Všechny recenze

I já musím ocenit nesmírnou hloubku tohoto díla, které dle mě po všech stránkách zasluhuje číslo 10. Je to tak, že na sledování filmu musí být člověk dobře naladěn a napoprvé jsem to nedal. Byl jsem roztěkaný, nepozorný a v půli jsem film s titulky vypnul, protože jsem měl jinou práci. Vrátil jsem se k němu až nyní a vychutnal si český dabing, a i když nebyl dokonalý, ponořil jsem se do filmu až "po uši". Výborné herectví téměř všech, jednotlivé postavy jsou vykresleny tak dokonale, originálně a do detailu vybranými herci. Tím...

Líbilo se mi (v daném pořadí): 1. Surprise 2. Uitgesproken (Caged) 3. Vis-à-vis 4. Boygame Moc mě nezaujalo: 5. Kissing Drew 6. Mirrors 7. Middle Man 8. Ett sista farväl 9. Remission 10. Followers

Citlivě natočený příběh o hledání spřízněné duše a vlastní sexuality. Spíš televizně zpracovaný film má zpočátku pomalejší tempo, které dostane spád s nečekanou peripetií. Je to uvěřitelný, i když trochu výchovný snímek, který stojí za vidění. Zaplaťpámbůh za takové filmy. K vidění momentálně na HBO a HBO GO.

Take si myslim ze sem tento film nepatri a jeste to tak spatne skoncilo kdyz nemuselo jinak moc dik za titulky

Můj nejoblíbenější film z celkem vydařené kolekce "Boys on Film 15" a asi jedinej, kterej mně stojí za sepsání recenze. Originální srovnání dvou generací, které poukazuje na to, k jak obrovskému zlepšení postavení gayů ve společnosti za těch pár desítek let dospělo, ale zároveň to má ještě do ideálu hodně daleko. Hezky natočený - od výběru herců (máma jednoho z kluků hrála třeba v Cucumber) až po kameru. Pochybuju, že nevyoutovaný kluk by si pověsil na zeď zrovna kalendář Toma Daleyho, ale je to sci-fi, tak vlastně proč ne. :-)

Pro mě velice solidní, hodnotný krátký film o dvou ztracených bytostech, které by jinak trávily vánoce samy. Jeho devizou je, že diváka vtáhne do příběhu a nepustí, slušně zpracovaný (včetně výpravy, osvětlení) a zahraný. A pravdivý ... až moc. Zvuk mě ničím nerušil, herci místo konverzace jen neprděli a neříhali, abych musel dát za zvuk třeba za tři. Ztracených duší je na světe hodně, je dobré se nad tím zamyslet a ne hned z pozice neomylného chytrolína film zatracovat.

Kdyby v luxusním plážovém domku natočili porno, udělali by lépe, protože kriminální zápletka působí dojmem umělého naroubování na již hotový film, který by jinak zapadl v záplavě party snímků z Fire islandu.

Ufff. Takový vývoj příběhu by asi čekal málokdo z těch (a já se k nim počítám), kteří si podrobně nepřečetli to, co je v Podrobnostech. Průběh především ve dvou posledních třetinách kraťasu mě připoutal k ději tak, jako málokterý film a v součtu s dobrým zpracováním a ztvárněním hlavního hrdiny CJ (Jake Robbins) hodnotím solidně. Nakonec Jake Robbins hraje postavu CJ i ve filmovém dvojčeti tohoto fimu, který zde máme rovněž uveden (i když zcela jiné téma) a je výborný - Tonight It´s Me (zde je o dva roky mladší a "blonďák") a...

Když se snoubí scénárista s režisérem v jediné osobě, tak se stává, že dotyčnému chybí odstup a hlavně zpětná vazba. Třeba, když je k dění kolem sourozenecké dvojice přilepen příběh z tábora, který by mnohem lépe fungoval, pokud by tvořil samostatný krátký snímek. Už tak je ve filmu příliš vaty natahující neúměrně stopáž. Zde by prospěl razantní zásah střihače.

Film se dotýká jedné z mnoha otázek soužití (pracovního) více mužů, z nichž někdo má jinou orientaci, než ostatní. Až na ty montérky, které byly u všech herců čistoskvoucí, jsem jim to malé snažení skoro až věřil, a proto mé celkové průměrné hodnocení tohoto kraťasu.

Příjemný, letní snímek, ze kterého, až na malé výjimky, čiší pohoda.

Od filmu jsem toho moc nečekal - prostě další přiblblá komedie. Ani jsem na ni nechtěl koukat, ale pak jsem si řekl, že jako kulisa k práci ideální. Nakonec mě to mile překvapilo. Jo, bylo to trochu přiblblý, ale nad očekávání mě to bavilo. Pravda, zejména ze začátku. Ale vyobrazení střetu dvou kultur a hlavně dvou generací s nadhledem a vtipem mě potěšila. Předtím jsem viděl jen snímky, kde byly vyostřené konflikty. Nejvíc mě asi pobavila modlitba tureckého imigranta "Allahu, dej ať se Turecko do EU nedostane, jinak nám jich sem nalezou miliony." Dávám spíše doporučuji, protože...

Žádná sláva to není. Snímek obsahuje typické vlastnosti filmové tvorby neislámských asijských zemí - naivita, přehrávání, nevěrohodnost některých scén, komičnost, u které se zasměje asijský divák a evropskému je to spíše k pláči. Vše co jsem napsal ale berte s nadsázkou. Jinak thajskou tvorbu mám rád, ale ne všechnu. A nyní klady. Jakmile je film thajský, cítím se volnější, protože vím, že tam, kde je to kvůli vykreslení příběhu potřebné, může přijít (ale nemusí) i intimní sblížení herců na rozdíl od současné čínsko-cenzorské produkce. Slušná kvalita kopie s dobře čitelnými anglickými titulky a na...

Poslední dobou tyto mixy krátkých filmů u mě potvrzují domněnku, že krátký film se vyvíjí a není pouze zaprděn v koutku kvantity. Především zpracováním se většinou tvůrci už zabývají moderně, nebojí se odhalit herce a mnohdy i odkrýt detaily milostných scén. Specielně u tohoto kaleidoskopu není slabého filmu. Ať procházím jeden za druhým, každý mě něčím zaujal, navodil buď otázku, zármutek, strach, touhu, zvědavost i prožitek ztotožnění se s některými rolemi. Hezké. Škoda, že krátké filmy se méně překládají do CZ nebo SK, aby byly k dispozici celé množině diváků či uživatelů GT.

Hůře se hodnotí něco, když nemáme s čím porovnávat. Proto je dobré po případném zklamání dát protějšku druhou šanci.

I když sebepoškozování ne zcela chápu a jde to víceméně mimo mě, celý příběh byl zpracován a zahrán velice citlivě, něžně a zafungoval na mě dosti silně. Proto také mé zvýšené hodnocení, protože tu vnitřní kvalitu snímek jistě má.

Vcelku tuctový příběh (takovýchto zklamaných mužů jsou na světě miliony) je ozvláštněn filmovými obrazy bez konverzace a částečně působí snově, podvědomě, což bylo asi cílem tvůrců. Herecké výkony a zvuk za příběhem a zpracováním trošku pokulhávají.

Hrdinou bez možných rizik umí být (téměř) každý. Ale boj s možnými negativními následky si mnozí rozmyslí. To stejné platí i o toleranci. Být tolerantní k ostatním je tak jednoduché. Problém nastává, když se dotýká přímo nás. Hodně povedená lekce z (ne)tolerance.

Tento dle mě slabší krátký film měl pro mě velmi malou vypovídací hodnotu. Zpracování bohužel také za nic nestálo a dívat se třetinu snímku na to, jak ti dva křepčí v autě za zvuků písně skupiny ABBA mě dost nebavilo. Prostě tentokráte to vyšlo - název filmu odpovídá mým pocitům z něj. Raději tedy doporučuji, pokud přímo neprahnete po Italech a italském filmu, se poohlédnout jinde.

Ač na kraťasy nejsem, Jiříkovi titulky mě nalákaly. Opravdu hezký příběh a já jen předhodnotitele doplním, že zatím co on by se celovečerní verzi nebránil, já říkám: škoda, že tenhleten snímek není celovečerák.