Všechny recenze

Jeden by řekl, že téma, kdy se gay zamiluje do heteráka před svatbou, je už vyčerpané, ale myslím, že stále ještě vznikají takové filmy, i když už ne v takovém množství. Z pohledu toho, že to bylo natočeno před 9 lety, to ještě jakžtak beru. Jinak ale dnes již ne moc zajímavé. Scéna, kdy jsou milenci v posteli, pobavila, takové typicky americké :-)

Hodně pohodová podívaná sledující především ústřední dvojici bez zbytečného větvení děje.

Není to snadné, přesvědčit TV diváky, aby buď na free-to-air kanálech sežvejkali tuny reklamy, nebo byli ochotni na streamovacích službách a placených kanálech obnovovat předplatné. Tak se holt občas musí přitvrdit. Po desetiletí patří ke komickým postavám filmů o mládeži puberťák, který se pachtí za první souloží. Sex Education v tom progresivně odhaluje rezervy: hrdina neumí v šestnácti ani onanovat. Hahaha. A tím legrace nekončí: jeho maminka je sexuální terapeutka, takže kovářova kobyla chodí bosa. Hahaha. Lze dál rozvinout: panic, který si ještě nesáhl na holku ani kluka, má z maminčiny ordinace naposlouchané rutinérské žvásty, oblbuje...

Tuctový, málo zajímavý příběh o setkání s bývalou láskou, které protagonistu přišlo příliš draho. Mlaskající polibky nechyběly...

Další z pozoruhodných počinů Netflixu, který stojí za vidění. Nejnovější adaptace průlomové divadelní hry stojí na brilantních dialozích a hereckých výkonech současných gay osobností broadwayských scén. Místy krutá sonda do nitra gayů přelomu 60. a 70. let může působit jako old school, ale pravdou je, že bychom těžko v současné nebo nedávné době hledali tak výborný dramatický text se 100% gay obsahem. Jim Parsons sice opakuje své herecké grify ze série Hollywood, nicméně v kombinaci s dalšími aktéry cynického večera patří k nezapomenutelným. Je to drama o osamění, o sebeúctě, o lásce a přátelství v době, která gaye stigmatizovala a...

Dobré řemeslo, dobří herci (pokud ovšem mají prostor něco v rámci schematických figur předvést), ale z každého záběru čiší, jak je vše vykalkulované, jak se tvůrci snažili poslepovat všechny osvědčené, už dávno mnohokrát jinde ozkoušené fígle, aby diváka už zase dostali, ano, i rozsévání zpopelněného nebožtíka do větru... Už jen nechutně prvoplánová hra s vyřazováním telefonních čísel z kartotéky by si zasloužila vydatných pár facek za pohrdání divákem. Výchovný film k promítání ve školách, to možná ano, i když raději ne. Politická agitka pro ty jednodušší (my máme svaté právo pářit se jak králíci, nic jiného nechceme...

Na Ozpetkovy filmy se tak dobře dívá, že jim odpustíte i jistou dávku kalkulu ve scénáři a nablýskanou dokonalost každé scény. Příběh partnerské dvojice Alessandra a jeho partnera Artura, kteří prožívají krizi dlouhodobého vztahu, a přitom se musí vyrovnat s nenadálou péčí o dvě děti, vás prostě emocionálně pohltí a udrží v napětí od začátku až do silného konce. To, jak hrdinové v podstatě nikdy neřeší vážné existenční problémy, ale čistě citové kolapsy, nebo jak elegantně chodí oblékaní a v jak krásných interiérech se pohybují, sice zavání umělým světem telenovel, jenže znalost lidské psychiky a dokonalé vedení herců (zde včetně...

Naprosto výjimečný a ojedinělý britský seriál. Mohu mu zazlívat snad jenom fakt, že studenti a studentky nenosí školní uniformu (jasné cílení na americké a kanadské publikum), ale jinak jde o úžasný počin, který si zaslouží naši pozornost. Seriálu sice hodně pomohlo výborné producentské zázemí Netflixu, ale bylo by chybou nezmínit silnou tvůrčí skupinu vedenou většinou ženským týmem v čele s Laurie Nunn. Ženský pohled je tu velmi důležitý a díky tomu lze hovořit o seriálu, který je v sexuálních otázkách a tématech velmi otevřený (skvělá práce s natáčením sexuálních scén), ale danou problematiku nijak nebulvarizuje a přistupuje k ní velmi...

Do finále o nejzbytečnější filmový počin postupuje...The Windy City Incident.

Reálné scény z minulého tisíciletí, snové scény z románu pro služky. Když se u nás řekne "kreativní ekonomie", myslí se tím obvykle některé diskrétní účetní operace. V JAR je to spojeno s "AFDA - The School for the Creative Economy", která vychovává i umělce, a v jejíž produkci tenhle krátký film vznikl. Jenže ten, bohužel, kreativitu tvůrců až moc neukazuje. Snad se studenti dalšího ročníku pochlapí.

Míra gay obsahu je dle mého: 60% (epizodu ze sauny nepovažuju za podružnou a téma je podle mě komplexnější, tedy neotesanej bílej heterák vs kultivovaný černý gay). Plusy: Chemie mezi Alim a Mortensenem. Špičkování mezi jejich postavami. Vkus, s jakým Ali charakterizoval svého zjemnělého pianistu. Uvěřitelná katarze (ve které hrála roli i Tonyho manželka). Mínusy: Předpokládatelný děj. Mortensen mohl hrát obyčejného Američana (třeba i skandinávského původu), v roli Italoameričana místy přehrával. .

Autoři chtěli ukázat, že i v tomto sportu si gay může obhájit své místo. Mno, podle mě je to trochu naivní, ale každá snaha v tomto směru je určitě inspirativní.

Míra gay obsahu je dle mého: aspoň 80% (s přihlédnutím ke krimi zápletce, ale film je hlavně drsnou gay romancí). Mínus: Jednoznačně druh popisovaného vztahu, ale... Plusy: ...hybnou silou byl subík, nejzřetelněji v úchvatné scéně v baru, krátce po svém naprostém ponížení. Krásně výstižný je i plakát. .

Po druhém a posledním marném pokusu dokoukat až zvrhle bezútěšný chilský film Nunca vas a estar solo *) bylo přepnutí na tohoto raného celovečerního Ozona ponořením do studánky čisté vody. Černá crazy komedie přinesla ohromnou úlevu, náznakem Lédy s krysou počínaje. Ozonova oddaná láska k vyšší střední vrstvě je prostě neumořitelná. Dalším zdrojem nezkaleného potěšení bylo pitvání filmu diváky na IMDB. Někteří - spíš ti zámořští - se snaží brát Ozonovy škleby vážně a zaumně se dobývat do jeho tajných sklepení: stávají se tak potenciálními figurkami jeho dalších filmů. To by se Čechům s jejich vnímavostí pro...

Líbila se mi ústřední dvojka a chemie mezi nima. Taky v gay romancích ne často vídané postarší typy (hlavně Leopold). Do jisté míry jsem postavě Joava (právě Leopold) porozuměl, ale někdo v jeho věku a jeho fyzických parametrů by neměl za sebou táhnout traumata z dětství nebo se ohlížet na předsudky v komunitě. Dále - abych aspoň respektoval někoho, s jehož názory nesouhlasím, musel by se jinak chovat rozumně, a to se Joav nechoval; to byl sebedestruktivní, nikoli alternativní životní styl (v tom původním, nikoli homofobním významu).

3 příběhy, jeden lepší bizár než druhý... 1. příběh je o postiženém a silně obézním klukovi, který se zamiluje do pohledného kluka ze školy. Ten je ovšem na holky. I přesto, že si to vyjasní, kamarádí se dál s určitými pravidly. No, zvláštní, ale tak řekněme, že film chce ukázat aspoň nějakou lepší (i když ne moc pravděpodobnou) realitu. Ve chvíli, kdy jsou tato pravidla porušena, je jasné, k čemu to směřuje. Určitý protiklad k pohádkám pro hodné mladé gaye na dobrou noc budiž snad ponaučením, že život není pohádka. Průměr. 2. příběh je...

Obrovská výkladní skříň teplých neřestí, ve které pestrobarevné modely oblékají známí vyoutovaní modelové (herci), kteří ale často zapomínají na parťáky a snaží se dostat do záběru kamery (oprávněně) snímající především Jima Personse. Zvednutí sluchátka sice rozjede kolotoč odhalování skrytých zákoutí, výsledek ale stejně i díky první polovině působí povrchně. Pokud si vyberete z obsazení, jistě se dodíváte do konce. V opačném případě...

Jedním z výmluvných příznaků zdaru filmu je, jaké myšlenky a debaty u diváků vyvolá. V tom ohledu se nad Hombres de piel dura spíš vznášejí otazníky. Jde o naprosto nešťastný propletenec dvou linií: osudů pedofilních kněží, kteří své vášně nezvládli, s osudem mladého gaye Ariela, který sám byl jedním z kněží zneužíván, aby pak na argentinském machovském a homofobním venkově nesmírně obtížně hledal citové a erotické naplnění. Scénárista a režisér Campusano tak jednak u nezasvěcených diváků znovu relativizuje rozdíly mezi homosexualitou a pedofilií, jednak v nich i přiživuje staré teorie o svedení jako možné příčině homosexuality. On...

Pochmurná atmosféra na mě padla hned v úvodu jako těžká deka, kterou jsem ze sebe nemohl setřást po zbytek filmu a trefně korespondovala s dějem rezonujícím mezi přátelskou komunitou a sektou.

Plusy: Áčkové technické parametry. Srozumitelnost (třeba jen domnělá) ambivalentního vztahu. Výjimečně funkční otevřené erotické scény. Ricardův výkon. Mínusy: Druh popisovaného vztahu. Dlouhé záběry na šedivou rutinu stavby a chladně odcizené město náladotvorné, ale zbytečně film natáhly přes 2 hodiny. Jak si lze všimnout už ve filmu a je přiznáno v závěrečných titulcích, ani jeden z herců zas takovou odvahu neměl (a to ani na frontální nahotu). Paulaův účes. .