Recenzi napsal/a petr12
Ze země bez větší perspektivy, se po ztrátě posledního kotvícího lana, vydává jedna ztracená duše na výlet zdánlivě bez jasného cíle. Na trajektu potkává další ztracenou existenci, avšak znalou místních poměrů a notně protřelou. Spolu utvoří dost nesourodý pár. Když konečně po několika zajímavých zastávkách doráží do cíle, zjišťují, že vlastně nejsou vůbec na konci.
Zajímavý koncept soutěže o přízeň staré dámy se bohužel rychle změnil v klasický vztahový seriál.
Po pár rychlých tazích v úvodu se situace na šachovnici brzy uklidnila. Postupně docházelo k objasňování záležitostí z minulosti a vše do sebe v závěru pěkně zapadlo. Jen jeden (nepodstatný) aspekt zůstal nevysvětlen. Jako celek seriál působil kompaktně.
Japonská queer produkce nabízí kromě "oživlých obrázků", řady sexuálně extravagantních, také civilně pojaté snímky, ve kterých postavy nepůsobí jen dvojrozměrně. Jako v tomto případě. Rolím nechybí hloubka, nepůsobí jako karikatury. Herci působí věrohodně. Jejich jednání je logické. Nejsou to neřízené střely. Děj má hlavu a patu.
Beytovi rodiče jsou typičtí turečtí přistěhovalci, kteří žijí stále stejným způsobem života, jen v jiné zemi a nechápou, že jejich jediný syn a velká pýcha, chce žít svůj život po svém. I přes nesouhlas se ho snaží a nakonec i úspěšně zapojí, do svých plánů šťastného manželského života. Ty se hroutí s návratem do nové vlasti a snahou emancipovat se od rodičů.
Z vyšších společenských pater jsme se snesli do nuzných příbytků. I jejich obyvatelé mají své sny a tužby a řeší každodenní problémy spojené nejen s obstaráváním peněz. Zajímavá sonda poukazující na problémy netolerance, násilí, vnímání LGBT komunity...
Vztah kluků se přehoupl do sedmého, kritického roku. Jejich vzájemná náklonnost nepolevila a tak jsme svědky i v této sérii množství polibků a tělesných kontaktů. V takové míře, že na samotný děj nezbylo moc času. To se mění až v desátém dílu, kdy do děje vstupuje razantně basketbalista Fiat. Jediná vedlejší postava, které je dán slušný prostor. Ostatní jsou bohužel jen do počtu.
Snímek přináší nelichotivý pohled na (některé) gaye v rolích predátorů číhajících na oběti, které následně lákají do svých sítí někdy i nevybíravým způsobem. Místo pouhého odmítnutí jsou vystaveni dosti agresivní odpovědi. Během sledování mnohé diváky dílo jistě nenechá chladnými.
Mladému gayovi skrývajícímu svoji sexuální orientaci před otcem a starším bratrem kvůli obavám z nepochopení, se naskýtá šance změnit nejen rodné město, ale i kontinent. Vydává se s mladým ekologickým aktivistou do Chile navštívit ledovec v Patagonii. Očarován novou komunitou, která ho bez výhrad přijímá, se zapojuje do jejich projektů. S bratrem v zádech podniká cestu na jich, na jejímž konci nalézá konečně odvahu říci bratrovi pravdu o sobě.
V touze natočit skvělý film angažoval režisér bývalé milence do hlavních rolí milostného příběhu. Díky změnám ve scénáři si s oběma slušně pohrával v touze získat si srdce jednoho z nich. Film plný intrik, šmírování a nejasných přechodů mezi realitou a iluzí.
V často nepřehledné změti každodenních situací se odehrává milostný příběh plný spíše náznaků, než otevřených gest, kterému nepřeje jak univerzitní zázemí, tak i nejbližší okolí.
Roušku tmy, zakrývající odvrácenou stránku velkoměsta, poodhaloval většinou jen kotouč světla mířící na objekt zájmu. Ponuré drama o sexuálních pracovnících, bloudících a ztracených duších, snažících se o obživu.
Viggo Mortensen nám dal nahlédnout do svého nitra. Pohled to byl často drsný. I přes výborné herecké výkony, především Lance Henriksena, zajímavý scénář, se mého nitra bohužel nedotkl.
Mám rád univerzální příběhy, které můžete přenést do jiného prostředí, aniž by utrpěly na věrohodnosti.
Na pomezí reality a skutečnosti balancující snímek o spisovateli Boyet-ovi a jeho podnikavé sousedce Martě. Oba žijí v nenaplněných vztazích s muži. Jen do doby, než s pomyslnou poslední kapkou přetekl pohár a došlo k finálnímu řešení. Černá, trochu bláznivá "komedie" o mezilidských vztazích.
Koncept skýtal obrovský potenciál, ten však zůstal nevyužit. "Nepolíbenost" všech zúčastněných byla bohužel hodně znát a výsledek působil dost nevyzrále.
S němým úžasem jsem nakonec dosledoval tento počin hodný Zlaté maliny v oblasti seriálové tvorby.
I při sledování třetí série jsem občas přemýšlel v čem spočívá kouzlo Kolibříka - lamače ženských srdcí, který mi spíše připomínal smutné zatoulané štěňátko hledající svoji paničku. Možná v tomto bylo jeho kouzlo. Děj samotný mi přišel tentokrát zbytečně překombinovaný, zřejmě snahou zeširoka obsáhnout překotné období v kombinaci s osobními příběhy. Herecké výkony i tentokrát excelentní.
