze Romea a Julie, ale nebyla. I když by se každá homosexuální romance dala považovat za variaci na Shakespearovu tragédii (nezapomínám, že nešťastní milenci šli i proti společnosti, která neuznávala romantickou lásku a manželství považovala za ryze účelový svazek). Navíc to byl filipínský film, tedy to připomínalo levnou TV produkci a byla tam jistá kulturní překážka v dětinských emocích, melodramatickém a zdlouhavém (2 a čtvrt hodiny) zpracování. Někomu by mohlo vadit i to, že postavy mluvily různými jazyky (vč. angličtiny s těžkým přízvukem). Afektovaný květinář a mužná lesba se filmem naštěstí jen mihli. Pro mě bylo...
Vše podstatné už napsali ostatní, tak jen stručně. Nijak výjimečný příběh ženatého gaye (bisexuála?) má jihoamerický filmařský šmrnc: neokázale krásnou kameru, která zaujme kompozicí jednotlivých záběrů i nevyumělkovanou barevností, a dobře zvolené typy v hlavních rolích, tedy žádné namakané manekýny, ale takové dva normální chlápky. Určitě to stojí za zhlédnutí!
David rozuměl docela dobře školním "vyvrhelům a outsiderům", protože dokonale patřil do obou kategorií a ještě ke všemu také nesnášel učitelský sbor. Sice jim pomáhal zcela "nepříručkovými" postupy, ale měl úspěch. Guidance nelze brát vážně. V opačném případě by se jednalo o totální prů.er.
Námět zmateného ženáče není nic nového, ale pokud jeho zpracování neuráží, bývají to příběhy, které většinou nějakou hloubku mívají. Kvalit žánrově podobného snímku "Segunda piel" sice nedosahuje, ale zpracování skutečně neuráží, ba co víc, patří mezi lepší průměr zdejší nabídky. Casting, kamera i zpracování příběhu jsou dobře zvládnuté. Scházelo mi snad jen větší přitlačení na pilu, větší dramatizace příběhu. Jinak podprůměrný zvuk si zaslouží hvězdu navíc za závěrečný soundtrack.
Testament lásky - už ten název je jak od Pilcherové, jenže to je aspoň dobrá řemeslnice. Jestliže The Falls, předchůdci tohoto filmu, řada diváků vytýkala slabý děj, zde je děje až až, celý je ale přesně v duchu toho, čemu se dřív říkávalo "román pro služky". Oba hrdinové se po pěti letech potkávají znovu a láska se opět rozhoří. Jeden z nich je ovšem ženatý a má malou holčičku, když ho předtím autoritativní otec donutil k "terapii", která ho měla vyléčit z homosexuality, marně. Přimíchejme silné náboženské cítění jeho rodiny, a na dramata, teatrální proslovy, hysterčení a potoky slz je...
Dramatické příběhy konfliktů církví a jejich příslušníků s menšinovou sexuální orientací můžeme slyšet, číst i vidět často. V naší ateistické zemi má většina diváků příčiny konfliktů za pošetilé, pro skutečně věřící jde ale často o hluboký otřes. Už jen proto bývají filmy na toto téma drsné. Tenhle je výjimečný tím, že jde o civilní příběh bez velkých dramat, proto je část diváků zklamána. Docela právem, děj je opravdu hodně "načechraný" a na celovečerní film nedostačující. Některé momenty střetání dvacetiletých mormonských misionářů s reálným životem a nahlodávání jejich víry v mormonská dogmata ale působí živě, herci hrají dobře, přirozeně. Nechme se...
Vysoké hodnocení čistě subjektivně za to, jak mě režisér v závěru dostal - nejen prokázal soustředěnou cílevědomost, ale ještě mi dokázal, že sám mám podobné předsudky jako hrdinovo okolí, jestliže jsem většinu filmu trnul, že hlavní hrdina snad zneužije někoho, kdo vypadá jako mentálně zaostalej, či ten snad má zoofilní sklony a zda je vůbec vhodné, aby tihle dva chodili bavit děti. Nemůžu ubrat hodnocení tím spíš, že to celé byla nejen cesta hlavního hrdiny, jak se oprostit od náboženského fundamentalismu a smířit se se synovou homosexualitou, ale i jak vytrvat v pomoci člověku v nouzi a rozdávat skutečnou radost....
Jak slibují anotace i divácké ohlasy, pro film je charakteristický britský humor a střety různých pohledů na svět, historii i vzdělávání, což je usnadněno usazením děje na střední školu: skupina studentů i několika klíčových učitelů je vzorkem představitelů různých východisek i směřování. Jde o filmovou adaptaci úspěšné a cenami ověnčené divadelní hry, adaptaci, která se zvlášť nesnaží o důslednější převedení prostředků jevištního sdělení do řeči filmu. V zásadě sledujeme divadelní představení, dokonce i potud, že osmice studentů vystupuje stále izolovaně od zbytku školy: že jsou v tak velké škole i jiní studenti poznáme leda z toho,...
Pokud bych měl hodnotit z toho většího množství pinoy filmů, co jsem už zhlédl, tak tento bych zařadil "jen" do průměru. Ukazuje nám to, co řada jiných filmů z této oblasti - filipínský pohled na erotično a sex a divák se dostane do jedné z "uliček lásky" této světově známé sexuální destinace. Nicméně snímek je i trošku jiný, kluci se zde tentokráte nenakrucují a netančí v barech a věnuje se tak trochu i citovým zmatkům jednotlivých postav. Jako bonus je zde hlavní postava - Edgardo (tetovaný svalovec Gio Gapas), mladík kdesi...
