Všechny recenze
Čtyři variace na jedno téma. Od klasiky, po sci-fi. Všechny příběhy byly vypointované.
Film o vztahu lidí, kde na to ani jeden není připraven. Děj nic moc, od začátku je jasný, jakou cestou to půjde, ale nakonec i to je potřeba ve filmech ukazovat. Zahráno velmi dobře, tvůrci se však bohužel nevyhnuli obvyklým Schematům a dialogům.
Dobrý, ale ten konec je tak naivní a kýčový, že to ztratilo onu vtipnou pointu.
O seriálu tu bylo napsáno dost. Ale k první části speciálu musím říci, že by vlastně asi stačil jenom speciál. Ten má vše tak hezky uspořádané. Takže kluci nezklamali. A Jun je prostě roztomilý, jako vždy. Cukroušové no :)
No potěš koště. Čekala jsem lehce vtipnou půlhodinku s pubertálním trápením a teď za zvědavost a naivitu platím, asi jako ten 13 letý klučina. Pro někoho na hraně, pro mě strop.
Vzhledem k tomu, že ze školních vysokých lavic je i tento příběh, nelze předpokládat nijak velikou hloubku děje. Hlavní pár mě vůbec nebavil, vedlejší byl nejlepší. Je to jednohubka, co asi neurazí, ale ani extra nenadchne.
Mohol by z toho byť zaujímavý celovečerný film. Chlapci sú príjemní. Ale pri 10 minútach zostalo len pri nápade. Možno tá záverečná myšlienka...
Touha po lepším životě, téměř za každou cenu, byla téměř hmatatelná. Stejně jako kontrast mezi bídou a relativním komfortem. Hlavní postavy jsou ohromně přesvědčivé a vztah mezi nimi, no...problematický. Vzhledem k jejich prvnímu účinkování před kamerou, předvádí nadstandardní výkony. Mám morální dilema z poslání, které má být mně, jako divákovi, předáno. Přilni k zaopatřenému partnerovi - jízdence ke světlým zítřkům. I za cenu možná předstíraných citů. Prací se totiž z marasmu sám nevyhrabeš?!?
Filipíny si z nahého těla těžkou hlavu prostě nedělají. Nahotu ukazují s lehkostí a hlavně přirozeně. Thajsko by se od nich rozhodně mohlo něco lehce přiučit. Každopádně je to film, který se mi líbil. Tak nějak celkově do sebe všechno pěkně zapadlo. Příběh, herci, běžný hovor, kamera, hudba...Byla to ukázka rozdílného života v bohatství a chudobě. Myslím si, že chudobu umí filipínské filmy taky ukázat fakt dobře. Oba kluci se z ní snažili najít cestu přes bohatou nadrženou samici Salem, hérečku, manipulátorku a zase hérečku. Korupce a špinavý prachy, to byl její manžel kongresman. U mě rozhodně...
U prvních epizod mě vadilo pomalé tempo. To ale byl zřejmě záměr scénáristy, aby tento příběh o neopětované lásce byl pro diváka hodně frustrující a bolestivý, ale současně tak krásný a vizuálně působivý. Díky vizuální stránce, skvělému soundtracku a hereckým výkonům poměrně neznámých herců příběh působí hodně věrohodně, upřímně a srdečně. Velmi doporučuji.
Otto je loser a sledovat, jak se v tomto nic nemění, po chvíli přestane bavit. Nelze pochybovat, že jako partner by byl něco jako hodný pejsek. Nějak jsem ale neuvěřil tomu, že by byl až tak mimo, jak se mi scénář snaží ukázat. Není to vyloženě špatný seriál, vysoké hodnocení na IMDB naznačuje, že si toto dílo svého diváka asi našlo, ale já jím nebudu.
Největším triumfem Juliána Hernándeze jsou oba hlavní představitelé. Největší slabinou pro mě scénář, hlavně v době po podezření na HIV a silné tlačení na pilu promítající se především v Orlandově postavě zmítající se v neustálém napětí. Jeho tanec připomínal silové cvičení (i v sexu), bez ladnosti, procítění...Změna z prohlubující se lásky v nevím. No a konec...Realita nebo sen?
Umění má vyvolávat emoce. Se scénářem můžeme souznít, nesouhlasit...Na výsledku ale nic nezměníme. U více časových linií mívám problém s vyměřeným prostorem pro jednotlivá období. Osmdesátá léta mi přišla místy příliš popisná. Opět postava gaye - outsidera, téměř na pokraji společnosti. Přitahující se protipóly, šikana. Jaké pohnutky vedly agresora k tak silným útokům? Díky vzhledu se lze domnívat, že...Zase jsme ale u stereotypů. Současnost uspěchaná. Tolik otázek a tak málo času k odpovědím.
Rozšířená "kancelářská romance" o vnější (a vyšší) prvek. Nedorozumění jsou klasickými hybnými dějovými silami. Vzájemná komunikace zase klíčem k úspěchu.
Aktivisté jistě rozeznají facku do tváře macho mužům. V jejich řadách zavládne nadšení z nového woke člena. Oprávněně(?) Když odhlédnete od boření starého a tvoření nového, za každou cenu, budete se také bavit. Obě polohy jsou zábavné, ne zesměšňující. No, záleží na úhlu pohledu, že?
Zvláštní, hodně zvláštní fim. Když jsem ho viděla poprvé, tak mě napadla slova jako psycho, schíza, představy, sny, přání otcem myšlenky...? Sledovala jsem ho s "otevřenou " pusou. Na co se to dívám? Proč? Protože mě bavilo přemýšlet, co mě u tohoto filmu drží, co mě vlastně vtáhlo dovnitř, v čem je jeho kouzlo. Ano přemýšlení, zapojení všech mých smyslů...Poprvé to byly oči, mozek. Vnímání barev a stínů, nahého těla na bílém, lehce osvětleném pozadí, práce fotografa s foťákem. Fotograf byl vůbec hodně zajímavý. Otázky a hlavně zmatenost v jeho očích a na jeho tváři byla skoro...
Lechtivější film s nekomplikovaným příběhem, ale i tak si odvahy tvůrců a především herců cením. Možná někomu bude vadit ta nevyváženost mezi výrazným zaměřením na intimitu a (ne)hloubkou příběhu, také mi to napoprvé moc neladilo a spíše bych projekt zařadil téměř do soft porna, ale když jsem se na snímek podíval podruhé a podrobněji na některé rozhovory, tak ten rozdíl již není u mě tak velký, naopak ... a to, jak to vlastně všechno bylo, si nechám pro sebe, neboť je to jen má domněnka. Sexualita, chtíč, city a necity, láska a neláska, to spolu úzce souvisí a je na...
Ano, explicitní. A taky velmi estetické, minimalistické, trošku dekadentní… a za mě fantastické. Krásné světlo ateliér vs. interéry, scény bez hudby střídá melancholický klavír, druhý rozhovor před focením jsem snad ani nemrkala aby mi neuniklo jediné gesto v obličeji herců. Herecké wow. Je to trošku umělecké dílko a v příběhu je třeba sledovat detaily. Dejte si nerušenou chvilku na sledování a snad nezůstanu jediná nadšená. Pro mě je film velké překvapení.
Režisér zpracoval osobní příběh, který si prožilo mnoho z nás. A myslím, že velmi dobře. Herecky přesvědčivé, technicky zmáknuté, mohli to trochu prostříhat. Velké plus za natáčení v autentickém prostředí.
Výstižne natočené a herci to zvládli. Takéto snímky mi pripomínajú, že šikana stále žije (v súčasnosti aj v ročníkoch 1.stupňa ZŠ). Natočili to celkom mierne, za čo som rada aj kvôli tomu potkaníkovi. Milo ma prekvapilo, že sa Andrej možno neskoro, ale predsa len nedal celkom zblbnúť (vrátenie peňazí Mariovi) aj overenie si Zeleho (keď sa zastavil u neho). Aká bude jeho ďalšia cesta v živote, tak to môžeme len hádať.
