Recenzi napsal/a zolo

Tak příšerně natočenou stupiditu, to aby člověk pohledal.

Staré a i ohrané téma, které je už dost vyždímané, i když v době vzniku tohoto filmu mělo potenciál zaujmout více než dnes. Jak píše TheTrouble níže, tyto filmy mají podobný scénář, na kterém už není moc co měnit. Herci nehrají špatně, ale casting mi neseděl a za to stárnutí-nestárnutí postav bych maskérovi taky jedničku nedal. Přišlo mi, že ani mezi postavami to nějak moc nefungovalo, např. vztah poslance a hlavní postavy jsem měl potíž vůbec uvěřit. Asi v době vzniku bych tento snímek hodnotil lépe než dnes. Za mě - neurazí, ale ani nenadchne. Za titulky...

Tak to dopadá, když pejsek s kočičkou vaří dort, pečou guláš nebo snad smaží puding? A vše podtrženo špatnými hereckými (ne)výkony. Bohužel, tady se moc nedařilo.

Blboučké jak pumpa na saně. Chaotický scénář rádo by s kriminálními prvky a mizernými hereckými (ne)výkony. Pokud někomu stačí pár hezkých těl, tak... nech sa páčí.

Berger i tímto filmem potvrzuje, že mainstreamový divák s ním počítat nemůže. I tento film předpokládá dvě roviny vnímání: jednu vizuální a nepodstatnou, druhou podprahovou a stěžejní. Tohle já na Bergerovi zkrátka můžu. Možná by některé scény opravdu snesly nůžky, ale on i v těch dlouhých scénách nechává mluvit náznaky, výrazy, pohledy, mimiku, takže ani ony mě nenudí. Na Bergerovi je vidět posun. Zatímco v dřívějších snímcích piloval erotické dusno až k zalknutí (kromě Taekwondo), v tomto snímku jeho pověstné dusno spíše zhmotňuje a... dělá dobře. Už se nebojí nahoty, cudně nezakrývá, ale ani nevkusně nevnucuje, jak se mu...

Ač na kraťasy nejsem, Jiříkovi titulky mě nalákaly. Opravdu hezký příběh a já jen předhodnotitele doplním, že zatím co on by se celovečerní verzi nebránil, já říkám: škoda, že tenhleten snímek není celovečerák.

I když celkové zpracování je na profesionální úrovni, od půlky začíná film nudit. Asi nedokážu docenit traumata postižených, protože s církví jsem se vždy míjel jen vzdáleně a rozhodně nejsem její obhajovatel, ale tak nějak mám dojem, že Ozon spíš podlehl (post)moderní vlně à la "kdo si ještě nekopl, tak to honem napravte". Nicméně filmařské umění se Ozonovi upřít nedá. Zbytečně nedramatizuje, neždímá city, děj rozvrhl do několika příběhů, což asi byla pro mě jakštakš motivace film dokoukat do konce. Ať tak či tak, polský film Klér, který zpracovává podobné téma, mě zaujal více.

Bohužel, mě tento film nedostal. Možná je to tím, že E.J. nikdy nepatřil k mým oblíbencům. Film je zpracován běžnými postupy a v průměrné kvalitě pro tento žánr, tzn. během mé služby se nic mimořádného nestalo.

Příběh samotný až tak špatný není, ukazuje cestu od velké lásky k velké nenávisti, ale, bohužel, herecké výkony špatné, hudba nevýrazná a celkové zpracování působí amatérsky, takže celkový dojem je bídný.

Příběh z balkánského, ale kultivovaného slovinského prostředí. Pro mě první slovinský film s gay problematikou, byť ne jako nosným příběhem. Velkým příspěvkem k mému "líbí" jsou výborné herecké výkony, a to nejen hlavní postavy. Jde cítit kvalitní režisérské vedení, i když jednu malou připomínku bych měl... i ne příliš vnímavý divák si jistě povšimne, že hlavní představitel je neustále pečlivě střižen, učesán a snad i napomádován, a to i ve chvílích, kdy ráno vstává, sportuje či se třeba účasní nějaké pranice. No, třeba to tak Slovinci mají. Líbí se mi dobře zvládnutá psychologie postav, syrovost příběhu i zpracování, což...

Nezáživný a v každé kategorii nepřesvědčivý film. Gay téma spočívá pouze v cca 2 minutovém rozhovoru hlavní postavy se svým homosexuálním synem, takže 40% gay obsahu je pouze nerealizovaným přáním.

Pro svůj filosoficko-esoterický přesah je tento Bergerův film z jeho tvorby nejnáročnější. Gay téma není dominantní, ale hraje v příběhu významnou roli už i proto, že Berger tradičně využívá své homoerotické náznaky, které není třeba vnímavému divákovi překládat. Mainstreamový divák asi při sledování nirvánu nezažije, protože příběh vyžaduje značné soustředění, ale myslím, že Berger tímto filmem to v úmyslu ani neměl. Mě film potěšil tím, čím se vyznačuje většina jeho snímků – za skoro bezvýznamným tlacháním se ukrývá silný, pod povrchem schovaný příběh.

I když je film hezký a nekladl si za cíl opěvovat homosexualitu Nurejeva, mám pocit, že tato jeho stránka byla v tomto snímku zanedbána a neprávem potlačena. Dokážu si představit, že svobodné nadechnutí i v sexuálním cítění, které Nurejev bezpochyby pociťoval za jeho hostování v Paříži, mohlo být jedním z rozhodujících motivů k emigraci, což z tohoto filmu patrné není. Zda tomu tak skutečně bylo, se už nedozvíme, ale vzhledem k tomu, že zemřel na AIDS, dovozuji, že jeho homosexualita hrála v jeho životě očividně větší roli, než jakou film této Nurejevově stránce přisuzuje. Přestože gay tématika zdaleka nedosahuje...

Po dlouhé době film, na který stojí reagovat, a to ve skrze v pozitivním smyslu. Rozepisovat se nebudu, jen to, že příběh byl neotřelý, uvěřitelný, dobře zahraný, hezký zvolená hudba a hlavně, když už jsem začal ve vzduchu větřit zradu v happyendovském americkém konci, tak mě mile překvapilo, že se nekonal.

Na jedné straně chápu, že i jižní Amerika se chce alespoň na plátně emancipovat, ale na druhé straně by to mohli dělat kvalitnějším způsobem, čímž chci říct, že kvalita tohoto snímku je ve všech kategoriích podprůměrná.

Zkouknul jsem to spíš jen z jakési povinnosti. Furt dokola řešit vymyté mozky magorských rodičů mě už nebaví. Příběh nepřináší nic, co by už tady k vidění nebylo a zpracování mě taky neoslovilo.

Nejedná se o příběh, ale spíš výjevy ze života prostituta. Neotřelost a určitou originalitu nelze tomuto snímku upřít, a to i celkem odvážnými sexuálními scénami oscilujícími na hraně lehkého porna. Osobně se mi tato otevřenost líbila, jednak na mě působila realisticky a upřimně a jednak limity seriozní filmografie posouvá zas o kousek dál. Není nic špatného na tom, ukázat ve filmu nahotu jako součást přirozenosti. I celkové zpracování je z mého pohledu chvályhodné, protože neukazuje jen laciné obrázky, ale jde pod povrch, prokresluje postavy, odkrývá psychologii příběhu. V neposlední řadě musím uznat, že hlavní hrdina mi byl sympatický, a i...

Tato minisérie trpí několika neduhy... Příběh je tuctový, ničím neobohacuje a je podán tak, aby sice naznačil, ale neurazil. Velkým špatným je výměna herců vlivem časového posunu v ději, která je tak necitlivá, že casting bych za to vypráskal bičem a přibral k tomu i maskéry. Další neduh vidím v pramalé snaze zprostředkovat emoční prožitek, čímž vyprávění působí ploše a nezaujatě. Herci i v emočně vypjatých scénách mluví klidně, nevzrušeně, říká-li někdo někomu, že ho má rád či miluje nebo ho nenávidí, působí to, jak kdyby dotyčný žádal o 2 housky na krámě. Nejsem příznivcem...

Jeden z těch kvalitnějších gay filmů s gay tématikou z produkce USA. Citlivě vystavěný příběh, kvalitně zahraný (nejen odžvaněný, jak bývá u filmů Made in USA zvykem), s příjemnou hudbou a zpracováním blízkým evropským standardům. A jak zmiňuje jiný recenzent na čsfd "...pro všechny, jejichž partner je stále pod vlivem svého ex" - podepisuji se.

Francouzké filmy vždycky poutají mou pozornost a vnáší-li poetické exteriéry Provence, tím spíš. Příběh plyne pomalu, nepřináší žádné zvraty, šepoty ani výkřiky, ale tady jsem to ani nečekal, ba naopak - rušily by. Líbil se mi ten kontrast očekávání obou hlavních postav, to z pod povrchu nevyslovené, znejisťující, vzrušující... a co dál? Co bude dál...