Me and Thee (2026)

Bum, prásk...láska.
Někdy jsou to vanilkové rohlíčky, někdy sluníčko, tady jsou to tvarohové buchty, bohatě posypané moučkovým cukrem a zalité hektolitrem sladkého kakaa. Ano, až tak 😃.
Základ je dívat se a brát to trochu s nadhledem a s nadsázkou, nepřemýšlet nad logickým a nelogickým a pamatovat si, že Thee (Pond) si nikdy nedělá srandu.
Já jsem si tenhle střet zlaté lžičky s obyčejným světem náramně užívala. Bavilo mě sledovat, jak se Thee-ovo vlčí tetování roztéká do podoby malého, milujícího "retvívřího" štěňátka. Jak se jeho toporný, prkený krok mění v lehce nemotorné cupitání. Navíc Pondův úžasný sexy hlas tomu dodal tu správnou šťávu. Je fakt, že Never Let Me Go bylo lepší, ale tady jsem si zase mohla vychutnat tu komediálnější stránku. Pondova škála ksichtíků stála za můj čas. No a Peach (Phuwin) skoro nic nedělal a přesto dostal mafiánskýho synka na kolena 😃. Super.

PerthSanta. Další sympatická dvojka. Jejich chemie funguje, je vidět, že se skvěle doplňují. Je škoda, že byl jejich příběh hodně okousaný. Ale i tak tady ty druhé housle zněly jako stradivárky. A už se těším na jejich nový projekt Love You Teacher.

WilliamEst. Ti měli vlastně nejmíň prostoru. Est a jeho Mok. Zahrál ho fakt dobře. Oddaná, kamenná tvář. Propojení s Williamem (Rome) bylo nenápadné, odehrávalo se spíš vnitřně, v tichosti, a přesto se mě dokázalo hodně dotknout.

Celkově to pak ke konci sice ztrácelo lehkost a vtip a v závěru přihodilo další várku cukru, ale pro mě byl tady ten "mafiánsko pohádkový" svět vlastně v pořádku.

První díl byl super, čekala jsem fakt dobrý příběh ale nějak to vyšumělo. Oba vedlejší páry by si zasloužili víc prostoru který se jim nedostal. Lhala bych kdybych řekla že jsem se při některých hláškách Theeo nezasmála, Pond je úžasný herec, ale Pertha nedávám, jeho semklá ústa při líbání působí strašně a líbá se s odporem, tak to na mě působí, snad by bl neměl ani hrát, prostě mu to nejde a slušely by mu úplně jiné role.

Nemůžu si pomoct, ale já téhle přímočaré pohádce o tom, jak se chudý kluk z dětského domova zamiluje do bohatého mafiána, prostě neuvěřil. Na vině není hlavní herecké duo. Pondovi role mafiánského synka zde docela sedí hlavně díky jeho komediálnímu talentu, který je pro první epizody dost zásadní. Problém je v příliš jednoduchém scénáři, kdy se věci řeší samy, kdy problémy odeznívají samy, a jakýkoliv náznak čehokoliv se hned vyřeší sám od sebe. Typicky například Thee. Jeho rodina pere špinavé peníze prostřednictvím své kosmetické firmy, kdy Thee je nejprve ztvárněn jako mafián, kterému jdou všichni po krku už od jeho narození, a proto nosí zbraň i na záchod a ochranku má okolo sebe i v koupelně, ale postupně zmizí zbraň i ochranka, a divák se ani nic nedozví, jak to bylo s praním špinavých peněz. Dalším problémem je postava Peache, který je už od začátku ztvárněn jako heterosexuál (s odkazem na jeho dřívější přítelkyně), a jako heterosexuál se po celou dobu i chová. A vlastně i jeho polibky s Theem takhle vyznívají. Nuceně a odtažitě. Z těchto důvodů jsem mezi hlavními postavami necítil vůbec žádnou chemii. Další kapitolou jsou toporné a natažené dialogy u hlavního páru. Mám raději děj, který má spád, a ne, aby ze sebe hlavní postava soukala jednu větu pět minut. Na seriálu Me and Thee ale jednu věc musím pochválit. Moc se mi líbilo ztvárnění obou vedlejších párů. Perth v roli darebáka Tawana a Santa jako model Aran nám zde jako jediní předvedli ty pravé emoce. Perthovi prostě tyhle darebácké role sedí, a Santa v roli nešťastného Arana je také hodně autentický. Druhý vedlejší pár, kluci z ThamePo William a Est, dostali v seriálu sice hodně malý prostor, ale jejich příběh mě hodně zaujal.

Me and Thee bylo… no jak to říct… něco. A myslím to v dobrém slova smyslu.
Pěkný seriál, zábavný, místy vyloženě směšný a občas tak trapný, že jsem se červenal i za postavy. Ano, i to k tomu patří.
Ze začátku to působí docela drsně, skoro mafiánsky, člověk čeká intriky, temnotu a možná i pár zlomených kostí. A pak? Pak se z toho vyklube tak sladký příběh, že by se cukr nevešel do cukřenky a rovnou bych ho skladoval v homolích. K tomu všemu je seriál ještě lehce střelený, což mu vlastně dost sluší.
Konec… no tady už tak nadšený nejsem. Byl rychlý. Ale ne jako „rychlý střih“, spíš jako „mrkni a je po všem“. A hlavně mi chybělo pořádné drama, nějaké důstojné zakončení. Tohle je už další projekt s touto dvojicí, kde se všechny problémy záhadně vyřeší samy, trampoty se vypaří a svět je najednou růžový, zalitý sluncem a bez jediného mráčku. Trochu škoda.
A pak je tu tanec. Upřímně… pokaždé, když začali tancovat, měl jsem chuť si vypíchnout oči. Dobře, trochu přeháním — ale vážně, nemohli jim dát aspoň pár lekcí? Nebo tomu věnovat trochu víc pozornosti? Tak prkený tanec jsem dlouho neviděl. Tohle mě bolelo. A ne emočně.
Na druhou stranu, hlavní dvojice je sympatická od úplného začátku. Je radost se na ně dívat, chemie funguje a herecky nemám co vytknout. V tomhle směru seriál drží velmi pevně.
A i když jsem tu byl místy dost kritický, rozhodně za tímto seriálem nemůžu zabouchnout dveře a říct „už nikdy“. Naopak — přes všechny výtky se mi Me and Thee líbilo až moc na to, abych ho jen tak odepsal.

Můj šéf se s tebou chce dnes večer vyspat. Tady máš deset milionů. Tak po tomto úvodu jsem se těšil na úplně jiný příběh, který se ale nekonal a z "šíleně bohatého" mladíka se stal časem potrefeně zamilovaný beránek ... no spíše beran. Tady si cením (přes všechno to snění těch co napsali příběh o superboháčích) poselství toho nezměrného citu, který mnohé z nás potká jen jednou dvakrát za život, bohužel, někteří jedinci to štěstí nemají a čekají celý život a NIC. Od třetího dílu to trošku ztratilo dech, aby to na konci nabralo tak přeslazený závěr, že se mi z toho nadneseně až křivila ústa. Hodnotím vysoko, ale rozhodně za poslední dobu jsem viděl pár projektů ze života, které se mi zažraly do nitra. Tato pohádka mi sice pohladila duši, ale brzy na ni zapomenu.
Pod čarou:
Pond a Phuwin dokázali, že hrát umí a po Never Let Me Go, který se mi od nich nejvíce líbil, vykreslili své postavy solidně. Pond je originál, ušiska, obrovská ústa s masivními rty, které by mu mohla závidět kdekterá botulotoxinová "kráska" a velkými zuby a jako Thee s až do nebe vyfoukanými vlásky měl lehčí pozici než Phuwin, který se až tak moc nemohl herecky projevit svazující rolí Peache. To samé platí u Pertha, u kterého už poněkolikáté čekám, že konečně dostane nějakou méně svazující roli, jako při jeho začátcích u postavy Ae-ho. Thajský národní plavec měl stále krásně řezané rty, jen i on byl svou rolí svázán. Příjemná sestřička, maminka mi někdy připadla jako "Marfuška" a na otce jsem si v jeho nové roli chápajícího fotříka nemohl zvyknout, stále jej mám zafixovaného z KinnPorsche. Vlasový styl chlapeckých postav byl tentokráte "na prcinku" a nejlépe, aby konce vlasů bodaly do očí a nakonec si zahrál i režisér a opravdu mu svědčí spíše ta režisérská role. Hezká píseň ke konci. Pokud ji opravdu zpíval Pond, tak moc pěkné. Pusinka a to, že všichni kloučci jsou teplí, mě už ani nepřekvapuje.