Všechny recenze
Sympatický počin se silným environmentálním nábojem, který by měl v první řadě vzdělávat v základních ekologických otázkách. Do rolí propagátorů zvolili 3 pohledné protagonisty, kteří působili hodně zdrženlivě a uměle. Vztahová linka doplňovala hlavní myšlenku. Výsledek byl kupodivu koukatelný.
Bromance plná násilí, která vyžaduje silný žaludek při sledování akčních scén, nabízí netradiční pohled na pevné pouto mezi dvěma kamarády z nichž jeden žárlí na přítelkyni toho druhého. Dokázání si síly přátelství má různé podoby, zde bylo zvoleno vyrovnání se v bojové oblasti. Zpracování působí realisticky, včetně hereckých výkonů. Mile mě překvapil závěr.
Narušená psychika a dospívání - snad nejhorší kombinace. Dostat se z toho pomůže buď práce nebo... Film zaujme především přímořským prostředím, ten tanec je zde takový nějaký vnucený a určitý nádech mystična zbytečný.
Vtipný dialog mezi dvěma kamarády, který není tak těžké odhadnout, jak nakonec dopadne. Určitě celkově nadprůměrné, jen ta prostřední část - hádka, mi moc vtipná nepřipadala.
Partneři řeší po streetballu otázku, zda je maskulinní sport, jakým bezesporu profesionální basketbal je, schopen přijmout vyoutovaného hráče, aby se nestal začátek slibné kariéry zároveň i jeho koncem. Závěr dává určitou naději. Spíše ale jde o klasický případ, kdy přání je otcem myšlenky. Tak daleko bohužel ještě nejsme.
"Holky", opravdu neexistují jen dvě kategorie mužů - otevření gayové a ti, kterým vykouřením ukážete "pravou cestu". Heterosexuálové existují, ale pohybují se často v jiných sociálních skupinách. Příběh je jednoduchý. Procházkou po Castru a obrážením klubů hledá Leo svoji "životní lásku" v doprovodu svého věčně sjetého kamaráda Donnieho a jeho hetero trenéra. Sice se mise nezdaří dle jeho očekávání, ale na konec odjíždí s překvapivým poznáním.
Taková malá filmová hříčka. Vyzáblého mladíka zřejmě vybírali někde v koncentráku. U prvního záběru od chodidel nahoru jsem se lekl, že jsou to nohy nějakého starého muže. Ale jinak dobrý, a rovněž připomínka, že vycpávky nenosí jen mladíci posedlí svým tělem, ale i muži jakékoliv orientace, kterým je jedno, jak vypadají, hlavně, když mají mezi nohama hodně velký kanón ... ?
Film, který jsem si hned napoprvé zamilovala? Mám ráda tyhle jednoduché příběhy, které příjemně plynou, zasměju se a chemie mezi hlavními postavami funguje na jedničku? Film je slunečný, hravý a pohladil mě po duši... Na konci ve mně sice hrklo, ale pak jsem si uvědomila, na jakýže film to vlastně koukám a bylo to v pohodě. Vřele doporučuju, pokud si chcete odpočinout a zrelaxovat se? Bůh je láska...
Když jsem to dokoukala, měla jsem v hlavě jediný pocit... WOW... ...jeden bolestně zjišťuje, že to, co ztratil, se znovu prožít nedá, ať se snaží sebevíc. ...a druhý, že je lepší být sám sebou, i když se nemám rád, než někým jiným. ...a oba, že nikdy není pozdě na nový začátek, a že každý má právo na štěstí.
Pokud bych tenhle snímek brala vážně, dostala bych podprůměrný film s nijak originálním dějem. Když jsem se na něj ale podívala jako na komedii, která si bere na paškál spoustu homosexuálních klišé, prochechtala jsem většinu těch 90 minut, které jsem u toho strávila? Přesto... Nevím, kdo překládal titulky (zkusila jsem postupně asi desatery a všechny byly stejné), ale pokud rozumíte alespoň trochu anglicky, doporučuju poslouchat, co v originálu říkají. Jeden příklad za všechny: Věta "Opravdu bych si přál strávit s tebou Vánoce" byla přeložená jako "Užij si rodinný svátky". A druhé přesto... Herec Derek Long. Jeho...
Musím se přiznat, že žádnou potlačovanou přitažlivost mezi hlavními hrdiny jsem necítila. Zájem jsem viděla jen ze strany Damiena, který na Toma neustále dorážel a snažil se ho přesvědčit, že cítí to, co on. Z druhé strany jsem cítila jen nenávist, žádné potlačované city, žádný strach z jinakosti... takže konečné sblížení jsem jim fakt nevěřila. Kde se ta přitažlivost najednou vzala? Neříkám, že film je špatný, vůbec ne. Krásná příroda, hory, sníh. Je o potřebě rodiny, o strachu ze ztráty, který se nakonec naplní, o hledání sebe sama. Jen forma, kterou je to zobrazené, a mluvím o ústředních...
Film je skoro stejný jako CHRISTMAS SETUP, takže cokoli napíšu, platí pro oba snímky. Nemám nic proti tomuhle žánru, ale když už někdo točí sladkou vánoční romantiku ve stylu Harlequin, byla bych raději, kdyby se inspiroval edicí Desire než Romance. Neříkám, že na to mají oba hned po seznámení skočit, ale aspoň jedna trochu?scéna by mi nevadila (když už tomu chci dát šanci do budoucnosti, nebudu kupovat zajíce v pytli, ne??) Ale dobře... když tohle pominu, jde hlavně o lásku. V tom případě mi tam chyběl alespoň polibek... myslím pořádný polibek a ne to "babičkovské" ďobnutí, které si...
Když se řekne Brazílie, většině z nás se spíše vybaví Rio de Janeiro s pláží Copacabana a Kristem nad městem, než São Paulo, ve které se v posledních letech točí queer produkce podporovaná i ze státních kinematografických fondů. Meio Irmão se dotýká sociálních problémů spojených s brazilskými čtvrtěmi, kam turisté většinou nemíří a nemusí to být nebezpečné Favely. Zachycení bezmoci a bezvýchodnosti působilo realisticky. Ovšem děj je spíše nijaký, než nějaký. Pomáhal dokreslit onu tíživost místa. Gay zápletka byla minimální, řešily se více rodinné vztahy díky nenadálému příchodu nového člena rodiny.
Souhlasím zcela s předešlou recenzí Jirky. První série sestává z krátkých epizod různých dvojic a líčí jejich osudy jen velmi zkratkovitě. Druhá série se věnuje vývoji vztahu dvou kluků po dobu celého studia na střední škole a končí až nějakou dobu po maturitě. Líbila se mě mnohem víc, šla víc do hloubky. Kluci byli sympatičtí a hlavně: nezasahovala do toho ještě cenzura a homofobní komunistické zákony. Líbí se mi ústřední soudtrack.
Vyšší počet (ko)producentů mívá za následek přistřižení režisérských tvůrčích křidélek díky nutnému tupení možných ostrých hran, aby nedošlo náhodou k pohoršení byť i jediného (nejen) festivalového diváka v sále. Tento postup je bohužel patrný i v tomto případě. Celý výsledek by se dal klidně sestříhat do krátkého snímku. Ale, pokud máte rádi střet testosteronem nasáklého macha s vílou v době, kdy se rozdíly mezi pohlavími spíše stírají a nevadí vám rozvleklý děj naplněný zvláštní tíživou atmosférou plnou očekávání, budete spokojeni. Třeba i s koncem. Stejně jako já.
A ano, solidní, ale ne výborné, vynikající či vyjímečné. Přemýšlím o vhodném slově pro tento seriál v tom velkém množství Asie ... RUTINNÍ. Seriálu by prospěl větší prostřih, dost se v některých momentech vlekl, klidně i o dvě hoďky, někdy byl chvilku zajímavý, jindy trošku méně. Každopádně pánové režiséři se snad nikdy nelíbali se ženou ani mužem. Některé "líbačky" (ty ve stoje, hlavně ta závěrečná) Maze-Phap byly, jako když k sobě přirazíme dvě nahnuté figuríny - tělo v odstupu, hlavu držíme dlaněmi, aby neucukla i ta. Snaha byla, nejsympatičtější mi přišel při vší úctě k Sigtovi - Phap,...
Vždycky jsem hltala filmy o upírech a to dávno předtím, než Stmívání spatřilo světlo světa? a zajímaly mě legendy, které v různých filmech různě vysvětlovaly, jak upíři vznikli (věděli jste, že podle jednoho filmového zpracování byl první upír český kněz??) Tohle zpracování bylo velmi příjemné zpestření ustálené normy… Že jim nevadí sluneční světlo? Že pití krve přímo z člověka je cesta do pekla? Že zabití někoho vlastního druhu se trestá? A proč ne? Je to osvěžující, netradiční pohled na stvoření, která byla popsána už nesčetněkrát. K samotnému seriálu musím říct, že scénář by mohl být propracovanější, mohli...
Nemôžem si pomôcť, upírov milujem a Kim Ji Woong je doslova na role upírov stvorený. Dúfam, že ho ešte v nejakej uvidím. Seriál bol veľmi dobrý, bolo v ňom cítiť tie motýliky v bruchu a myslím, že obaja herci sa do svojich postáv vžili a neodflákli ani tie intímnejšie časti scenára. Určite veľmi pekný filmársky počin s netradičným koncom, ktorý sa mi napriek tomu páčil, nie vždy všetko skončí rozprávkovo. Ale napriek tomu, mám pocit, že si tu nahrali na druhú sériu, uvidíme či ma moje pocity neklamú.
