Recenzi napsal/a kerem
Z pohledu doby prima film pro dobrou náladu, kterou jsem už dlouho postrádal a divák, který je naladěn na stejnou strunu, jistě pochopí tu nadsázku a jde fajn prožitku vstříc a nehledí na to, že příběh není kdovíjak hluboký. I když je to indický film, tak bylo poznat, že se točilo jinde (na Floridě), neboť komparz tvořilo mnohdy více blonďáků jako těch černovlasých.
Krásné snění, jako báchorku to nevnímám, ale jako vhled pro citlivého diváka.
Zhlédl jsem seriál již potřetí a neustále nacházím nové drobnosti, je to moje totální závislost. Hlavní dvojice to zahrála fantasticky a její vývoj se každým dílem posouval. Od prvních krůčků fyzického sblížení v dorosteneckém věku, kdy ani jednoho nenapadne byť jen snít o něčem víc, neboť oba dva mají velkou naději se dostat do nejprestižnější hokejové ligy světa, až po závěr šestého dílu, kdy sedí oba dva s Shane-ovými rodiči a vysvětlují si detaily. Přitom vývoj Shane-a byl rychlejší a brzy se do Ilji zamiloval, přes pokus o vztah s herečkou až do vlastního závěru. Hrál mnohdy beze slov jen...
Nesleduji tady na gt všechno, ale tento seriál mě rozsekal a zhlédl jsem jej na doporučení. Neskutečné, co dokáže sdělit takovýto projekt ze západu Austrálie, to bych nečekal. Asi se do Petrhu a okolí budu muset jednou podívat. Člověk je tady zvyklý spíše na nereáné příběhy, ale toto byl mazec. Škoda, že se seriál už nedostane v hodnocení mezi ty nejlépe hodnocené tady, zasloužil by si to.
Moc fajn film o problémech dnešního světa z pohledu na migraci, zvlášť pokud se jedná o lidi minoritní orientace. Závěr mi doslova vyrazil dech při pohledu na osud Saada, kterého hrál již tolikrát oceněný Mehdi Meskar.
Dlouho se mi nestalo, aby mě zaujal takto přidrzlý a jiný film. A zároveň i postavy, tak rozdílné, nejen věkově. A jak to vlastně skončí? To mě štve nejvíc. Variant je více jak jedna.
Vzpomínky na budoucnoust. Ne, ne, není to Däniken, který teď nedávno odešel na druhý břeh. Tak bych nazval tento vynikající fim přesahující několik desetiletí a stvořený na konci socializmu v nejvyspělejší zemi tehdejšího bloku. Pro mě něco užasného, nadčasového a zabaleného do retro stylu pošmourného šedivého Berlína. Toto by v bývalém Československu nemohlo vzniknout ani omylem. Skvělý Matthias Freihof.
Něco neskutečného mě potkalo tímto seriálem. Trčí o kilometr dopředu před většinou ostatních tou nesmírnou pravdivostí tehdejší doby, vytříbeným zpracováním a hereckými výkony, ze které se nemusí stydět ani ta nejposlednější hospodyně z hereckého ansámblu. Ta hloubka příběhu se mi zažrala tak hluboko, že by na to nestačil ani Mariánský příkop. Já se zase až tak moc nedojímám, ale tady moje oči nezůstaly suché. Desítky mi za tento seriál rozhodně nestačí.
Zapadlý a málo vyhledávaný film o ortodoxních židech mě bodl rovnou do srdce a oceňuji naprosto herecké výkony všech tří hlavních představitelů (Aaron, Ezri a Rivka).
Na Rakousko, neutrální zemi, bych toto ani nečekal, navíc dle skutečnosti. Myslel jsem, že toho Eismayera v první půli snad zabiju. Skvělý film a ještě lepší Jugoš Falak.
Protože jsem různé končiny Indie vloni na podzim navštívil, byl jsem zvědavý a ani já nemohu dát jiné hodnocení, než plný počet bodů. Po první třetině jsem ale ještě o svém hodnocení nebyl plně přesvědčený, ale příběh se dál odvíjel a spěl ke konci, který jsem očekával. Prostě Indie.
Ten začátek s tou kamerou byl opravdu překvapivý, pak jsem si uvědomil, že to jsou analogové amatérské záběry před dvaceti lety. Film o volnosti, hudbě a hledání sebe sama se mi líbil, s tím ruka v ruce i hodně kouření a alkoholu a závěr? Ten patří mistrům námětu.
Film jsem viděl již před časem, ale stále ve mě ten tvrdý a v závěru krásný příběh zůstal. A k tomu sympatičtí herci, co se nebáli stát před kamerou tak, jak je Pánbůh stvořil. Bod strhávám za zpracování, především těch rvaček.
Po delší době něco, co moc nevyhledávám. Ale Mexičané mě překvapili. Zhlédnuto za dva večery. Dětská léta, úžasné, jak dokázali s těmi dětmi pracovat, ani se mně nechtělo do druhé poloviny si zvykat na dospěláky. A překvapení se konalo podruhé. Tak jako já u filmů nebrečím, tak ke konci jsem byl dojatý k slzám. Co více dodat. Jen to, že k seriáu se budu vracet.
Pěkná krátká píseň zde uvedená, dle které byl tento filmík natočen, mě provedl příběhem smutným, leč moc hezkým a vyváženým po všech stránkách. A ty dva hlavní herci to zahráli moc hezky.
Prázdninový film v krátké minutáži a já jsem sledoval se zaujetím a bylo to moc příjemné, že to hlavní hrdina nehrotil.
Velmi dobré, a vlastně i vtipné. Já jsem se nenudil.
Konečně jsem se odhodlal k tomuto filmu, který jsem dlouho odkládal. Tento výpravný a do detailů promyšlený poříběh byl pro mě od jisté stopáže doslova šokující a těžko jsem při jeho sledování nabíral dech. Takovéto drama a zamuchlaný osud tří postav z historie Koreje - krále, královny a velitele stráže, se jen tak zde na gt nevidí.
Není to jen plynoucí příběh, je to strastiplná cesta srdcí a duší s bezvadně načasovanou hudbou, která ve správných scénách zvyšuje emoce na maximum. Kdo by jen očekával běžný školský seriál plný šablon, tak se plete a dostane mnohem a mnohem víc. Hodně mě zaujal vývoj citů Minaseho k Hirukawovi, zpočátku soucitná pomoc, strach a lhostejnost, později empatie a zneklidňující Hirukawovy kroky vůči němu, jeho neodolatelný šarm a přímé svádění. A vývoj Hirukawy je impozantní, z rádoby floutka se nakonec vyvine mladík s uměleckými sklony a citlivou duší. Pokud divák hledá něco, co by se mělo dotknout jeho nitra, tak...
Ačkoliv tempo mohlo být někdy trošku svižnější a vcelku pomalý rozjezd seriálu, nakonec mě závěr naprosto a zcela pohltil a takový konec seriálu divák mnohdy potřebuje. Líbili se mi téměř všichni herci, i ten drzý bratranec.
