Recenzi napsal/a jiri.twist
Kolekce The Male Gaze: First Kiss, jejíž součástí je i tento krátký film, má samé nadprůměrné kousky. A tento snímek to jen dokazuje mírou vrchovatou. Krásně a svěže zahraný, zpracování téměř dokonalé a dopracované detaily, to vše podpořilo můj krásný zážitek z tohoto dílka. Tady bych se ani nedivil, kdyby se překladu celé kolekce (angl. titulky naservírované od gibsonta) někdo ujal.
Chápu, že někdo takovéto touhy prožívá a je to ta nejsvětlejší stránka - sdělení tohoto kraťasu, vše ostatní je hodně podprůměrné, amatérské ...
Satya Dusaugey napsal k této "Pasti na myši" scénář, zrežíroval ji a zahrál si i hlavní roli. Vše pojato originálně a s komickým nadhledem včetně velmi uvěřitelné profese stavebního dělníka. Vše by mělo být téměř dokonalé, ale jaksi mě tento krátký film jako celek nechytl za srdíčko tolik, jak bych si asi při sledování zahajovacích titulků představoval. Přemýšlel jsem nad důvody. Možná někdy až velká snaha k přehnané komičnosti, někdy mírná nevěrohodnost a také to, že gay složka zde tak trochu působí jako negativum k příběhu.
Příběh o třech kamarádech a vlastně hlavně o jednom ... (sympatický Navid Ghaffarpour). Solidně zahráno a pro ty z Vás, kteří se na kraťas podíváte připomínám, že roli Finna si střihl Tom Ljugman, kterého zde spousta z nás zná z vysoce hodnoceného filmu Patrik 1,5.
Na jedné straně typický brazilský film, plný volnosti, bezstarostnosti, částečně i hudby a tance (malinko mi v menším připomněl Teus Olhos Meus, který se zde pokoušeli přeložit již tři překladatelé a žádný nedotáhl do konce), na druhé příběh nepříběh (hlavně ten konec) trošku pokulhával. Ale ta brazilskost z toho čouhala na sto honů! U zpracování přidávám bodík střídání černobílé verze (ta převažuje) a barevné (fáze "snění"?) ...
Ano, rozuzlení tohoto příběhu se dalo čekat, ale jinak bylo vše hodně slaboučké až amatérské, ničím mě dílko nazaujalo.
Na této kolekci oceňuji, že je vesměs romantická a nebo lehce komediální bez zvěrstev, ponížení, násilí. U mě vévodí na prvním místě film 1992 nejen celkovým vyzněním, ale i jak je udělán a hned za ním ještě dva - nadlehčený Silverlake Afternoon a originálně jiný The Jealous Sea. Minimálně tyto tři doporučuji těm, kteří mají rádi krátké filmy s gay tematikou.
... A právě o tomto jiném závazku, jak je psáno Hadonosem v textu, pojednává tento krátký australský film a dovedl mě až k slzičce. Jedinou ženskou roli si zde solidně střihla přímo režisérka filmu. U mě hodnocení celkově za 8 bodů.
Herecká "etuda" tří mladých mužů zapůsobila na mě i jako herecká "zkouška", kterou celkem zdatně prošli. Přeslazený kraťas je především pro romantické duše a z mého pohledu jej v hodnocení jednotlivých kritérií není možno zavrhnout, ani přechválit ...
Téma zde vévodí nad zpracováním, a dle mě dost výrazně. Ostatní atributy hodnocení vcelku zaostávají, ale zřejmě v tomto dílku nehrají takovou roli, oproti dominanci námětu, příběhu.
Kvalitní izraelský kraťas, který sdělil, co měl, i když příběh nebyl až tak objevný, ale drobnostmi, ať už hereckými, seznámením mámy s přítelem, přirozeností i zpracováním mě upoutal. A divím se, že tak solidní film není na IMDb.
Příběhu opravdu to "něco" chybí, ale zase je to pestrý život jednoho mladíka ve velkém městě podán jakoby vypravěčským stylem s koncem, který je možný chápat na několik variant a solidním zpracováním.
Ve filmu nepadne jediné mluvené slovo, jen pár textovek. Ano, je to všechno jen "vyrobeno", ale bylo to vyrobeno solidně, se vkusem, dobře vybraným hudebním doprovodem a origináně. A k tomu jako bonus Brazilec Rodiney Santiago ...
To byla síla. Pro ty (včetně mě), kteří nemusí krváky a horory i hnus, humus. Nicméně kraťas poukazuje správně nejen na ruské vylízance, homofoby, burany, co mají v těch svých oholených hlavách jen nakakáno. Obrat byl dokonalý a zřejmě vznikl v hlavě tvůrců za to, že gay oběti šikan se neumí bránit přesilám, tak alespoň "pohádka" na konec ... Takže suma sumárum, kdo může co jsem popsal: "Spíše doporučuji". Kdo nemusí: "Spíše nedoporučuji".
Pár slovy: hluboké až do nitra duše a morku kosti, bolestné, nádherné ... a jako celek velmi solidní.
Je to již několikátý film s touto tematikou tady (tak malých dětí) a nemohu mu toho moc vytknout, neboť nejvyšších met si očividně neklade. Snad jen to, že to asi je nějaké dle mě divné zakomplexované dogma, že pohlavní identita se odvíjí od toho, zda malé dítě si hraje s panenkami, maluje si obličej a nehty a zkouší maminčiny šaty a nebo je to laciný námět z hlediska výroby minifilmu (?). Já jsem tyto věci nikdy nemusel, hrál jsem si s klukama na indiány, stavěl bunkry a měl spoustu autíček, stavebnic a vláčků, tak zřejmě jsem stoprocentní heterák,...
Film se mi líbil. Musím ocenit lehounkou komediální roztomilost, originálně dobré herecké výkony a kameru. Celkový dojem nadprůměrný.
Litva ztratila od r. 1989 na osmset tisíc obyvatel, a to nemá ani třetinu obyvatel Česka. Jonas chce také "zdrhnout", i když na rozdíl od jiných jeho pohnutky nejsou čistě ekonomické. Snaha tvůrců byla, určitě má film své sdělení, ale komplexně mě to až tak nedostalo možná právě kvůli té "východní" homofobii a zhrzené lásce ...
Původně to vypadalo, že film bude z mého pohledu téměř o ničem, nakonec závěr to jistil, ale i tak je kraťas sotva průměrný. A díky Hadonosovi za cz tit.
Je fajn, že je zde příběh uveden jen jako jeden z několika, protože zřejmě jediný z celého filmu má gay složku. Naprosto souhlasím, že příběh je jako nic nového ze života, ale podán je tak přirozeně jako málokterý krátký film. Úplně to z tohoto dílka sálá: dva kluci po fotbale, nejistí si sami s sebou i svým kamarádem, nakonec v přítmí ulice objevují to, co je v hloubi jejich nitra skryto ... hezké.
