Všechny recenze
Chápu, že někdo takovéto touhy prožívá a je to ta nejsvětlejší stránka - sdělení tohoto kraťasu, vše ostatní je hodně podprůměrné, amatérské ...
Naštěstí existují diváci, kteří z jedinečné "one man show" psychiatra amatéra dokáží odejít před jejím koncem se vztyčenou hlavou.
Satya Dusaugey napsal k této "Pasti na myši" scénář, zrežíroval ji a zahrál si i hlavní roli. Vše pojato originálně a s komickým nadhledem včetně velmi uvěřitelné profese stavebního dělníka. Vše by mělo být téměř dokonalé, ale jaksi mě tento krátký film jako celek nechytl za srdíčko tolik, jak bych si asi při sledování zahajovacích titulků představoval. Přemýšlel jsem nad důvody. Možná někdy až velká snaha k přehnané komičnosti, někdy mírná nevěrohodnost a také to, že gay složka zde tak trochu působí jako negativum k příběhu.
Svižné vyprávění o pochybnostech, nejistotě a hledání. Skvělá hudba a vtipné dialogy dávají filmu lehkost, přestože je hlavní hrdina plný zmatků v hlavě i v srdci. Výborně a vtipně odpozorované pozérské prostředí performerů. Příjemný film na podzimní večer.
Už na to koukám po několikáté a nikdy se to neomrzí, nemůžu než chválit. Neuvěřitelně věrohodný a vůbec skvěle napsaný scénář, postavy komplexní, mající své dobré i špatné stránky (o skvělém obsazení nemluvě). Postava Stuarta má pro mě osobně neskutečný přesah, není to jen o krasavci, co každého dostane, ale i o dobrém příteli a hlavně sebevědomém člověku, který si nenechá jen tak nic líbit a dokáže bojovat za sebe i za druhé, i když dost po svém, ale naprosto jsem tomu rozuměla, proti nenávisti a hlouposti občas nemůžete zakročit normálním způsobem....Jinak sympaťák Vince (i když někdy na pěst), Nathan,...
Film s hodně silným příběhem, na který by se měli podívat nejen třeba ti, co o sobě pochybují, ale hlavně i ti, kdo nějakým způsobem homosexualitu odsuzují.
Tento film nepatří mezi filmy, kde se během prvních pár minut seznámíte s hlavními postavami a pak se nutně stane nějaká zápletka, která je základem celého filmu, který pak skončí happy endem. Příběh zde plyne postupně a samovolně se bez nátlaku vyvíjí. Sem tam se objeví scéna, která mi v příběhu nedává smysl, ale celkový dojem z filmu to nekazí. Mladým hercům se podařilo vyjádřit emoce fakt dokonale a to se mi na filmu líbí.
Hůře uchopitelný a pochopitelný vztahový propletenec (slepenec) se zvláštní a podmanivou atmosférou, natáčený na místech, která by i baťůžkáři měli vynechat.
Příběh o třech kamarádech a vlastně hlavně o jednom ... (sympatický Navid Ghaffarpour). Solidně zahráno a pro ty z Vás, kteří se na kraťas podíváte připomínám, že roli Finna si střihl Tom Ljugman, kterého zde spousta z nás zná z vysoce hodnoceného filmu Patrik 1,5.
Snímek stavící na piedestal krásu polonahých mužských těl obou hlavních hrdinů.
Na jedné straně typický brazilský film, plný volnosti, bezstarostnosti, částečně i hudby a tance (malinko mi v menším připomněl Teus Olhos Meus, který se zde pokoušeli přeložit již tři překladatelé a žádný nedotáhl do konce), na druhé příběh nepříběh (hlavně ten konec) trošku pokulhával. Ale ta brazilskost z toho čouhala na sto honů! U zpracování přidávám bodík střídání černobílé verze (ta převažuje) a barevné (fáze "snění"?) ...
Ano, rozuzlení tohoto příběhu se dalo čekat, ale jinak bylo vše hodně slaboučké až amatérské, ničím mě dílko nazaujalo.
Netypická vztahovka o tom, že někdy nevíme, co vlastně chceme. Super obsazení (Colin Morgan a Phénix Brossard jsou typově velmi přesní), skvělý soundtrack a celkově milý feeling. Tvorbu moderátora a stand-up komika Simona Amstella neznám, ale v Benjaminovi potvrzuje, že své řemeslo ovládá na výbornou.
Zářný příklad snímku, kterému nechybí hloubka i přes zdánlivé klouzání po povrchu.
Druck, jakožto i ostatní remakes SKAM, mohu jen a jen doporučit. Velmi reálné skutečnosti teenagerů jsou zahrány perfektně. Pokud se mám zaměřit na třetí řadu, kde je nejvíce řešena homosexualita, musím ocenit rozhodnutí režiséra napínání diváků až do konce (doslova). Postavy jsou přesně napsány pro jednotlivé herce (režisérka se rozhodla s každým hercem jít na party aby se poznali), tudíš je to více autentické. Matteo a David mají neuvěřitelnou chemii, která je spíše zapletená do dramatu. Každá sezóna (tedy i současně natáčena 4. řada) stojí za zhlédnutí, i když homosexualita není hlavním tématem.
Na této kolekci oceňuji, že je vesměs romantická a nebo lehce komediální bez zvěrstev, ponížení, násilí. U mě vévodí na prvním místě film 1992 nejen celkovým vyzněním, ale i jak je udělán a hned za ním ještě dva - nadlehčený Silverlake Afternoon a originálně jiný The Jealous Sea. Minimálně tyto tři doporučuji těm, kteří mají rádi krátké filmy s gay tematikou.
Díky chybějící dynamice, která by ději pomohla, působí film i přes relativně solidní herecké výkony, hodně ospale a nudně.
Příběh samotný až tak špatný není, ukazuje cestu od velké lásky k velké nenávisti, ale, bohužel, herecké výkony špatné, hudba nevýrazná a celkové zpracování působí amatérsky, takže celkový dojem je bídný.
Stavět základ nového vztahu na vzpomínkách o neopětovaných citech ke kolegovi mi přišlo nejprve zvláštní. Představa, že probírám minulost s někým neznámým, se kterým chci budovat budoucnost mi přišla kontraproduktivní. I střídání časových linií působilo zpočátku rušivě. Následně si ale vše sedlo a na film se dalo dívat.
... A právě o tomto jiném závazku, jak je psáno Hadonosem v textu, pojednává tento krátký australský film a dovedl mě až k slzičce. Jedinou ženskou roli si zde solidně střihla přímo režisérka filmu. U mě hodnocení celkově za 8 bodů.
