He Loves Me (2018)

Řecký režisér Konstantinos Menelaou vystavěl tento film opravdu jinak než bývá zvykem. Na pozadí magických záběrů, jimž dominuje voda jako symbol čistoty i zdroj samotného života, se odehrává zpověď jednoho z protagonistů – monolog smutného muže, osamělého člověka, který se ohlíží do minulosti a v introspektivních úsecích přemítá o smyslu života, o budoucnosti i o tom, jak najít ztracenou jistotu.

Myslel jsem, že je to zase nějaké pseudoartové porno, ale ta zpověď mi seděla i k dost otevřeným erotickým scénám. Jen mám pokaždé, když něco podobného slyším, dojem, jako by si to dotyčný přečetl v nějaké psychologické příručce. A vždycky mě napadne, proč se tím tedy dávno neřídil? Není to fér, protože dotyčný nemusí mít hned takový odstup a ani banality nemusí být hned zřejmé… ale u mě je to tak. .

Kluci dospěli v evidentně kvalitním vztahu do fáze, kdy je možné pokračovat, jestliže oba zapnou rozum a každý něco obětuje. Nebo se rozejít... čeká ale v budoucnosti něco aspoň takhle dobrého? Heteráci v té situaci založí rodinu a pořídí si dítě, u gayů to tak jednoduché není. Hodně spolu a hodně vedle sebe tráví dovolenou na řeckém pobřeží.

Co do formy vidíme zvláštnost: nositelem sdělení je zde slovo, monolog, který je obrazem pouze ilustrován. Obraz popisuje dovolenou v přírodě, text minulost ve velkoměstě, rekapituluje celý vztah kluků s dobrým i zlým. V kvalitním filmu vyjádří autor obtížně vyslovitelné či nevyslovitelné uměleckými prostředky, zde se autor pokusil odvyprávět slovy úplně vše. Jemné odstíny sdělení, jaké umožňuje neverbální herecká akce, pak samozřejmě chybí, což textu vnucuje polohu prvoplánového líčení poblíž červené knihovny.

Film je pokusem s nejednoznačným výsledkem, rozhodně ale pokusem seriózním, a v tom smyslu úctyhodným. Diváka, který na IMDB soudí, že "Tenhle film zjevně nemá jiný důvod existence, než ukojit samolibost filmaře. Nemohl jsem se dočkat, až skončí. Vyhněte se mu.", můžeme s klidem zařadit do mentální kategorie "blboun nejapný". Film však předpokládá, že má divák dost odžito v partnerských vztazích i sám se sebou, a že je na filmovou specialitu naladěn.

Zaujímavý koncept natočiť film bez dialógov. Rôzne zábery na mlčiaci pár (veľmi sympatických) chlapov slniacich sa alebo kúpajúcich sa na pláži, či už spolu (v rôznych situáciach a náladach), alebo osve - sprevádza monológ jedného z nich. Lyrika, bukolika, filmová poézia - ktorá si žiada vyladeného diváka. Klasický dej tu nenájde tak ako ani "riešenia vzťahov" v dôverne známej klišé podobe. Vizuálna a zvukovo/hudobná zložka je veľmi podarená.

Chalani sa podujali na obvykle nebezpečný podnik - stráviť dovolenku stranou od ľudí, len sami pre seba, vnímať okolitú krásu, vnímať ju spolu, vniesť do vzťahu nové impulzy. Ako to už býva, milý zámer sa im vymkne z rúk. Bolo osviežujúce počuť, ako dospelo a s nadhľadom (ku ktorému musel jednoducho dospieť) popisuje detaily a dynamiku vzťahu rozprávač. Uvedomuje si vlastné chyby, slabosti (pre zábavu, drogy, živelný spôsob konzumovania života), manipulácie, svoje nedostatočnosti a chýbajúce schopnosti - bez snahy o zakrývanie či prifarbovanie pred načúvajúcimi divákmi. Toto nie je gýč z Nebezpečných vztahů či Iboysu, ale dospelácke uchopenie problémov a sebakritika. A vôbec nevadí, že je to vlastne jednostranná spoveď - práve naopak, namiesto relativity pohľadov, vžijeme sa do cítenia jedného účastníka vžťahu, ktorý sa krok po kroku snaží vnímať ľudkosť a subjektivitu toho druhého partnera.

Z môjho pohľadu sa ťažký obsah vnútornej spovede dobre vyvažuje so skoro nevinnými výjavmi a krásnymi zábermi do zákutí pláže. Je možné to vnímať v prítomnom čase - ilustrujúc dej na pozadí bezdialógových výjavov - alebo ako vopred skoponovanú úvahu (film je vlastne séria kapitol), ktorá zvláštne kontrastuje s dovolenkou ktorá tej úvahe mohla predchádzať, alebo naopak prísť až po nej a už jej len umožní odznieť a odoznieť.

Už dlouho jsem necítil tak silný pocit samoty a vzájemného odloučení v blízkosti milované osoby, kterému dopomohla i komunikace s divákem pomocí vnitřního monologu.

Film mě zaujal svou jinakostí. Je na hony vzdálen běžné produkci. Filmový hlas a dva herci, kteří ve svých rolích řeší svůj vztah. Ale co, až se zase vrátí do velkoměsta.

Dal bych tomuto lehce erotickému snímku i vyšší hodnocení, ale jaksi na mě působil díky tomu vypravěčství a hudbě v jedné rovině, i když se řeší jedna z nejsložitějších věcí mezi lidmi - láska a lidské vztahy.