Všechny recenze
OH MY GOD, COURTNEY ACT !!! První díl: Jenek se vřítil na taneční parket jako uragán a smetl tam všechny tancem jive. Jsou vidět velké rozdíly mezi "hvězdami" z řad umělců či sportovců ... Druhý díl: Courtney zatím válí i ve druhém díle. Australská verze je více odlišná od těch evropských, které známe, je to ještě větší show. A partner od Courtney si klidně vezme na sebe jen černé tepláčky a tílko. Zaujal mě i australský krasavec Jett Kenny. Díky Jiřiku, že to tady je vždy čerstvě naservírované, nejnovější, jako na stříbrném...
Je dobré podněcovat diváckou představivost, ale ne neuzavřeným koncem.
Tento krátký film pouze sděluje to, co je napsáno v Podrobnostech. Nic víc a nic míň, solidní, ale nebylo tam nic, co by mě více vtáhlo či nějak zasáhlo nitro.
Díky přehnané politické korektnosti, snaze na nikoho nezapomenout a hlavně se nikoho nedotknout se ze západních mainstreamových produkcí stala sterilní zóna. Zde to nezachrání ani poselství, že láska (a pravda) zvítězí...Spíše dostane na prdel.
Americká škola sice dýchala z každé minuty filmu, ale v tomto případě jsem měl pocit, že natáčení berou tak nějak docela vážně.
Příjemná oddychovka, ke konci možná krkolomně komplikovaná. Stojí za vidění kvůli vtipným dialogům, hereckým výkonům, hudbě a zajímavému příběhu.
Malý střípek do zdejšího kaleidoskopu několika set kraťoulinkých filmů (do 10min) je opravdu jen mrknutím oka, na jedno zkouknutí a dle mě jen průměrným, ale vzhledem k délce koukatelným.
Hezký kraťas, pravdivý, solidně zpracovaný, zahraný. Námět z pozice politické nebudu hodnotit a myslím, že být gay lidi spojuje, ne rozděluje, alespoň ve většině Evropy ... Hodnotím celkovou sedmičkou.
Pokud by Matthew Montgomery neměl ambici natočit film, mohl vzniknout po sestříhání docela zajímavý dokument.
Velice příjemná výpověď o vzájemných (po)citech.
Nezaměnitelný americký rukopis se podepsal vrchovatou měrou i zde. Od (ne)vedení herců, kteří ujíždí do hysterických poloh, přes snímání scény, až po děj přeplněný vatou.
Nelekněte se, film nedosahuje žádných výšin a někde v něm můžete narazit i na trošku jednodužší americký humor. Ale u jiné pasáže se třeba i trošku zasmějete, oběma klukům to sluší, i některým "hostům" v gay baru a nakonec zjistíte, že ani ty staré čarodějnice nejsou tak odporné, jak na začátku vypadaly ...
Jako oáza v uzavřené společnosti reagující "rezervovaně" na vše nepocházející z vlastní země, působí tradiční domek stojící v Tokiu. Obývají ho pouze dvě osoby, poměrně konzervativní táta Yaichi a upovídaná dcera Kana, kterou uchvátí exotickým zjevem a chováním strýc Mike. Je to prostě taková pohádka točená přes "růžový filtr".
Ty jo ... ufff, takové překvápko a zrovna u mé jubilejní dvoutisícítřísté recenze tady. To teda byla síla a velice nečekané. Kvalitní a velmi dobře zahrané. V průběhu jsem očekával úplně jiný vývoj příběhu, ale David byl zřejmě hodně složitá osobnost. A ten závěr ... více nebudu prozrazovat a tomuto kraťasu by slušely cz titulky.
Srdíčko (hlazení srdíčka), dušička (hlazení dušičky), ba i trocha toho humorku (nekomplikovaného), to vše ve velmi americkém balení. Krásná příroda, milá muzika, taky piknik pro celé to hodňoučké malé městečko, country kapela... Láska dvou (kdysi) teenagerů ze střední, které od sebe odehnal život a čas, by se ve středním věku možná mohla zase rozhořet. To by tam ovšem nesměl být ten Indián, ale vůbec nejhorší je, když si to lidi nedokážou říct včas, dokonce ani, když je Thanksgiving Day. Naštěstí je městečko plné hodných lidí se srdíčky a dušičkami, kteří jim taktně a s láskou pomůžou....
Teambuilding se občas podaří. Aspoň v tomhle filmu se při něm ti dva našli, a někdy kolem svých třiceti let konečně pochopili, že od teď už bez chlapa ani ránu. Jde o nesmírně konvenční příběh, jehož uvěřitelnost je znásilněna řadou nepravděpodobností, sladkost závěrečných scén působí nevolnost, ale představitele hlavních rolí bude většina diváků považovat za přitažlivé, a také je k vidění pár hezkých exteriérů. Herecky je to ovšem naprostá bída. Také se zdá, že tabuizace penisu začíná malinko ustupovat, ve třech záběrech na pár políčcích cosi takového zahlédneme. Ne, že by byla nouze o filmová "díla",...
Martin hledá po městě na léto práci: když zaklepe u Eugeniova domu, zjistí oba, že jsou dávnými kamarády z dětství, a Martin najde nejen práci, ale i nocleh a společné vzpomínky, toulky dávno společně prozkoumaným okolím... Eugenio je gay, Martin nejspíš ne, měl by ale patrně přátelské porozumění, třeba i vděk, a možná i neuvědomělou potřebu nalézt vyústění stále sílícího vztahu. Cosi postupně a velmi nenápadně vzniká, ale přátelství zvítězí nad sexem, a je to docela dojemné. Zatlačování významu děje do pozadí je v každém dalším z Bergerových filmů zjevnější, asi nejdál pokročil tím směrem ve filmu...
Šestnáctiletý gay Martin se pokouší svést svého HT trenéra a pod vykonstruovanou záminkou se mu vetře na noc do bytu. Lež se provalí, ale když se za ni Martin trenérovi omlouvá, neváhá říci podle pravdy "Myslel jsem, že něco bude" a chytí za to pořádnou facku. Martinova touha ovšem trenérovi vnukne dosud nepoznané úvahy - ne erotické, ale o rozdílnostech mužského a ženského světa - dá se vytušit, že se tu Berger pokouší vysvětlit, proč mužskému světu dává přednost. Pak se ale něco stane... Bergerova schopnost z herců vydolovat a na plátno přenést směsici dojmů a...
Bruno je machovské hátéčko, a taky šikovný intrikán, takže když mu dá Laura kopačky, nepokouší se zvrátit to trapným škemráním, ale oklikou zaútočí na jejího nového kluka, Pabla. O něm se říká, že to kdysi ze zvědavosti zkusil s kamarádem, a na tom Bruno vystaví svůj plán B: zdiskreditovat Pabla u Laury jako gaye. Krásně ho pomalu opřádá jako pavouk mouchu v síti (možný název filmu by byl i "Základy balení heteráků pro začátečníky"), pak se ale plán B zasekne. Všechno končí větou "Tak pojď, troubo", ale kdo ji komu řekne, to se do recenzí nemá psát. ...
Nechci zde vést sáhodlouhé rozbory. Vážím si na filmu toho, že jej natočili Poláci a v polských kinech jej vidělo historicky nejvíce diváků a zde v této zemi to mělo asi největší účinek. Nejsem z těch, kteří věří, že Pánbíček létá po nebíčku a koná dobro, ale zcela jistě věřím v jiné světy, dimenze a časoprostory. A že do církve směřuje řada lidí, kteří jsou od narození jiní a věří, že tam najdou spásu, je zcela logické. Dávám komplexní osmičku ...
