Mariposas verdes / Green Butterflies (2017)

Snad i ty nejpokleslejší komerční stanice u nás přesunuly vysílání jihoamerických telenovel na pozdní noční hodiny, takže divák s dobrým spaním by mohl mít dojem, že je s nimi konec. Ve skutečnosti se takové věci točí dál, obvykle podle stále stejného vzorce: prostoduchý předvídatelný děj, umělé konflikty a ještě umělejší efektní dramata, divák není ani mikrosekundu obtěžován nutností přemýšlet, kde je dobro a kde zlo, nebo luštit snadno a rychle čitelné vyhraněné charaktery bez vývoje. Stačí usednout k obrazovce, vypnout mozek a otevřít pytlík s brambůrky.

Mariposas verdes jsou bohužel natočeny podle téhož schéma. Kdyby byly filmem evropským, byl by to průšvih. Musíme věřit a doufat, že jihoamerickému divákovi dokáží podat poselství o emancipaci gayů a dalších znevýhodněných menšin jazykem, jakému rozumí. Kolumbijský režisér a scénárista Gustavo Nieto Roa (nar. 1942) započal svou velmi pestrou filmařskou dráhu v roce 1974. Když byly Mariposas verdes uvedeny, trvala už 43 roků - dost na to, aby znal své publikum a věděl, jak připravit pokrm, který mu servíruje. Kéž aspoň tam jeho film odvede kus dobré práce. Zde nejspíš osloví hlavně milovníky slaďounkého hlazení a dojímání dušiček a srdíček, které neklade obtěžující nároky na myšlení a na skutečné vcítění a procítění.

Mé hodnocení mluví za vše. Určitě doporučuji.

Na jedné straně chápu, že i jižní Amerika se chce alespoň na plátně emancipovat, ale na druhé straně by to mohli dělat kvalitnějším způsobem, čímž chci říct, že kvalita tohoto snímku je ve všech kategoriích podprůměrná.

Dle mě film, který na mě působil tak trošku jako "uměle" vytvořený. Ne, že by byl námět úplně špatný, ale některé momenty v něm mi připadaly, jakoby byly předkládány jednodužšímu divákovi, jakoby nebyly ani z třetího tisíciletí. Chyběla mu hloubka, zbytečně moc vratek do dětství, Daniel mě herecky, že je gay, moc nepřesvědčil. Poselství snímek má, ale takové bez konce, bez řešení.

Je škoda, když se i s vaničkou vylije dítě. Problematika školní šikany je dost obsáhlá, projevy často rafinované a díky snaze zobrazit několik (nejtypičtějších) příkladů, došlo jen k letmému náhledu, bez hlubšího prozkoumání.