W imię... / In the Name of / Ve jménu... (2013)

Úplně poslední záběr filmu nás přesvědčí, s jakou důsledností se scénáristka a režisérka Małgorzata Szumowska snažila domyslet souvislosti a možná vyústění prastarého dilema, jaké může nastat mezi posláním, povinností, odpovědností, pokušením a podlehnutím. Manifestuje je na příběhu katolického kněze Adama, který věří s o to větší hloubkou, že víru nalezl sám, až jako dospělý, navíc je výborným vychovatelem narušené mládeže, také ale homosexuálem. Je jasné, že před podobným dilema stojí i mnohý občanský učitel a vychovatel, a obecněji mnoho z těch, kdo působí v jakýchkoli struktrách založených na přísné subordinaci.

Mimořádné je, že Szumowska nenabízí obvyklé laciné rady typu "zrušte celibát", "vzdejte se kněžství", "vzdejte se víry", ale snaží se najít řešení reálně použitelné pro skutečně věřící, cosi jako "vyčistit skvrnu bez porušení podstaty látky". Jak se jí to povedlo, to musí posoudit sami věřící, nám nevěřícím nejspíš vždy vytane otázka, nejde-li i tak o sporné a marné pokusy o přemožení lidské přirozenosti. Vlastní postoj Szumowské je vyjádřen v telefonátu Adama s jeho sestrou: lze věřit, že je upřímný a prostý všeho dogmatismu, jak náboženského, tak liberálního.

Příběh je zpracován nesmírně civilně a uvěřitelně, bez jakýchkoli vyumělkovaných efektů, herecké výkony jsou vynikající, a zejména potěší nenápadná, avšak velmi působivá kamera.

Chuťovka s mierne kontroverzným námetom na pekný večer.

výjmečný film...pěkný příběh z katolického Polska

Je nasnadě, že v zemích jako Polsko bude patrná snaha vypořádávat se s protiklady, jakými církev a homosexualita jsou. Možná je to cesta vnucená, nicméně tímto filmem se Poláci, jako počátku dlouhé cesty, zhostili víc než dobře. Bez odsudků, kliše, moralizování. Tato kontroverze zmíněných témat zřejmě plodí kvalitu, jíž jsme tady bezpochyby svědkem.

Jeden z nejúžasnějších filmů, jaké jsem v poslední době viděl. Dech se mi tajil....

Vše kladné už bylo napsáno a já se připojuji. Takže už jen stručně: pro mě divný závěr filmu, když už jen jedna erotická miniscéna (což nebylo na závadu), tak alespoň reálná a pokud jsem správně pochopil, tak se nejednalo o retro snímek, ale přitom to byl obraz polské vesnice jak z padesátých let těsně po válce včetně ušmudlanosti, špíny a prachu. Polsko dnešních dní už není tak moc Moldavskem či východním Tureckem …

Peklo, očistec i ráj katolického kněze na polském venkově. Silný příběh s nečekanými zvraty až po samotný závěr, silný duchovní i emotivní náboj, znepokojivé zamyšlení se nad tím, jak na zemi hledat lásku proklamovanou v Bibli, proč přetvářka a pokrytectví jsou obecně přijatelnější než ryzí cit. A která z podob lásky je podle většinového názoru méně a která více správná, nebo dokonce přípustná? Strhující, do posledního detailu uvěřitelný herecký výkon Andrzeje Chyry v hlavní roli. Precizní práce kamery i originální výběr hudebního doprovodu (venkovské procesí za doprovodu rockové písně). Nesrovnávat, prosím, ani náhodou s nebohým, falešným a povrchním Vesnickým učitelem Bohdana Slámy!

Na film jsem se podíval díky Ondřejovo skvělým titulkům. Film má krásné barvy a scény v přírodě jsou velmi působivé. Hudba je perfektní, zvláště scény, kde znělo violoncello jsou úchvatné:). V některých okamžicích jsem vnímal inspiraci ze Zkrocené hory......... pomalý děj, záběry na přírodu, pomalé odkrývání příběhu jednotlivých aktérů, který přesto zůstává skryt.

Zároveň by mě zajímalo, do jaké míry je toto téma v Polsku aktuální a jak moc režisér vycházel ze současné situace u našich sousedů.

Vynikajúci film, veľmi dobre vyrozprávaný. Pokojný a predsa prepracovaný scenár. Dokázal som film zhltnúť na jeden krát. Filmy s náboženskou tematikou nemusím, ale tento ma naozaj chytil a nepustil do konca. Hlavný hrdina (kňaz) bol dobre obsadený. Jedinú pomerne nezrozumiteľnú vec som zachytil na samom konci filmu, keď ukážu toho mladého chlapčiska v kňazskom seminári. To ma dosť prekvapilo. Zdalo sa mi, že táto scéna nekorešponduje s celkovou poetikou a priamosťou a atmosférou filmu. Ten záver bol príliš premyslený a oproti celkovej atmosfére filmu, iný. Zdalo sa mi, že sa to tam moc nehodí. Ale to je iba môj názor. Inak film hodnotím veľmi vysoko. Titulky boli vynikajúce a touto cestou za ne veľmi pekne ďakujem.

Tak trochu "jiný" gay film. :) Zaprvé se odehrává v prostředí pro gay filmy dost netypickém, tj. na zapadlém polském venkově v komunitním centru pro problémovou mládež, zadruhé film záměrně vynechává jakoukoli estetickou stylizaci postav nebo prostředí (nepočítáme-li nádherné záběry lesa), zatřetí film nezobrazuje prakticky žádný sex (s výjimkou jedné několikavteřinové scény). Pokud vás tento výčet ještě neodradil, tak dodávám, že film má minimum děje a sune se kupředu jen velmi pomalými kroky.

Přesto (nebo možná právě proto) se jedná o jeden z nejzadřilejších gay snímků z poslední doby. Jeho hlavními devizami jsou: neotřelý námět, herecké výkony, autentické zobrazení prostředí, výborná hudba (která sice nezapře inspiraci Bachem, ale budiž) a zejména absence jakýchkoli klišé.

Do detailu propracovaný scénář s pomalým rozjezdem, který dávkuje emoce v malých dávkách a udržuje diváka v napětí a hlavně očekávání.