Všechny recenze
Docela chápu, že se z nedostatku rolí "herci" rozhodnou pro režii s obsazením se do hlavních rolí. Jenže...Sedět na dvou a více židlích dokáží jen někteří a Anthony J. Caruso mezi ně (zatím) nepatří. Ale aspoň snahu musím ocenit.
Přestože španělsky moc nerozumím, pustil jsem se do tohoto "dlouhého kraťasu" a všemu jsem porozuměl. Byl to film pro mě na hraně ... Už už jsem chtěl u některých částí jásat (klavír, mazlení s Arturem, závěr), tak jiné scény mi naopak připadaly toporné a připomínaly mi ty některé zde uvedené amatérské celovečerní filmy made in USA (plodní recenzenti moc dobře ví, o čem mluvím) a student Leonardo nebyl také žádný zázrak. A proto mi vyšlo hodnocení průměrné.
Další seriál z thajské produkce tentokrát nabízí příběh ze Silomu v Bangkoku o několika lidech a jejich strastech s láskou a vztahy. Jde asi vůbec o první thajský seriál s gay linkou, na jehož produkci se podílel Netflix a rovnou ho zařadil do své celosvětové nabídky. Netflix mám, takže jsem netrpělivě očekávala den premiéry. O to víc, že jsem znala obsazení seriálu. Upřímně, zbožňuju Maxe Nattapola z Together with me, který si v Bangkok Love Stories střihl roli sexy trenéra fitness, který se nemůže rozhodnout, jestli je víc na holky, nebo na kluky. Další dějové linky jsou taky zajímavé, ale...
Film podle skutečnosti má asi největší "hodnotu" v příběhu samotném a čeho je, v tomto případě mladý člověk, schopen. Po herců na mě udělal dojem svou vizáží sympoš Davidem (Sandino Martin) a ostatní dvě položky - zvuk byl pouze ano - ne, to znamená průměrný a nejslabším článkem u tohoto filmu bylo zpracování, což se mnohdy stává u starších pinoy filmů ... https://mydramalist.com/48353-unfriend
Na místní poměry hodně přímočarý snímek, ze kterého čiší touha po emancipaci, akceptování LGBT komunity. Výchovně vzdělávací prvek ale dost ruší a ve výsledku působí příliš aktivisticky. Zřejmě i proto, že jsme si danou fází u nás už dávno prošli, jsem se více zaměřil na krásy krajiny.
Film jsem viděl ještě dříve než jsem si mohl přečíst zdejší negativní komentáře. Jedná se o film, který způsobil v německojazyčném prostředí rozruch. Je příspěvkem k debatě o životě gayů v prostředí fotbalu. Velmi nás s partnerem zaujal celý příběh. Je velmi uvěřitelný. Svým ztvárněním až civilní. Pravdivý příběh. Ukazuje kam až může vést život když přistoupíte na podmínky okolí. Splníte si profesní sen a vzdáte se pro to svého já. Odcizení sobě sama, smutek, lži a nenaplněné sny. Chvílemi nás až mrazilo co vše Mario podstoupil pro to být slavným fotbalistou. A přitom nebyl šťastný.
Velmi krásný seriál. Rozjel se od druhého dílu velmi svižným tempem. V jedné z postav jsem viděl sám sebe v minulosti. Včetně mé tehdejší neschopnosti se seznámit. Tím pro nás byly zajímavé již první díly. Báli jsme se, že bude seriál pouhým plácáním o módě apod., ale realita nás mile překvapila. Seriál nás doma oba moc bavil. V mnohém obyčejný, ale právě tím zajímavý. Ze života. Žádné karikatury gayů. Vždy jsme měli několik postav, kterým jsme přáli a fandili. A to je známka dobře odvedené práce.
Psychologická sonda do vztahu dvou mladých mužů, reálně obyčejná, a přitom netradiční v námětu, na jedno zhlédnutí. Doufám, že potom už mimo příběh ve vězení Sebastiana nezprznili vězni někde ve sprchách ... (bohužel smajlík tady na přidání není)
Nádherné křehké drama o hledání své identity. Kam patřím, kým jsem, kde je můj domov. Sexualita obou hlavních hrdinů tím vším probublává. Stejně jako příběh gay, který přichází do Finska z jiné kultury. Vzájemné přibližování, skvělá příroda, perfektní zvuk a erotické scény, které dávají v ději jasný smysl pro mne dělají z tohoto filmu jeden z největších filmových zážitků.
Po shlédnutí filmu Hawaii jsme se s přítelem velmi těšili na další film od stejného autora. Filmy ve, kterých není přítomný děj nás baví jen tehdy pokud jsou opravdu mistrně vykreslené pocity a vnitřní svět postav. To se velmi povedlo ve filmu Hawaii. Lehké erotické náznaky, mlčení, skvělá hudba. Zde blo pro mne příliš postav, erotika a nahota dost přímočará, hudba nevynikla. V jednotlivých postavách jsem se ztrácel. To co se mě líbilo na filmu Hawaii zde bylo rozvedeno dál. Uděláno jinak. A pro mě již ne přístupně. Díky nepřehlednosti jsem neodhalil tu mistrnost vkreslené mužské duše, kterou jiní v...
Mé hodnocení mluví za vše. Určitě doporučuji.
Na jedné straně chápu, že i jižní Amerika se chce alespoň na plátně emancipovat, ale na druhé straně by to mohli dělat kvalitnějším způsobem, čímž chci říct, že kvalita tohoto snímku je ve všech kategoriích podprůměrná.
Dokumentaristický rukopis je patrný již od začátku filmu a rozhodně mu prospěl. Je docela syrový, působí reálně a uvěřitelně. Podobné zkušenosti s daným etnikem máme i u nás. Jen námět nemá bohužel potenciál oslovit širší publikum.
Mě film zaujal. Nečekal jsem jen husté až dusné erotické napětí, jako u filmů Marco Bergera (nakonec ne všechny jeho filmy včetně krátkých, jsou vyloženě top). Příběh zrežíroval a napsal Marcelo Briem Stamm a já si vážím především toho, že se věnuje takovému tématu, kterého zde máme pramálo. Tématu alternativních vztahů, bisexualitě a také tomu, že neklade jako prvořadý cíl jen a pouze erotično, sex. Vždyť tohoto režiséra už zde známe z filmu hodně recenzovaného a dobře hodnoceného (Solo). Sebastian, jeho otec je Rus a v Rusku i zůstal, je velmi otevřený a na jeho...
Malý středoamerický závan byl z těch slabších, jednodužších až naivních snímků, u kterých se zkušený divák až trošku nudí nebo je vyveden z míry a i když film nemá špatný konec, tak vyšší známku bohužel dát nemůžu ...
Oh My Gosh, Courtney! 1. týden: Courtney přichází na scénu jako poslední a stává se zlatým hřebem večera. Fantastickým výkonem dává jasně najevo, kdo bude favoritem soutěže. Zasloužené vítězství a pro mě jednoznačně nejlepší tanec. 2. týden: Tentokrát Courtney show zahajuje. Je znát tíha vysokého očekávání i prvního tance večera a Courtney se dělí o vítězství s dalším párem. 3. týden: Emocemi natřískaný díl. Tématem je důležitý rok v životě soutěžících a účastníci nechávají diváky nahlédnout do svého nitra. Pro někoho je to narození dítěte, pro někoho úmrtí v rodině, někdo...
Do přihrádky gay film se polský Klér asi nevejde, ale v každém případě za vidění stojí. Odvaha a otevřenost, s níž byl natočen, mě šokovala. V katolickém Polsku vznikl film, který každou scénou ukazuje hlubokou prohnilost nebo spíš zbytečnost církve. Tato instituce už dávno degradovala v otevřeně mocenský a politický nástroj, takže jenom bezohledně parazituje na přirozené lidské potřebě víry v něco vyššího a lepšího. Neumím si představit, že by podobně tvrdá, ale silná a poctivě zpracovaná proticírkevní sonda mohla vzniknout u nás.
Příjemný krátký film řeší jeden malý "problém". A protože je tento snímek laděn v duchu, o kterém píše recenzent přede mnou, i mě potěšil a zahřál duši ...
Argentinské snímky vynikají (ne)popsatelnou atmosférou, která je právě tím aspektem poutajícím mě k jejich sledování. Zde bohužel chybí.
