Recenzi napsal/a Jiřik

Další ženatý muž, který se stává obětí své touhy. Tentokrát navíc v silně religiózním prostředí, které nepromíjí. Bůh však miluje hříšníky a jeho služebníci nabízí cestu k možnému odpuštění skrze "odvykačku"... Smutné, že v dnešní době něco takového ještě existuje.

Studie milostného vztahu mezi gayem a ženatým mužem, jejichž osudy se postupně protínají a zase rozchází, aby se v závěru díky hodně nepřesvědčivé deus ex machina opět sešly dohromady. Film se potýkal s finančními problémy a jeho dotočení a postprodukce se táhla několik let. Nejvíce je to poznat na ne zcela vyvážené zvukové stránce. Jsem ale velmi rád, že se snímek podařilo dokončit, neboť film pro mě věrohodným způsobem dává nahlédnout do nástrah a problémů takového vztahu.

Německá verze RuPaul's Drag Race svou zjevnou inspiraci nezapře. Stanice Pro7 velkoryse zvolila devadesátiminutový formát a v hlavním vysílacím čase se rozhodla pro „drag osvětu“ Německa. A v mých očích v porovnání se svou slavnou předlohou bohužel prohrává. Zrušil bych Big Brother formát (opravdu musím dvě třetiny dílu sledovat handrkování ve vile?) a naopak bych dal více prostoru jednotlivým vystoupením. S odcházejícími soutěžícími se naštěstí čas na jednotlivá vystoupení daří prodloužit. Také mě překvapila poměrně silná snaha o vzdělávání, což bych na liberální Německo nečekal. Přes všechny výhrady jsem se však dočkal i několika velmi silných momentů (Fairytale vystoupení ve...

Pro mě dokonalé Taekwondo nastavilo laťku snad až příliš vysoko a já sice dostal příběh, ve kterém je starý dobrý Marco Berger stále citelně znát, ale tentokrát se dle mého mělo zkracovat a (nevěřím, že to říkám) vynechat samoúčelné scény nahoty. Hereckému obsazení není co vytknout, ale napětí a atmosféra v porovnání s jinými Bergerovými filmy pro mě bohužel pokulhává. Dětskému happy endu jsem nevěřil. Zvedám palec nahoru, ale čekal jsem trochu víc.

Po nabušených trailerech jsem možná čekal ještě větší emocionální pecku, ale i tak je to velká spokojenost. Na minimální prostoru je tu zcela beze slov řečeno tolik, že si o tom jiné krátké snímky mohou nechat zdát. Sisak je díky citlivému výběru dvou hlavních herců mimořádně silný v tom, jak jen díky pohledům a mimice sdělit celou paletu emocí od zaujetí, přes bolest a smutek, až po city plné lásky. A jakmile se naši hrdinové sejdou u jedné tyče, spustí trailerová hudba a oni udělají první krůčky směrem k sobě, dolehne na vás plnou vahou celá ta tíha nevyřčeného. Opravdu...

Pro mě konečně film, ze kterého je cítit, že byl s láskou dělán od gayů pro gaye. Mimořádně sympatická komedie se skvělým castingem mě dokázala pobavit i chytit za srdce. Z mého pohledu sice snímku po dvou třetinách bohužel trochu dochází dech a ztrácí tah na branku, ale v závěru zaskóruje tak, až jsem to obrečel.

Uvěřitelný příběh dvou mladých mužů, kteří jsou zaskočeni nově objevenými city k tomu druhému. Herecky mě zaujal především výborný Oscar Rasmusson (na IMDB uvedený jako Oscar Sperlich), který s minimální mimikou vykreslil zcela přesné tahy vlastního vnitřního boje. Až při několikátém shlédnutí jsem si všiml té jediné osamocené slzy stékající po jeho tváři v okamžiku, kdy svůj boj znovu prohrál a dal průchod své touze. Celovečerní verzi bych se vůbec nebránil.

To, v čem kniha maximálně vyniká, je vynikající popis pocitů čtyřicátníků. V tom jsem se zcela našel a přesně v tomto byla kniha pro mě maximálně poutavá. Osobně bych si přál jen větší míru gay obsahu. Po tragické události se navíc dočkáme pohledů od dalších postav a já v této chvíli už ztrácel kontakt s hlavními postavami, neboť tohle jsem už nebyl já. Pokud se k této číslovce narozenin blížíte či právě jste čerstvý čtyřicátník, tak vám knížka stojí za přečtení. Já se k ní ale zřejmě vracet nebudu.

Velmi povedený kraťas. Na minimální ploše několika schůzek pomalu pronikáme čím dál hlouběji do vztahu dvou mužů. Zajímavé, poutavé, jen s malou výhradou ohledně (pro mě) příliš rychle vstřícné přítelkyně Davida. Doporučuji zhlédnout (až do úplného konce). Velké díky agnusovi za titulky.

První dva díly jsou spíše seznamovací a nijak zvlášť mě nenadchly. Od třetího dílu ovšem autoři začínají utahovat smyčku kolem krku jednotlivých postav, problémy při přípravách svateb jsou mnohem zajímavější a osobnější, přičemž naši hrdinové zároveň prožívají těžké chvíle ve svém vlastním soukromém životě. Šestý díl pak servíruje mimořádně silnou dávku emocí, která vás chytí pod krkem a téměř zlomí srdce. Přičtěte si neokoukané exteriéry a jedinečnost indických svatebních obřadům, a vyjde vám velmi zdařilý počin hodný pozornosti. Update: Druhá série ještě lepší! Sevřenější, osudovější, přináší zajímavá a vážná témata, která skvěle zpracovává. 95 %

Poměrně nevyvážená kolekce krátkých filmů. Nejvíce mě oslovil snímek Netuno (80%) a Just Past Noon on a Tuesday (80%). Oba udržely mou pozornost, když už ne přímo dějem, tak otevřenou nahotou či sympatickým obsazením, na které se dobře dívalo. La tempête (40%) a La tapette (40%) mají stejného režiséra a pro mě i podobný výsledek. Navíc si režisér dovolil v obou snímcích použít stejný dialog. P.D (20%) mě zcela minulo.

Je to seriál o rodině. O rodině, kterou si sami volíme. Je to seriál o minoritě v minoritě – o trans-lidech mezi gayi. Je to návrat do doby, kdy epidemie AIDS byla na svém počátku. Je to období bálů, které k dokonalosti dovedl RuPaul ve svém Drag Race. Je to příběh mladého tanečníka. Je to milostná love story mezi ženatým mužem a trans dívkou. Je to pohled do nedávné historie, kterou je dobré si připomenout… Obecně pociťuji, že trans lidé se nyní dostávají více do popředí a tento seriál je toho důkazem. A když je to navíc v tak kvalitním...

Jedním slovem „mrazivé“. Scenárista Russell T. Davies vybírá palčivá sociální témata a sestavuje nepříjemně realistický obraz společnosti i celého světa v příštích několika letech. Donald Trump, jaderná bomba, moderní technologie, umělá inteligence, nelegální imigranti, nezaměstnanost, politika, radikalismus a extremismus... závažná témata, bodavě podaná skrze životní osudy tří generací jedné rodiny, vytváří fascinující, děsivý a strhující pohled do blízké budoucnosti, kam se (možná) nezadržitelně řítíme. A když už si myslíte, že jste na vše připravení, uštědří vám autoři v gay lince příběhu mimořádně silnou ránu, která vám bolestivě připomene, jak dokáží být lidé i život krutí... Série Roky a roky je...

Úžasně nekorektní seriál, který jsem si náramně užil. Ústřední dvojici si ihned zamilujete a já musel dát okamžitě všech sedm dílů naráz. První série příjemně kombinuje humor i drama a já gratuluji Netflixu, jaký originální počin se mu povedl. Special mě zklamal, z Bonding jsem téměř nadšený.

Klobouk dolů před výkonem šestnáctiletého Victora Polstera, který podává naprosto fantastický herecký a taneční výkon. Jeho Lara vás od prvního okamžiku uchvátí a vy tak máte jedinečnou možnost prožít si s ní tvrdý baletní dril i ponižující situace, kterým je vystavena. A obdivovat její odhodlání ničit si své tělo baletem i drastickou operací změny pohlaví. Krutý závěr dává tušit, kam až jsou lidé ochotni zajít kvůli splnění svého snu. V rámci tématu jeden z nejlepších filmů.

Čekal jsem zábavný komediální seriál s ne úplně typickým gay hrdinou. Místo toho se mi však dostalo téměř sociální drama o postiženém člověku a jeho matce. Kéž by se tvůrci dokázali podívat na problémy lidí s mozkovou obrnou s více odlehčujícím nadhledem a vtipem… Zaplať pánbůh za vedlejší postavy, které tíživý příběh dokázaly alespoň částečně zpříjemnit.

Čekání na Davida… Všichni s ním spali, všichni ho chtějí, všechny ovlivnil a zranil. Příjemné herecké obsazení, na které se dobře dívá (včetně ženské postavy), bohužel nemá dostatečnou oporu v příběhu, který nic zásadního nepřináší. Pozorovat předchozí události by pro mě bylo mnohem zajímavější, než zasadit příběh až k setkání po 10 letech bez toho, aniž by došlo k jakémukoliv dalšímu vývoji v příběhu. A dost mě rozčilovaly ty mouchy, co lezly po hercích… Velká škoda promarněné příležitosti, protože s touhle partou bych opravdu moc rád prožil intenzivní víkend u bazénu. Tentokrát to však nevyšlo.

Nikdy bych neřekl, jak dramatický může být seriál, který se téměř kompletně odehrává v jediné místnosti, kde naproti sobě sedí psychoterapeut a jeho pacient. Třetí série již od prvního dílu nastavuje laťku hodně vysoko. Osobně mě nejvíce zaujala famózní Zdena Studenková jako zpěvačka Lucia Berger, u které jsem téměř vždy seděl úplně přikovaný do sedačky a hltal každé slovo jejího rozhovoru s Rodenem. Postupně odkrýváme její životní osudy, které mě párkrát dohnaly až k slzám. A to autoři ve druhé polovině její dějové linie přijdou s překvapivým twistem, který zcela změní vnímání její postavy a nabídnou...

Třetí film režiséra a scenáristy Johna Butlera mě bohužel zaujal nejméně. První polovina je výborná, ohromně vtipná, i když v pozadí jasně cítíte velký smutek a osamělost. A ačkoliv se mi představa těch dvou jako páru od začátku zdála nemožná, po Borderline jsem jim opravdu začal fandit. Pak ovšem přichází zvrat, Ernesto mizí ze scény a my se začínáme topit v depresích a beznaději. Jemný odlehčující humor je pryč a snímek tak v mých očích už nikdy nepřekoná svou první část. Je to velká škoda. Butler jako režisér má můj obdiv, jako scenárista mě tentokrát trochu zklamal. Díky Q&A po...

Oh My Gosh, Courtney! 1. týden: Courtney přichází na scénu jako poslední a stává se zlatým hřebem večera. Fantastickým výkonem dává jasně najevo, kdo bude favoritem soutěže. Zasloužené vítězství a pro mě jednoznačně nejlepší tanec. 2. týden: Tentokrát Courtney show zahajuje. Je znát tíha vysokého očekávání i prvního tance večera a Courtney se dělí o vítězství s dalším párem. 3. týden: Emocemi natřískaný díl. Tématem je důležitý rok v životě soutěžících a účastníci nechávají diváky nahlédnout do svého nitra. Pro někoho je to narození dítěte, pro někoho úmrtí v rodině, někdo...