Cuatro lunas / Four Moons (2014)

Dle mého názoru vynikající scénář a citlivá režie, podmanivá a dobře vybraná hudba, jemná a vnímavá kamera, bezvadné zpracování včetně nasvětlení tmavých scén, velmi vkusné interiéry a originalita všech čtyř příběhů, které se vzájemně proplétaly, aniž by o sebe zavadily … jen příběhy Dorůstání a Úplňku se vzájemně na pár vteřin lehounce dotknou ... Před očima se divákovi zobrazí celý ŽIVOT během necelých dvou hodin od narození až po smrt a je určen pro naši slušnou komunitu v komunitě …

Přemýšlel jsem, co název má vlastně znamenat, zda čtyři paralelní příběhy, nebo že by vývoj příběhů byl během čtyř měsíců? Na netu jsem se dočetl, že to mohou být i čtyři fáze Měsíce, a to se mi zdá nejpřijatelnější, protože ty odpovídají celému našemu životu (fáze Měsíce si přiděluji k jednotlivým příběhům sám):

NOVOLUNÍ: jedenáctiletý Mauricio v sobě objevuje začínající procitnutí či nové pocity a náklonnost ke svému o něco staršímu bratranci Oliverovi a svěří se mu … tím ale zamotaný příběh teprve začíná …

DORŮSTÁNÍ: přátelé z dětství Fito a Leo se po letech setkávají na univerzitě a přátelství je obnoveno, to ale přerůstá v něco víc a oba objevují a zkouší věci, co jim doposud byly zapovězeny, ale tím příběh nekončí, ba právě naopak …

ÚPLNĚK: po 10 letech společného soužití Huga a Andrése, nyní mužů v nejlepších kristových letech, se Hugo začíná zakoukávat do jiných mužů, především do Sebastiana … a velmi silný a dojemný příběh, kdy mě upoutal Andrésův tolerantní postoj stále věřící v jejich lásku s cílem dál bojovat o svého přítele, začíná …

COUVÁNÍ: Joaquín je muž důchodového věku, VŠ profesor, manžel, otec, dědeček a také básník … a narazí v lázních na mladšího heteráka Gilberta, který zde prodává své tělo, aby si vydělal dost peněz a mohl odjet do Tijuany se pokusit překročit hranice s USA a dostat se ke své manželce a rodině … ale …

Celý film se takto zvláštně vyvíjí, všechny příběhy nějak končí, méně či více překvapivě, divák je na konci tou spletí závěrů celý okouzlen a myslím, že celovečení debut spisovatele a režiséra Sergio Tovar Velarda se velice povedl ... smekám.

Hodně pěkný film o vztazích, lásce a všem okolo. Jednotlivé příběhy dobře zpracované, na omezeném prostoru vystihli podstatu různých situací a životních fází.

Páčil sa mi výber a spracovanie rôznorodých príbehov aj veková škála všetkých hercov. Zažijete rôzne príbehy, rôznych ľudí a to je práve to pestrofarebné - ako sám život. Spokojná som s touto snímkou. 🙂

Co napsat? za mě nic jiného než doporučit recenzi jiri.twist, protože ta vystihuje vše.

Vynikající mozaika několika zásadních okamžiků v různých rovinách, vyjádřeních i závěrech. Banální situace v nebanálním pojetí, s výbornými dialogy i hereckými výkony... Někdy stačí zahrát jen na tyhle civilní struny a je to lepší, než kdovíco jiného. A navíc španělština je velmi podmanivý jazyk.

Vynikajúci film. Filmy o láske a zamilovaní ma veľmi neoslovujú, no tento áno. Asi to bolo dobrým spracovaním a možno aj mojou náladou.

Chci tímto moc poděkovat všem, díky kterým jsem mohl zhlédnout tento mimořádný film. Snímek zachycující čtyři příběhy s hrdiny v různých fázích svého života mě oslovil, zaujal a zasáhl. Jen víc takových filmů!

Úžasný film

Nevím, na kolik procent jsem byl uspokojen, ale doporučuji tento vkusně natočený film na téma mezilidských vztahů ke shlédnutí na sto procent. Jelikož Španělé jsou emotivnější než my, je pochopitelné, že se v jejich filmech najde nějaký ten "pláč a křik"; zážitek z filmu to nijak neumenšuje.
Poznámka o exkluzivním fyzickém vzhledu některých herců mě přiměla, abych se zmínil o jedné své teorii. Podle mého názoru z hlediska mužské a ženské krásy je Evropa uspořádána pásmovým způsobem v západo-východním směru: čím dál postupujeme od východu směrem na západ, tím se zvyšuje fyzická atraktivita mužů a klesá fyzická atraktivita žen a při postupu opačným směrem je tomu naopak. Takže pokud máte zájem o krásné muže, musíte nejspíš do Francie nebo Španělska, pokud krásné ženy, bude vás nejspíš zajímat Ukrajina či Rusko. Samozřejmě toto je věc osobního vkusu, ale třeba má víc lidí podobný názor.

100 lidí 100 chutí. Ač byly 4 Měsíce můj žhavý kandidát, nedostal jsem to, co jsem tak nějak očekával. Příběhy a ani postavy mě nijak neoslovily, občas mi přišlo, že tvůrci až moc tlačí na pilu a city diváka. Na druhou stranu film patří 100% k tomu lepšímu, co současná Queer tvorba nabízí. Ač já osobně jsem nebyl 100% uspokojen, 70% snímku dám. :)

Filmová mozaika o tom, co většina kluků (chlapů) chce, ale má strach si to přiznat....

Film je super, to je bez diskuze.

Film se skládá ze čtyř na sobě nezávislých dějových linií, z nichž dvě se jen v jednom místě nepatrně dotknou, aniž by se vzájemně ovlivnily. Není úplně jasné, proč z toho raději nevznikly čtyři krátké filmy, protože najít nějaký jednotící prvek jednotlivých příběhů je velmi obtížné. Navíc minimálně dva z nich mají potenciál na samostatný celovečerní film. Snímek má několik velkých plusů, kterými jsou zejména výborné herecké výkony všech zúčastněných (a že je tam postav docela dost), dále exkluzivní fyzický vzhled hned několika herců a také poměrně silné příběhy. Oceňuji, že zápletky se neomezují vždy jen na ústřední dvojici, ale zobrazují i jejich vazby na další postavy. Film tak získává na mnohovrstevnatosti.

Nebudu popisovat jednotlivé dějové linie, to už velmi výstižně udělal ve své recenzi jiri.twist, takže jen hodnocení: Nejvíce uvěřitelný je pro mě příběh dospívajícího kluka, který začíná objevovat svou sexualitu, to je opravdu jak ze života a mnozí z nás se v tom jistě najdou. Velmi přirozeně působí také příběh studentů, někdejších kamarádů z dětství, kteří se po letech znovu setkávají a navazují vztah na trochu jiné úrovni. Jeden z nich, Fito, je pro mě nejsympatičtější postavou celého filmu. Normální kluk, který si uvědomí, co chce a přijme to. Jeho přítel je naopak místy na zabití. :) Méně pravděpodobně už působí příběh dvou mužů v nejlepších letech. To, co jeden z nich ve vztahu snáší, je na hranici sebeobětování, i když na druhou stranu docela chápu, že se partnera nechce vzdát. Kdybych já ulovil tak luxusního chlapa, taky bych se ho držel jak klíště. (To je samozřejmě vtip. .... i když... :) A příběh starého básníka je už opravdu dost přitažený za vlasy. Nějak si nedokážu představit, že by hetero prostitut, který dokáže docela tvrdě vyjednávat ohledně svých honorářů, najednou zjihl pod dojmem poezie a stal se z něj téměř romantik.

Přestože některé scény trochu zavánějí kýčem a toho pláče a křiku tam mohlo být o něco méně, celkově musím film ohodnotit ve všech složkách velmi vysoko a doufám, že se od stejných tvůrců dočkáme dalších počinů.

Čtyři prolínající se příběhy gayů všech věkových kategorií od dítěte po starého muže. Věrohodnost jednotlivých povídek je nevyrovnaná, zatímco ta o malém klukovi, který si začíná bolestně uvědomovat svou odlišnost, je působivá, jiná, o starém básníkovi zamilovaném do prostituujícího heteráka končí neuvěřitelně sladkobolně. V hezkém příběhu o nesmělém oťukávání se mladých kluků, přátel Fita a Lea najdeme skutečně vtipnou scénu prvního neobratného pokusu o sex, ale opět vadí předpovídatelný kýčovitý závěr. No a poslední ze čtveřice, povídka o soužití dvou krasavců, z nichž jeden se snaží vztah i po letech udržet, zatímco druhý ho systematicky ničí, se občas utápí v slzavých scénách.

Nejdřív zvláštní a nepřehledné, v průběhu začíná přituhovat, člověk si zvyká na paralelní příběhy, k závěru úžasné a plně se projevuje záměr tvůrců, nádherné sdělení jednotlivých příběhů. Výjimečný film.