Recenzi napsal/a petr12
Thajsko chrlí na trh jednu sérii za druhou. Díky stále stejným hercům a velice podobným scénářům může dojít bohužel snadno k záměně jednoho seriálu za druhý. Ale cílové skupině to zřejmě vyhovuje.
Teprve se západem slunce a notnou dávkou "zakázaných látek" v krvi, uvolňující zábrany, začíná děj gradovat. Nastává opravdová zkouška vzájemných vztahů, ze které nakonec nikdo nevyvázne bez ztráty kytičky.
Je dobré se nedívat výhradně na Západ, ale občas se i podívat opačným směrem, abychom si uvědomili naše přešlapování na místě a lhaní si do kapes. Při sledování čínské produkce jde vidět obrovský pokrok a bohužel i přiklonění se ke konzumnímu stylu života, obrovské okázalosti a proměně hodnot. Jen je škoda restrikcí limitujících v tomto případě vzájemnou přitažlivost mezi muži, kterou museli přetavit pouze do sympatií mezi podřízeným a jeho šéfem.
Jinou optikou natočený snímek o sexuálním zneužívání dětí kněžími. Z lovce se stává kořist a z jehňátka predátor hledající sílu v sexu.
Pět dílů sleduje vývoj vztahů pěti gay párů z různých seriálů, jejichž znalost není potřebná pro pochopení děje, jelikož jednotlivé díly tvoří ucelené kapitoly. Případně se domyslet není problém díky šablonovitosti vývoje jednotlivých postav. Jde spíše o vzpomínkový seriál pro fanoušky. Takové setkání se starými známými.
Plavecký výcvik odehrávající se v pronajatém hotelovém bazénu se více než na výkony zaměřuje na zkoumání chlapeckých těl. Dějově jednoduchý film o hrách nejen pro náctileté.
Pára měla sice blahodárný vliv na tělesnou schránku všech "bratrů", vybírala si však svoji daň na intelektu. Jednotlivé postavy víceméně trefně zobrazovaly předsudky spojené s lidmi toužícími po dokonalém těle.
Nadále pro mě zůstává záhadou, proč scenáristicky a herecky dané produkce trpí značnou povrchností a šablonovitostí. Vztah gay páru se po třech letech nikam neposunul. Děj by zaplnit tak maximálně desetiminutový krátký film i se závěrečnými titulky. Vše zachraňuje představitel Fuse, který dokáže pracovat s mimikou a emocemi.
Sequel zkoumá, co by se stalo, kdyby...Ale jak klasik praví:"Kdyby byly v řiti ryby..." Klukům to sluší. Dospěli a vyspěli i po herecké stránce. I happy endu se romantici dočkají, jen trochu nečekaného.
Když se při zpracování námětu s obrovským potenciálem dotknout se divákova nitra nesklouzne k přílišnému sentimentu a patosu, může vzniknout zajímavé dílko, jako v tomto případě. Hodně lidské, vřelé, upřímné a opravdové.
Vzhledem k původu natáčení jsem očekával minimálně skrytý podtext vyrovnávání se s minulostí, starými křivdami a nezahojenými ranami. Dočkal jsem se. Docela by mě zajímaly reakce diváků, kdyby si kluci prohodili role. Bylo by to minimálně "politicky nekorektní".
Často se mi stává, že při sledování thajské produkce zažívám déjà vu. Scénář poskládaný z osvědčených fragmentů, herci vybíráni dle stejného klíče. Děj se odehrává v podobném (identickém) prostředí. Tento seriál posunul danou produkci na "vyšší úroveň". Jedná se o přetočení nového díla. Bez nějaké přidané hodnoty, pokud za ní neberu přeobsazení debutujícími herci. Tady u hlavní dvojice bohužel díky topornosti nebyla cítit žádná chemie. Proto jsem se opět zaměřil na vedlejší postavy a byl jsem rád, že si nemusím překládat anglické titulky, i když jsem si uvědomoval, jak rozdílná je slovenština od češtiny. Dílko je to sledovatelné, ale...
Několikaúrovňový zápas s láskou v chladném prostředí mě nijak zvlášť nezahřál na srdci.
Už dlouho jsem neviděl něco tak originálního.
V malebném prostředí se odehrávající návrat ztraceného syna, jehož přítomnost mnohé zraňuje díky nevyřešené minulosti. Snímek plný hledání odpovědí na dávno vyřčené otázky. Hledání cesty k usmíření a...lásce.
Názorná ukázka třecích ploch mezi ženským a mužským myšlením. Žena je schopna v jasné a strohé odpovědi hledat a "najít" neexistující souvislosti a chlapa tím zahnat do kouta. Ten přitom mnohdy uvažuje jednodušeji, bez skrytých souvislostí.
Je dobře, že se točí filmy ukazující na zlo prstem v době, kdy se hlavní aktéři (obvinění) mohou obhájit, vyjádřit své stanovisko. Příliš často se hodí jedová slina na někoho, kdo už tohoto práva nemůže využít. Třeskuté téma zneužívání je pojato hodně decentně, pro někoho jistě nudně. Je dobře, že se François Ozon vyhnul bulvárnějšímu zpracování.
Jak trefně poznamenala přítelkyně, Rhys je podivín (weird). Miluje francouzskou hudbu ...sátých let. Pro pochopení textů se učí jazyk. Žije ve vlastním vnitřním světě. Emoce drží na uzdě. Ovšem jen do doby, než se splaší a přerostou bohužel ve fyzickou agresi. Divákovi je dán prostor pro vlastní výklad jeho chování, bez jasné odpovědi, což ne každému vyhovuje.
Vtipné ztvárnění syndromu prázdného hnízda třemi herečkami, které se svých rolí zhostily na výbornou. Kluci jim jen sekundovali.
