Recenzi napsal/a Blesk

Recenze americké verze QAF od petvalda je hodně nemilosrdná, ale v mnohém souhlasím. Přiznávám, strávil jsem u seriálu dost hodin, hezky se mi na něj dívalo, je to zábavné, veselé, nablýskané, spousta více či méně atraktivních kluků a chlapů, ale s realitou se to potkává jen čas od času. Pokud máte chuť nechat se unášet proudem vystajlované televizní zábavy pro disko-gaye, pak nemůžete být zklamáni.

Nic extra jsem nečekal, ale navzdory předvídatelnému ději mě film od začátku do konce bavil zručnými mísením komických scén s vážnými, reality s nadsázkou. A proč to nepřiznat - hlavní hrdina v podání René Alvarada je tak nádherný, milý a sympatický, že už kvůli němu stojí film za opakované zhlédnutí.

Příjemný film o partě gay-přátel, která se sejde na víkend v nádherném baráku uprostřed divoké přírody. Ačkoliv zpočátku na vás skoro všichni účastníci akce působí dost nesympaticky, postupně zjistíte, že si k nim nacházíte cestu a pro každého máte špetku pochopení. Některé motivy (rozchod dvojice, která vlastní víkendový dům) jsou bohužel trošku na vodě a některé dialogy šustí papírem, ale i tak jde o lehce nadprůměrný, čistě na gaye zaměřený film.

Omlouvám se, budu osobní, ale pro mě ten film zavání kýčem, vadí mi sladkobolně poetizující ladění i jemně nahozený příběh-nepříběh o mladém tanečníkovi, který si prochází coming-outem. Vlezlá hudba a především ukázky moderního tance se všemi jeho klišé vazeb a póz, uf, to je pro člověka, který se léta motal kolem baletu, nestravitelné sousto. Kluci jsou to ovšem hezcí s nádhernými postavami, zvlášť Theo, který hlavního hrdinu svede, ale to je tak všechno. (A mimochodem i ta přeestetizovaná milostná scéna je pojatá spíš jako vlezle líbivý balet, než jako sexuální akt...)

Hezká koláž různorodých filmů s gay-tématikou. Zvlášť utkví bezdějový norský o dvou nahatých klucích na skateboardech, animovaný americký o nabušených hercích chystajících se na premiéru gay-muzikálu či španělský o tom, že není snadné vypudit z hlavy starou lásku, i když nová už je na dosah. (P. S. Snad jsem země vzniku zmiňovaných kraťasů postřehl správně...)

Nádherný film, který odzbrojí autenticitou obou hlavních postav a vůbec každého detailu. Intimita, něha a smutek, to vše je Weekend. Takřka neuvěřitelně na mě působí, jak přirozeně se dokáží chovat herci před kamerou.

Na svou dobu mimořádně odvážný film, žádné obvyklé spojování gay-tématiky s krimi zápletkou či s přehlídkou psychopatologií, ale delikátně vyprávěný příběh coming-outu ženatého lékaře. Nechybí ani vkusně natočené milostné gay scény. Nadbytečné jsou jen monology hlavních postav vyprávěné přímo na kameru. Naopak vysoce cením smířlivý, optimistický závěr.

Komorní příběh o setkání dvou cizích mužů, Američana s Italem, které spojuje pouze "ten třetí", tedy jejich nedávno zesnulý společný přítel. Nijak originální téma zpracované se záměrným, paradoxně snad přímo okázalým minimalismem. Ačkoliv režisér se snaží zasáhnou diváka citově, jeho film na mě chvílemi působí takřka sterilním dojmem. Ital Andrea (Alessandro Calza) je ovšem tak krásný, že už kvůli němu stojí zato si Ciao pustit.

Strhující, neobvyklý příběh fatálního setkání gay a hetero (nebo bi?) kluka, kteří k sobě nesnadno hledají cestu, ale jejich vztah je přesto pohltí a poznamená na celý život. Nádherné homoerotické scény a dokonalá práce kamery, která jakoby přímo opěvovala krásu chlapeckých těl. Téma osudové lásky se místy plynule, místy možná trochu násilně prostupuje s tématem odchodu ze světa a smrti. To vše v přízračných kulisách současného Hongkongu. Jen ten nastavovaný několikerý konec bych poněkud zredukoval, ale přesto jde o mimořádný filmový zážitek.

Předešlý režisérův film Permanent Residence byl podle mě o něco zdařilejší, víc mě strhl propojením tématu lásky gay a hetero kluka s úvahou o pomíjivosti a smrti. Ale rozhodně i Amphetamine vás upoutá, a to jak neobvyklým propojením reality se snovými scénami vrcholícími v psychedelickém závěru, tak vytříbenou estetikou a citlivým zobrazením krásy mužského těla.

Přenesení shakespearovského dramatu do prostředí americké armády považuji za originální nápad, navíc citlivě filmově zpracovaný. Prolnutí klasické zápletky se soudobými reáliemi a motivace jednání hlavních postav v kulisách kadetní školy působí bohužel scénáristicky nedotaženě, místy až kostrbatě. Kluci ve filmu zcela přirozeně přejímají i texty ženských postav, aniž by se přitom uchylovali k vykroucenému přehrávání. Píseň při závěrečných titulcích v podání "Julie" - Matta Doyla je úžasná a úžasně interpretovaná.

Pozoruhodný příběh dvou krásných gangsterů, kteří se mají rádi víc než jen jako kamarádi... Vzrušující drama s poněkud rozvleklou střední částí a grandiózním závěrem plným pocitu zmaru. Jediná věc, která mě iritovala, byl hetero-úlet jednoho z hrdinů, navíc právě sexuální scény s milenkou byly podstatně explicitněji zachycené než milostné okamžiky mezi oběma muži. (Což bývá bohužel běžné i v jiných filmech s gay-tématem, jako by se tím tvůrci chtěli "omluvit" většinovému divákovi...)

Krásný gay-film z poměrně neobvyklého prostředí bahamských ostrovů. Téma vyostřené netolerance a nesnadného c-o dostává v atmosféře převážně černošského světa ovládaného křesťanskou ideologií další rozměr. Oba hlavní hrdinové uvěřitelní, netuctoví, přitažliví.

Skutečně milá, místy dost vtipná italská komedie na tisíckrát prověřené c-outové téma. Tvůrci netlačí na pilu, hlavní hrdinové jsou sympatičtí (zvlášť mladičký Španěl je neodolatelně pohledný), takže proč ne.

Pro mě trošku ubíjející podívaná. Hlavní hrdina (dlužno uznat, že ve velmi autentickém podání dánské filmové gay-hvězdy) se točí v bludném kruhu podivného vztahu stále se zmítajícího v extrémních polohách ano-ne. Vidět se to dá, i když já jsem si film musel pustit na několikrát, abych ho zhlédl až dokonce.

Sympaticky nenápadný film o ničem jiném, než o pomalém, nesnadném sbližování dvou mladých kluků uprostřed současného Berlína. Minimální děj, hezká hra s atmosférou, s detailním zachycením rozpaků, trapného přešlapování a nevyřčených otázek...

Vezmi umírající matku v luxusním sídle, která zaměstná mladého atraktivního zahradníka, aby tak obšťastnila svého svalnatého syna-gaye... Přimíchej do toho jednu nervní mladou holku-svalnatcovu sestru, četné makro záběry na krásy příroda, příjemnou hudbu, koupání obou krasavců v bazénu, jejich něžné milování, při němž se kamera úzkostlivě vyhýbá intimním partiím... A vyjde ti z toho pouhý kalkul, nevěrohodný příběh šustící papírem snaživého scenáristy. Pokud ale chceš trávit hodinku a půl ve společnosti dvou skutečně krásných adonisů, klidně na tento tuctový film mrkni.

Výborný film z dnešní Francie o vztahu dobře situovaného gaye a mladého kluka z Ukrajiny, vyprávěný bez iluzí a bez sentimentu. Milostné scény naprosto věrohodné, chování hlavních postav velmi uvěřitelné, závěr docela nervydrásající.

Příběh mladého gaye, který prožívá první milostný vztah je vyprávěn poněkud přerývaně a útržkovitě, zato mu nechybí francouzská bezprostřednost, otevřené zobrazení sexu a nahoty, ale především až impresionostické zachycení prchavých pocitů. A to úchvatné pobřeží Bretaně! Rozhodně stojí za vidění.

Příběh o jednom pokusu vrátit se k bývalé lásce je vyprávěn v pomalém tempu, ale přesto je stále na co se dívat, neboť herci v ústředních rolích jsou na první pohled mimořádně přitažliví...