Všechny recenze
Sex ano, dychtivě a s radostí, polibek ne, "já přeci nejsem takový". Mikropřehlídka penisů a kluků z jedné univerzity, kteří si to nechtějí přiznat. Film jen kousíček od pokleslosti, před níž ho zachraňuje morální poslání "přiznej to aspoň sobě."
"Můžeš důvěřovat někomu, kdo je nevěrný i svému pohlaví?" - s touto logikou pohlížel castrovský režim dlouhá léta na homosexuály na Kubě. Jahody a čokoláda jsou okouzlující tragikomedií, tragikomedií dokonce ve dvojím smyslu: spíš jako komedii film vnímáme v dnešní svobodné Praze, jako tragédii zažívali takové příběhy lidé v tehdejší Havaně. Hlavní zápletka začíná zábavně: gay hrdina Diego, fotograf a disident, se vsadí, že sbalí negay hrdinu Davida, režimu oddaného studenta. A David naopak dostane svazácký (ne-li hůř) úkol Diega sledovat a donášet na něj. Rozehraje se partie, v níž jeden se snaží dostat druhého. Oba jsou...
Dá se říct, že film je o tom, jak s lehkou myslí neuspět v životě. Žádné veledílo to není, ale ani třeskutá blbost (čehož jsem se zpočátku obával). To podstatné nicméně je, že gay téma je v tomto filmu tak naprosto okrajové, že v něm vlastně ani není.
Jedná se o chvályhodný počin, vzhledem k době vzniku, ale moc na mě dýchala potřeba zavděčit se a ustoupit cenzorům, při zpracování citlivého námětu.
Po zhlédnutí prvních dvou dílů jsem měl pocit, že je to skvělý příběh v kulisách studeného, nepřívětivého Londýna, že se tvůrcům podařilo propojit gay-linii s napínavou zápletkou. No a Ben Whishaw že je skutečně špičkový herec. Jenže ouha, postupně tvůrci začali vršit čím dál krkolomnější zápletky, no a poslední díl s rozuzlením, to už je jen jedna velká křeč.
Po velmi zajímavém filmu Mannen som elsket Yngve z roku 2008 se objevilo pokračování Jeg reiser alene z roku 2011. Oba snímky jsou natočeny podle knižních předloh téhož autora o témže hrdinovi. Pro diváky, kteří knižní předlohy neznají, je snadné přičíst chyby autora knih scénáristovi a režisérovi filmu, hladce se tak může stát, že kvalitní film je kvůli respektování předlohy strhán, to je ovšem přirozené riziko. Je to stále ještě o něco lepší, než když je autorům vytýkána homofobie, protože příběh o gayích skončí špatně. I to můžeme najít na IMDB mezi diváckými reakcemi na Mannen som elsket Yngve. ...
Chápal jsem jeho trápení, ale vůbec ne její. Zvláště když si tím zkazila vztah s tak dobrým chlapem, který jí nejen vycházel všemožně vstříc jako ženě, ale ještě respektoval jejího teplého bratra. Pokud šlo o to, že pro někoho jsou solidní, zodpovědní, vstřícní a tolerantní chlapi nudní a dali by přednost klukovi, který je vzrušující snad jen svou neproniknutelností, mládím nebo klasičtější krásou, tak dobře jim tak. Já se s tím nemohl ztotožnit už jen proto, že tenhle Wilson mi vždycky přišel sexy i s tím předkusem. I tady víc než Holbrook, který se mi zdál jalovej, ale i dost...
Tom a jeho sexování a užívání si s několika mladými muži, Clay, Ježíš, vousky ... Pro mě jen průměrný kraťas se závanem života v NY.
Jeden z nejlepších gay filmů, jaké byly kdy natočeny. Zajímavé je už pouhé natočení na Kubě v době, kdy měl komunistický režim vše pevně v hrsti. Nejspíš se to podařilo díky spolupráci s Mexikem a Španělskem. USA měli na filmu malý podíl, takže to nebylo tak do očí bijící. Film má dnes vlastně i jistou historickou vypovídající hodnotu.
Zádumčivá tragédie ze soudobého chudého maďarského venkova, která přesně ilustruje popularitu tamních pravičáků a že si matka před vyzrazením synovy orientace měla uvědomit, že tohle v kombinaci s křesťanskou výchovou nepovede k tomu, že zmíněného syna jen zavrhnou, ale i zmlátí, znásilní, popálí a pochčijou. A nechci obviňovat oběť ani omlouvat pachatele, ale závěr se mi zdál i logický - byl to způsob, jak se zbavit své "slabosti" a znovu získat aspoň náznak respektu okolí. .
Moc povedený středněmetrážní film a velmi dobré herecké výkony obou izraelských dědečků. Při této konverzační smršti se kolikrát i zasmějete a nebo se dozvíme pravdy pravdoucí, o kterých sami moc dobře víme, ale mnohdy si je dost důrazně neuvědomujeme ... A i když vizáží a stářím herců film atraktivní není, má velkou hloubku, úctu k životu a poklona tomu, kdo to takto příjemně vše napsal (a režisérovi v jedné osobě).
Možná dávám vyšší hodnocení, než mí budoucí následovníci, ale mě na minipříběhu zaujalo to, že je hodně pravdivý. Kuba před jedenácti lety - to jistě neměla každá domácnost interent, ba právě naopak a seznamování se a hledání tak, jak sdělil tento kraťas, bylo a je hodně věrohodné ...
Příběh mladého architekta Bruna, ženatého, se synkem. Brunovi osud přinese prestižní zakázku a vzápětí i milence Fera, s nímž si poprvé v životě naplní homosexuální touhy: věděl o nich dávno, volil ale konvenční manželství. Sám si není jistý, je-li hetero- či homosexuálem, a pohybuje se stále někde mezi obojím - odtud zřejmě i název filmu. Jakkoli působí sympaticky a citlivě, je neschopný chápat potřeby těch druhých, i když je k sobě připoutal. Ve třech vložených dějových cyklech zopakuje tutéž chybu - rodina, zákazník i milenec podle něj mají v nejistotách čekat, dokud si nevyřeší své problémy a nějak se nerozhodne,...
Květinové děti se kdysi pokusily zvrátit tradiční model párového soužití a vybudovaly komuny, kde vše mělo být společné, nebo aspoň co nejvíc společné. Publicistika (včetně filmové) se k osudu komun občasně vrací: v podstatě v původní podobě nepřežily, skupiny se rozpadly do párů a v komunách zůstali jen ti, kdo nebyli schopni pár vybudovat - obvykle je na ně smutný pohled. V Eu te amo Renato vidíme vztahy ve trojici dvou kluků a jedné holky. To asi může fungovat, dokud je spojuje jen kamarádství a erotika, nejspíš ale nejdéle do doby, než přijde láska a po...
O trochu slabší než původní film, ale víceméně na stejné vlně.
Něco mezi péčkem a erotickým filmem. Příběh o ničem, ale aspoň je na co koukat. Nelze to brát moc vážně, v každém případě se točí mnohem horší braky.
Další zástupce snímků o chlapovi, který si nechtěl připustit, že je na chlapy a vzal si svoji nejlepší kamarádku, kterou přivedl do jiného vztahu. Jenže...city se nedají potlačovat donekonečna.
Plusy: Nemorální, obhroublá a lascivní, ale pořád rodinná dramedie. Občas se nebáli dotknout až tragikomedie. Nádherná Hamptonová (V). Sympotrans Trevor. Mezi: Z principu Frank (jinak okouzlující Macy), přechcávač všeho a všech (vč. gay a ex-gay aktivistů). Často ufňukaná "dobrá špatná holka" Fiona (Rossumová). Jako vždy výborná Cusacková, ovšem ve velmi bizarní roli. Romance "Gallovich" - fascinující vývoj, ale na jedné straně maniodepresivní psychotik, na druhé agresivní kriminálník. Drsná ukrajinská štětka zn. Světlana. Mínusy: Taky se na to dá koukat jako na nemístnou romantizaci lůzy. Lip (White). Ještě jsem nepřestal trnout, co vyroste z...
Ve filmu je vše trochu moc vyhrocené, Vincent je příliš ostrakizován spolužáky a kamarády z plaveckého oddílu, reakce rodičů jsou příliš primitivní, rozdílnost obou bratrů je málo uvěřitelná, sám Vincent je najednou ohromně vykolejen, že je gay, ačkoli předtím udržoval erotický vztah s Brunem. Nás může potěšit negativní postava Noémie, která je svou neuvěřitelnou soběstředností schopná vyrobit gaye ze spousty heterosexuálních kluků slabších povah. Toto, a pár dalších nešikovností či drobných nelogičností, překvapí, protože Fabrice Cazeneuve je režisérem s letitými zkušenostmi. Možná šlo ale o záměr: film byl uveden v roce 2002, kdy ještě doznívala éra hodně dramatických či...
Skoro tradiční příběh nováčků v přijímači US Army na konci druhé světové války. Obvyklé střety kluků z různých společenských vrstev, postupné stmelování drilem, společnými zážitky i společnými riziky. Samozřejmě také nadržené řeči, masturbace, ztráta panictví s prostitutkou, první láska. Z obvyklých stereotypů film vybočuje tím, že aktéry konec války ušetřil skutečného válečného nasazení a není zde zátěž obvyklými vlastenčícími či antimilitaristickými klišé, vybočujícím prvkem je i postava seržanta Toomeyho. Sledujeme přirozeně a uvěřitelně se odvíjející vyprávění o osobním prožívání hlavní postavy a příběh vyznívá - vzdor všem okolnostem - pozitivně. Gay obsah je skutečně nepatrný, slouží jen jako ilustrace...
