Všechny recenze
Korea teda dáva, nové tváre, vážne sa teším na ich projekty. Tento bol ako žuvačka naťahuje sa, naťahuje a bublina až máte dojem, že prasknete. Domotané až no, naťahovali nás teda... ale usmievam sa, lebo môj ciťák čo sa týka Jung Ha Mina (Ji Min Seo) mi vyšiel. 🙂 Odporúčam a uvidíte. 🙂
Asi rekord v počtu titulků 😂 ... Moc mě to nenadchlo, poměr stran z doby Marie Terezie mi moc nesedí, kamera pro mě divná, vše hodně tmavé, stačí jednou a dost
Pekné nové tváričky, som zvedavá, čo ešte natočia, tento projekt im vyšiel. Pekná hudba, scenár no jasne, kto by nemal problém a hlavne ak vznikne z nekomunikácie, jeden utečie aaa... Nebudem prezrádzať, fajn sa na to pozerá.
Film jsem viděl již před časem, ale stále ve mě ten tvrdý a v závěru krásný příběh zůstal. A k tomu sympatičtí herci, co se nebáli stát před kamerou tak, jak je Pánbůh stvořil. Bod strhávám za zpracování, především těch rvaček.
Opravdu moc pěkný film. Když "masáže", tak i doteky. Není to ale jen o nahém těle. Je to o životě a přežití. A to doslova. Vydělávání peněz, udržení rodiny, bydlení, vzdělání, drogy... Ale do života patří i láska. "Je spousta lidí, kterých se můžeš dotýkat. Někdy se ale objeví výjimečný člověk. Ten pocit bude hluboký. Pronikne tělem a zasáhne tě přímo do srdce." Kluci mi k sobě parádně sedli. Nahota, pohyb, vše vkusně podané. Byla zde cítit i důležitost každého doteku. Děj nikde nedrhnul, naopak. Šel plynule, podbarven pěknou hudbou. Občas přinesl...
Někdy ten impuls přijde náhle. Pěkný a milý kraťas se sympatickými herci, kteří jsou přirození, kazí dynamická kamera, ale má to fajn konec.
Po delší době něco, co moc nevyhledávám. Ale Mexičané mě překvapili. Zhlédnuto za dva večery. Dětská léta, úžasné, jak dokázali s těmi dětmi pracovat, ani se mně nechtělo do druhé poloviny si zvykat na dospěláky. A překvapení se konalo podruhé. Tak jako já u filmů nebrečím, tak ke konci jsem byl dojatý k slzám. Co více dodat. Jen to, že k seriáu se budu vracet.
Oslovil ma tento film a obaja herci sa mi páčili. Život ich i nás stavia do rôznych situácií, a to vyžaduje meniť seba, veru vôbec to nie je jednoduchá cesta, je to však cesta človeka a tú ľudskosť tam vidím.
Ideální oddychovka. V těchto lehce chladných nocích zahřeje líp, než peřina :-)
Jeden z velmi dobrých japonských projektů a hlavně trošku jiný než většina ostatních BL, alespoň příběhem, který se uprostřed trochu vlekl. Nechápal jsem, proč tak dlouho natahovali to zdrženlivé chování postav, a to především ušáčka Asamiho, který měl rád Yukiho už od studentských let. Zřejmě to bylo potřeba protáhnout na deset a ne jen na osm epizod. Herci sympatičtí, a tak, jak měli dietní (rozuměj vyzáblé) postavy, tak se to projevilo i v dietních polibcích a dietní neohrabané "chemii", nehledě na to, že mi v první půli trošku až vadila ta přehnaná japonská strojenost, úklonkování, kamenné tváře, robotické herectví, vykulené...
Tak tohle bylo úplně kouzelný. Klidně bych snesla pokračování. Neobvyklý příběh z japonské dílny nám dává nahlédnout do života chladnokrevného právníka, který miluje pouze své kaktusy, se kterými si i povídá a stará se o ně, láska je mu cizí, stejně tak i vše kolem partnerských vztahů. Vše se změní když se náhle setká se zvláštním mladíkem, který jako vichřice vtrhne do jeho organizovaného života. Kdo je tajemný mládenec a jak ovlivní život pragmatického muže..? Neobvyklá zápletka z právnického prostředí, která prostě baví. Myslím, že je škoda, že náš ochudili o nějaké intimnější scény, protože kdyby je tam dali, bylo...
Sicarú...když je něco krásné. Nebo skvělé. Nebo dobré...Jako moře?...Jako přátelství... Příběh plný předsudků, šikany, ale i lidskosti a pochopení vypráví o jedné úžasné komunitě, nalezení víry v sebe sama a hlavně o přátelství. Přátelství Manuela a Erika. Silné pouto nedělá jen společné tajemství. Je to o porozumění a přijetí "jinakosti" kamaráda, společném sdílení, osobní síle a o důležitosti mít jeden druhého. Navždy. Naprosto mě dostaly jejich upřímné rozhovory, hlavně v dětství...Manuelovy pocity a přesné Erikovy postřehy a vcítění se do bolavé dusičky, toužící po svobodě. Výkony dětských i dospělých herců mi ukradly...
Banda nejlepších kámošů...to je prostě víc, než všechny korejské seznamky dohromady. Parádní "ohňostroj" ;). Lehké, vtipné...Skvěle jsem se bavila.
Už sama pravděpodobnost, že by Teawong byl takový alfasamec, byla vtipná. Naopak, že by Jinho nemohl někoho najít...mno ale celkově vtipné, lehce satirické, stojí to za zhlédnutí.
Jakože thajská BLka hodně můžu, jakmile se objeví nějaké nové korejské, všechno jde stranou. A na tohle od včera, co jsem viděla zatím 5 přeložených dílů neustále myslím. Děj není žádná novinka. Koneckonců vždycky vztahy ztroskotají na špatné komunikaci a tady se o tuhle zápletku tvůrci hodně opřeli. Hlavní je to, jak to Korejci vždycky dokážou zahrát. Z ohraného klišé udělají klenot, který vám pak nejde z hlavy. Už se nemůžu dočkat posledního dílu a brzy si to určitě pustím znovu. Jinak se mi líbí, že se i Korea začala trochu otrkávat, co se...
Velmi vtipný kraťas. Pánové mezi 30 a 40 lety zahráli už postarší tetky hodně přesvědčivě. Ztráta panictví při Ódě na radost - hodně jsem se bavil ... až na tu bundu se srpem a kladivem. Ale Korejci to asi nevnímají tak negativně.
Chytil jsem se okamžitě jako muška na mucholapku a jsem moc rád, že se tento seriál stal i součástí GT. Tato oceněná TV série (a myslím, že další ceny ještě mohou přijít), která vypráví o ztracených duších uvězněných v cizích tělech, se mi už v průběhu sledování zabodla natrvalo do srdce, možná i proto, že mám za sebou pár podobných projektů v čele se zdejším gaytitulkovým klenotem It Gets Better a třeba si někdo řekne, proč přirovnávám thajský film s mexickým seriálem. Mají totiž mnoho společného. Tajemství řeky je unikátním dílkem, odehrávajícím se v zapadlé dožívající oblasti Zapotéků,...
Toto bolo tak perfektne odľahčene komicky natočené, že sa usmievam od ucha k uchu, páčilo sa mi to. Odporúčam svieže, vtipné.
😍
Cesty k vyléčení bolavé duše nebývají jednoduché. Každý by měl najít někoho, kdo mu pomůže na té jeho překonat vše, co si osud připravil. Je jedno jestli je to smutek, sebeobviňování se, strach nebo duchové. Když oba pochopí, že čelit všemu sám není dobrá volba, že je mnohem lepší učit se jeden od druhého, být tu jeden pro druhého, tak mohou konečně dojít k uzdravení. A mohou najít i něco navíc...lásku. Cesta to byla dlouhá, zvláštně smutná, plná odmítnutí, u svého konce trochu zbytečně chaotická, ale nakonec úspěšná. I druhá dvojce měla tu svojí dlouhou a zbytečně klikatou....
