Všechny recenze
Ano, krátká vzpomínka na minulý vztah, sexuální vztah ... Na jedno podívání.
Jeden z mála snímků odehrávajících se v latinoamerické komunitě, který si zachovává autentickou atmosféru i bez zbytečné teatrálnosti.
Další z kolekce biografických snímků. Mám je rád, protože se z nich dozvídám střípky historie, které by mi jinak zůstaly utajeny. A za to jsem rád. Zpracování odpovídá době vzniku, takže špetka shovívavosti je na místě.
Cui Zi’en se nebojí natáčet kontroverzní snímky a zřejmě to umí i s čínskými cenzory, protože jsem neměl pocit, že by jejich střihačské nůžky nějak výrazně zasahovaly do tohoto filmu. Sice nosnou linku tvoří sourozenecké vztahy, popř. vztahy s matkou, gay přátelství s "nejlepším kamarádem" ovšem stále visí ve vzduchu a kromě pár "postelových scén" je stvrzeno závěrečnou scénou.
Střízlivě vzato se jedná jen o lehce nadprůměrný životopisný film věnovaný významné osobnosti (v tomto případě legendárnímu tanečníkovi a choreografovi počátku 20. století Václavu Nižinskému). Nad průměr ho táhne zejména poměrně autentická dobová výprava a skvělý herecký výkon Alana Batese v roli impresária Sergeje Ďagileva. Bates je v této roli přímo impozantní, skvěle vykresluje dominantní, neústupnou Ďagilevovu povahu i jeho odvahu v uvádění avantgardního repertoáru. Výborný je také herecký představitel vedlejší, ale důležité postavy barona Gunzburga. Tím víc je však bohužel patrné, že představitel titulní role na svoji psychologicky kompikovanou úlohu nestačí. Tvůrci filmu do role Nižinského obsadili skutečného tanečníka...
Skupina kamarádů vyráží na weekend do přírody, aby společně prožili rozloučení se svobodou jednoho z nich. Film se napřed tváří evropsky, aby skončil velmi americky, americky v tom téměř nejhorším slova smyslu. Zpočátku pár potrhlých postav, záběrů a situací působí docela hravě, těšíme se, že interakce lidiček různých povah a osudů přinese chytrou legraci. Jenže jak postav přibývá, vidíme, že všechny jsou ke zvýšení komického účinu schematickými karikaturami a humor je víc a víc křečovitý. Někde za polovinou už je po všech nadějích na chytrou zábavu, film se stále víc překlápí do kýče, a jako totální kýč také skončí. Dva...
Kdyby se svlékli a méně mluvili, možná by lépe udělali. :-)
Moc hezký zimní erotický sen. Má-li to další souvislosti, to netuším, nejsou ale podstatné.
Je to chytlavé, protože mnohý se v těch příbězích najde, ale jen trochu! Klouže to po povrchu, jen vyzdobené ornamenty gay života. Na jednu hromadu snesené "gay-symboly": AIDS, společné bydlení, svádění a opouštění, důvěra i podezíravost, věrnost i promiskuita, povrchnost i hloubka citu. Čert aby se v tom vyznal! Úplně špatné mi to nepřišlo, ale také nijak neuchvátilo....
Pěkný, poutavý film a originální z pohledu prostředí Baham. Co mi vadí všeobecně je to příšerné pánbíčkaření a vnucování svých "pravd" jiným, a to jak ve filmu, tak ve skutečnosti. Každopádně ale film patří do zdejšího nadprůměru ...
Opravdu slabší kraťas po všech stránkách nemá žádný důvod, abych si jej zapamatoval. Snad jen proto, že vznikl v Česku a že mi nejvíc teple připadal ten "heterák", co randil s jeho sestrou.
No vida, i já mám předsudky - stejně jako Ine (Friesová) mě taky napadlo, jestli to stálo za to. Možná ale proto byl film nejen méně šablonovitý, ale zároveň gay-friendly i subverzivní; nešlo jen o tu změnu pohlaví, ale že jeden své biologické pohlaví neporazil zcela a druhý dostal šanci se k "normálnímu" vztahu vrátit aspoň oklikou (ve vulgárnější verzi se o to pokoušel i další gay ve filmu). I tak je ale míra gay obsahu podle mě čistých 100%. Pochybuju, že by se heterák obtěžoval podívat se pod tu queer nálož. Okon byl v těžší roli výborný. I s...
Lenin se kdysi smál, že mu kapitalisti prodají i provaz, na kterém je nakonec oběsí. Příběh pokračuje.
Jednoduchý ale milý nápad, bohužel příliš amatérsky zahráno (představitel gaye je ale o moc přesvědčivější, než druzí dva), zvuk špatně nasnímaný, je to ovšem školní cvičení, jednou všechno jistě půjde líp. Téma by se časem dalo dobře rozvinout.
Zase jedno školní cvičení, tentokrát ale bez těch nejotřepanějších klišé. Šest gayů ve věku 20+ si navzájem vypráví, co jako gayové od dětství prožili. Dobře volené týpky gayů, šikovně vybrané různé typy osobností a mentality. Tvůrci ale dokázali sáhnout jen do vlastní společenské vrstvy. Dost intelektuálština, ale hátéčkům a úplně nezkušeným gayům to může umožnit vhled a vcítění. Povedlo se.
Ano, letní den na pláži s maximálně gay interestem. Toto skoroNIC o ničem mě zaujalo jen svým zpracováním a pěknými typy mladých mužů
Tento norský kraťas neurazí ani nenadchne o sportu nesportu a jediné, co si z toho budu pamatovat, je asi ztopořený ferdík jednoho z těch dvou kluků ... a na olympiádě tento sport jistě nebude.
Klasická rovnice - kluk potká svého osudového kluka...je v tomto případě upozaděna, protože Non accettare i sogni dagli sconosciuti je spíše dokument, snažící se objasnit rozdílné postavení gayů v Rusku a na Západě. Místy mi připadal příliš propagandistický, kvůli ospravedlňování ruského režimu, ale budiž...
Dost krátké na to aby z toho šly dělat závěry. Přidal bych tomu alespoň 15 minutový příběh.
"buzerantsky pseudo art" ... "Hodinu a půl hledím na partu buzerantů, kteří mezi sebou recitují jakési divadlo a občas si dají odporný polibek. ... A kdybych si s tímto filmem mohl vytřít pr..., tak bych to udělal" - díky, přátelé z CSFD, film, který vyvolá takovéhle běsnění homofobů, je už jen proto vynikající. Vojín Romeo je naštěstí výborný nejen proto: je to fikce uvnitř fikce a devadesát minut čirých emocí. Pokud se na něj naladíme, zíráme s užaslým pobavením nad paradoxem, že (a jak) renezanční verše působí při nejprofánnějším dění v tom nejprofánnějším prostředí, přednášeny samými...







