Recenzi napsal/a petrsv
Připomínka nedávné pandemie pohledem známého režiséra. Není to veselé sledování, stejně jako nebyla veselá ta doba. Člověk si uvědomí, jak je to dneska vlastně fajn. Jako obvykle je na co koukat a myslím, že ne všechno se týká pouze pandemie.
Na problém řetězové šikany upozorňoval mnohem lépe třeba český #martyisdead, ač tam šlo o kyberšikanu (zde jde o "klasiku"). Pokulhává zejména scénář, který upřednostňuje formu před obsahem.
Film odnikud nikam, aneb když po někom toužíte, ale nemáte sílu s tím něco udělat.
Některé dialogy zní divně, ale ta hlavní myšlenka, která mi po čase přistála na mysli, byla silná pochybnost, že by takový vztah mohl trvat tak dlouho. To mi nepřijde moc pravděpodobné, nicméně fakt, že někdy i naprostá kravina dokáže vytvořit ruinu, to ano, takový život je.
Náhled do duše kluka, který vyrůstá v náboženské ortodoxní skupině. Možná lehce naivní, ale pěkné.
Natočené je to dobře, herci to zahráli v pohodě, kamera i zvuk, ale nějak mě to moc nechytlo. Téma je obdobné, jako bylo zpracováno už mnohokrát (a lépe). Ksicht Barryho Keogena mi moc nesedl, ale přiznávám, že závěrečná scéna nebyla špatná.
Celkem běžný příběh o dospívání je zasazen do konce 80. let a i když se odehrává v USA, mohl by se podobně jako jako Été 85 odehrávat i jinde. Obsazení sympatických herců filmu samozřejmě přidává, stejně tak dobová hudba. Není to srdceryvné drama, což velmi oceňuji, příběh tím získává na autenticitě. Jisté mezery ve scénáři to má, ale to už k zemi původu patří.
Na toto téma bylo už zpracováno spousta filmů a chápu, že v Číně nelze homosexualitu propagovat, a že Číňani dokážou zkopírovat kdeco, ale i tak si úplně nemyslím, že byl nutný ohraný scénář ve stylu "jsem gay, fňuk, tak si ublížím, aby mě ostatní litovali a začali mě brát".
Příběh z prostředí, kde by asi běžný Evropan nechtěl pobývat. Vyprávění pohledem několika osob mi v tomto případě sedlo. Transvestita je jako obvykle terčem slovních nadávek, ale spousta lidí je za něj pochopitelně rádo. Kamera je opatrná, zřejmě aby divák nebyl až moc znechucen. Ke konci pokulhává scénář.
Sice je jasné, kam to bude směřovat, ale sem mi to prostě sedlo. Nádherná jednohubka, víc takových pozitivních filmů!
Zajímavý dokument o tom, že i v této oblasti jsou gayové a lesby.
Těžko hodnotit děj, je otázka, kolik toho vychází ze skutečnosti a co je už (ujetá) představa tvůrců. Moc nechápu, proč se takové filmy vůbec točí, je to absolutně o ničem. Uznávám ale, že některé záběry daly zabrat, tak za tu snahu...
Lepší důkaz o neintegrovatelnosti islámu si Norové nemohli nadělit. Otázka je, jestli to bylo záměrem. Natočeno to není špatné, myslím, že situaci to vystihlo.
Obsah sice mluví o tom, že Frank a Robert spolu dovádí delší dobu, ale z filmu jsem nabyl dojmu, že to bylo poprvé. I do krátkých filmů se dá celkem snadno zapracovat info, že něco trvá déle, zde to tvůrci moc neřešili. V každém případě chování Franka i Daana je poněkud divné, jejich pohledy, obličeje, jednání...spíš mi přišlo, že Frank je psychicky narušený a Daan typický Angličan se svým suchým humorem. Mno, chudák medvídek...
Povedená kolekce, kde všechny filmy naplňují společné téma lepších zítřků. Nemůžu zvolit nejlepší film, takže mezi ty top bych zařadil Xutaj a Neuzeit, těsně za nimi Sexual Distancing, dobrý je také baskický Berak baleki. I přesto, že některé filmy připomínají nedávnou pandemii covidu, všechny nesou naději.
Příběhem tak nějak odnikud nikam, chybělo trochu víc odvahy hlavního hrdiny, možná ho měl hrát někdo s drobnější postavou, možná mohl být scénář odvážnější v jeho jednání. Závěr se zdá být nadějný, nicméně překonat sociální rozdíl v jakémkoliv vztahu není nic snadného.
Vtipné a výstižné, a to nejen pro dobu pandemie, kdy bylo navazování známostí těžší než jindy.
Nejen humor okolních zemí je nám obvykle velmi blízký, což dokazuje i tento film. Skvělý výběr herců, krásné prostředí, pěkná ukázka generačního rozdílu v přístupu k citovým věcem.
Velmi milý příběh o vztahu především otce a syna, zde zasazený do doby pandemie. Slabou stránku filmu vidím v obsazení Xutaje, asi to chtělo někoho mladšího (nebo upravit scénář), na druhou stranu právě Luis Vegas je zde tou nejzářivější hvězdou. Tvůrci udělali moc dobře, že vztah Xutaje a Nica nezahltili umělými problémy, jak to někdy bývá. Z otce udělali tak trochu zoufalce, což věřím, že někteří hetero diváci budou nést velmi těžce. Film ale nakonec bezvadně sedí do kolekce o světlých zítřcích.
Obvyklý příběh hledání sebe sama, zde to měl hlavní hrdina těžší o nevšední "zálibu". Na druhou stranu ale nejde o emoční drama, což oceňuji, protože tím se film stává více přirozeným. Technicky dobře zvládnuté, některé scény jsou podexponované, takže je lepší film sledovat v tmavém prostředí. Úspěchům na festivalech se nelze divit.
