Recenzi napsal/a petr12
Krátký film o šikanovaném klukovi, který již nechtěl být jiný a středem posměchu. Proto na školní chodbě, před zraky spolužáků, políbil kamarádku. Jak ale později poznal, nebyl ve třídě jediný gay.
Být odlišný je vždy těžké a jedince nutí stáhnout se třeba do ústranní. Být odlišný v rámci menšiny je ještě težší. Vyspořádat se s estetickou odlišností chce ohromné množství odvahy...nebo potkat někoho, kdo vám s vyrovnáním se s odlišností pomůže.
Trojúhelník bez pevných základů nemůže vydržet. Především, pokud jsou všechny strany navzájem propojeny a neví o tom. Jednoho dne je i to největší tajemství odhaleno. Následky na sebe nenechají dlouho čekat.
Miloval dva lidi současně, přesto zůstal sám. Jak film rychle začal, tak i rychle skončil.
Německé veřejnoprávní televizi ARD se podařilo vyprodukovat a reálně zachytit těžkou situaci, ve které se ocitla rodina po nenadálém zjištění, že otec (manžel) není tím, za koho se celá léta vydával. Je smutné, že i v dnešní době se mnozí gayové žení, aby se "řádně" zapojili do většinové společnosti. I na úkor svých citů.
Stáří patří neodmyslytelně k životnímu koloběhu, stejně jako mládí, které není věčné. Někdo "brojí" proti kalendáři a jiný zase akceptuje fakt, že vše jednou končí i život samotný. Mnozí zůstaneme ke konci sami, byť jsme za život byli obklopeni lidmi. A budeme si muset kupovat lásku. Celkem na mě padl smutek již během filmu.
Snímek by si zasloužil delší stopáž. Ale i tak se jedná o velmi povedené dílko plné milých překvapení.
Hodně drsné drama, které svého času vysílala STV2, vypovídající na svoji dobu hodně otevřeně o homosexuálech v armádě.
Příjemná letní komedie o "holátku", které se zamilovalo do medvěda, který se nechtěl nechat osedlat, ale pouze si užívat. Jenže, na každého jednou dojde...
Osobně mě Imaginární lásky neoslovily. Stále jsem hledal nějakou hloubku, pořádnou myšlenku, ale celé mi to přišlo dost povrchní. Jakoby scénář tvořili až během natáčení. Měl jsem problém hlavním hrdinů uvěřit byť jen jediné gesto. Všichni působili uměle a bezvýrazově. Mínus vidím i ve vkládaných výpovědích "cizích" lidí, které zbytečně tříštily děj. Snad měly oživit...ALE...
Jedním slovem ...slaďárna. Oproti jiným filmům americké produkce poslední doby autoři vsadili nejen na "dekorující" líbivé chlapce z West Hollywoodu, ale i na začínající herce, kterým člověk občas věří, že hrají.
Velmi niterný pohled do rozpolcené duše milujícího otce a manžela Mattea, jemuž na první pohled učaroval kamarádův syn David, kerý se po pěti letech vrátil z New Yorku do rodné Itálie na oslavu svých narozenin. Z filmu čiší množství potlačované touhy, která musela explodovat. Bohužel v tu nejnevhodnější dobu.
Nejen obsazením,ale i námětem mě film oslovil. Říkal jsem si,že je bezvadné ukázat, byť v hollywoodském pojetí, lesbickou rodinu se dvěmi dospívajícími dětmi a problematiku dostat do obývacích pokojů přes obrazovku. Jen mě zamrzela jedna věc. Pojetí leseb coby žen, které nenatrefily na pořádného chlapa.
Snímek určný náročnému divákovi neohromí pomalu plynoucím dějem, ale spíše zaujme netradičním zpracováním a pozorováním mladých těl hlavních hrdinů.
Alkoholem a kouřem nasáklý film o lidských potřebách a neopětovaných citech.
Někdo jí svalovinu ze zvířátek, jiný pozře hmyz a bohužel i někteří touží sníst lidské maso. Brrr
Argentinské tango, temná scéna, mystičnost působící na diváka skrze obrazovku láká ke shlédnutí snímku z Buenos Aires dnešní doby, kterým bloudí jakoby bezcílně mnohé osoby. Včetně hlavního hrdiny Victora.
Francouzské filmy mají své kouzlo, zvláštní atmosféru, která mi v zde chybí.
Skvěle zpracovaný film konfrontující evropskou kulturu s arabskou plný skvělých hereckých výkonů v čele s CC je zasazený do exotického prostředí.
