Všechny recenze
Klasické téma, odehrávající se na několika metrech čtverečních, sází na krásu dvou mužských těl. Lehké napětí bylo cítit i živočišná touha, jen ta pomyslná jiskra chyběla.
Tak příšerně natočenou stupiditu, to aby člověk pohledal.
Tady vidím velký špatný...
Počáteční okouzlení odstraňuje zábrany. Ale když opadne a není na čem dalším stavět, tak nemá cenu pokračovat ve vztahu.
Emočně hodně vypjatý krátký film s nevšedním, smutným námětem a ještě překvapivějším koncem, dobře zahraný a zpracovaný. Co mi chybí je to, že bych si přál toto téma rozvedeno do celovečerního filmu nebo dokonce do seriálu, aby divák mohl více poznat a ztotožnit se s jednotlivými postavami.
Dvě spřízněné duše, které si tak nějak zbyly, se spojily a s maskami kryjícími jejich citlivé duše, se vydaly hledat drahé polovičky. Prostředí tmavého suterénu sice dávalo tušit, že cesta nebude lehká, zdání však klamalo. Partnery si oba našli poměrně snadno. Tvůrci přihodili pár netradičních sexuálních praktik pro zpestření. Ty však byly spíše úsměvné. Kamera často šmejdila, jenže nic moc neodhalila. Takže klidně mohla snímat děj z větší dálky. Aspoň bych si nemusel odsednout, jak byla vtíravá. Jediným opravdovým pozitivem pro mě byl výběr herců, kteří se svých rolí zhostili s grácií. Proč ale zase další neurotický gay?
Než se ty dvě k sobě začnou mít tak se film neskutečně vleče. Začátek mi dost připomínal film Piano. Kamera, lokace, kostýmy a hudba jsou ale famózní. Za Vivaldiho na konci a za Valerii Golino (ta ženská snad nestárne) body nahoru.
Film pro všechny, kdo mají rádi dlouhé záběry, v nichž je (vzhledem k tomu, že v něm jde o namalování obrazu) vše vyladěno do posledního detailu. Ve filmu se moc nemluví, ale i tak ty dvě hodiny docela utekly. Sice mě lesbická tématika obecně moc neláká :), přesto mě film uhranul a některé scény, zejména tu závěrečnou, jsem si musel pustit několikrát. Obě herečky v hlavních rolích byly výborné, ale Adèle Haenel byla excelentní (opět odkazuji zejména na závěrečnou scénu). Jeden bod z 10 dávám dolů za to, že nejde o gay-zápletku. :D
Jiný pohled na svět policistů a mafiánů. Většinou se míjí. Zde se však setkávají a protínají. Děj nijak nenudí. Neopakují se stále stejné sekvence. Jede se stále kupředu, nebrzdí se. Rád jsem do vlaku nastoupil a v cílové stanici jsem nechtěl vystoupit. Jízda byla rychlá, bez zbytečných zastávek a s příjemnými spolucestujícími, kteří by mohli zapracovat na líbání. Ale to je jen detail.
SPOILERY!!! Plusy: Od režiséra dosud nejpřesvědčivější "studie homoerotické touhy". Doklad, že se umí podřídit příběhu (rovnice smutný příběh = tmavší barvy je sice triviální, ale film má díky nim i mužnější nádech a hodí se i k dělnickým profesím postav). Samotná postava Gabriela a fakt, že je Bergerovou zatím nejdospělejší. Reho herecká přesvědčivost v málomluvné roli. Chemie mezi ním a jeho filmovou dcerou a zvláště jejich poslední scéna. Mínusy: Příběh a postava Juana (pouze formálně). Homoerotika místy rušivá (záběry pnutí mezi torzy od pasu dolů šly proti příběhu, nejméně z Gabrielovy strany) a natahující děj (ačkoli na to nemohli skočit...
Opět téma druhé šance - udělat stejnou "chybu" jako v předešlém životě. Sice opět docela naivní, ovšem vyšperkované nezvykle silnou chemickou reakcí mezi hlavními hrdiny.
Scénář balancující na hraně mezi hetero a gay linkou působí jako úlitba konzervativnímu publiku, které by nemuselo být tolik pohoršeno pohledem na líbající se kluky, když se jedná vlastně o reinkarnaci holky.
Obavy z nástupu výkonu trestu doprovází pochopitelně silná nervozita, kterou se partner pokouší zmírni dováděním ve vodě. Při loučení jde však vycítit, že se jedná spíše o loučení z jeho strany, než o příslib pokračování vztahu po návratu.
Film se v době vzniku asi nesl na vlně upozorňování na šikanu, dnes už nemá moc co říct. Opravdu velmi trapně působí scéna "sexu" v šatnách, kdy si útočník zapomněl sundat tepláky. Závěrečné věnování obětem šikany připomíná spíš vzkaz ostatním, aby následovali hlavního hrdinu. I na rok 2012 mi to celé prostě přijde divné a velmi nepodařené dílo.
Dobrý náběh zazdil konec. Není moc uvěřitelné, že ti kluci spolu chodili.
Univerzitní projekt, který zaujme snad jen lehce originálním námětem.
Krátký snímek působící dojmem zachycení setkání bývalých partnerů, kteří k sobě stále něco cítí.
Strach a hrôza. Ani som to nedopozeral.
Pejsek s kočičkou tentokrát nevařili dort, ale krevety. A protože ty krevety nebyly nic moc, tak je zabalili do líbivého, lesklého a dost prvoplánového obalu.
Při prvním záběru, kdy kamera zabere dokonalou tvář Chino Darína v detailu, jsem si chvíli opravdu nebyl jistý, jestli jsem si omylem nepustil nějakou dokonalost od Pedra Almodovara. Někomu bude připadat scénář trochu slaboduchý a místy přitažený za vlasy, ale dle mého vše běželo jak na drátkách. Rozhodně nejsem u jihoamerických filmů s homo tématikou zvyklý na tak dobrou výpravu, zvuk a kameru (u scény s koňmi ve městě mě doslova spadla brada). Navíc atmosféra mezi strážníkem Gomézem a detektivem Chavezem by se dala krájet. Pro mě tedy velmi příjemné překvapení a po prvním shlédnutí je to pro mě...




