Všechny recenze
Korea má vždycky svůj osobitý styl, stejně jako třeba Japonsko, mají tyto seriály takové zvláštní kouzlo. Většinou se řeší vážná témata a nesmí chybět osud. Tento snímek nebyl jiný. I zde se setkáme s osudovým setkáním, smutkem, láskou, nadějí, vše zabalenou do krásného 8. dílného seriálu, který vás bude zajímat od začátku do konce. Líbí se mi, že děj není odfláknutý, je vidět, že si někdo dal práci, aby vznikl pěkný koukatelný snímek. A to se za mě povedlo. Byla bych ráda i kdyby vedlejší dvojice měla více prostoru, ale i tam se vztah vyjasnil, takže celkově vzato velká spokojenost....
První epizody jsou docela prostříhané a moc zkratkovité, takže děj někdy nedává smysl. Kvůli dějovým odbočkám tvůrci často zapomínali na hlavní dějovou linii a příběh se mě jevil jako hodně povrchní, ale díky roztomilosti některých postav (Jun, Cham, Korn) jsem pokračoval ve sledování. Druhá polovina seriálu už konečně řeší reálné vztahy, reálné a povědomé situace a příběh jde víc do hloubky. Oat a Boat jsou před kamerou skvělí, ale zde jejich talent vyšel vniveč kvůli nedobrému scénáři. Doufám, že kluky uvidím spolu v nějakém lepším projektu. Celkově vzato, seriál neodsuzuji, ale podruhé už ho vidět nechci. EDIT: Bonusový dvoudílný speciál...
Dan Löwenstein nám servíruje další vertikální drama z mafiánského prostředí. Obsazení opět typově na výbornou. Uvědomuje si, že většinu informací vnímáme zrakem. Děj znovu postupně graduje. V závěru bohužel až překotně, na úkor uvěřitelnosti. Zdá se, že má diváckou cílovou skupinu nastudovanou a hrne na trh jeden kus za druhým.
Tohle je recenze, která mi dala hodně zabrat. Seriál jsem zmačkala a mrskla do koše hned po prvním dílu. Naprostá totální blbost. Navíc zjištění, že je Sorn hozený do podoby "culíka" tomu opravdu nepřidalo. Proč? Protože culíci jsou jen dva. Černý a peroxidka 😀. Ostatní mají jen vlasy stažený do gumičky. Tečka.Takže konečná. JENOMŽE!!...potom jsem viděla pár ukázek z dalších dílů, a to byla pro mě jasná výzva, protože já se ráda dívám i pod hladinu a hledám smysl toho, proč to tak je, co se tam skrývá. Ke "Stubbornu" jsem se vrátila ne kvůli...
Sledovat serial ma donutila zvedavost vidiet interakciu JossGawin-a. Uprimne, ich dvoch som si nevedela vobec predstavit. Joss, s jeho pohladom "psika", ktoreho chces hladkat 24/7 a Gawin, ktoreho som si pamatala z DBK, spolu?? Bola som celkom prekvapena, ale pozitivne. Pribeh uz menej. Ze Thara je mrcha som pochopila hned, ako nariadila starat sa o Tonga do 21 rokov, a ze ak chce Mark byt s Tongom "navzdy", musi sa Tong zmenit na upira🤷♀️ ale rozpravku som dopozerala celu a mozno niekedy si ju este pozriem. Mozno... vidiet este raz Jossovo pekne telo😉 ale tu filharmonicku hudbu pri pikantnych scenach...
Tohle se mi moc líbilo. V příběhu tentokrát nejsou výkyvy vztahu hlavní dvojice, ale jedná se o celkem propracovaný příběh z boxerského prostředí. Herci mi k sobě sedli dobře. Pravda je, že herec, který hrál Thuna, byl v obličeji poněkud prkennější, ale ono to k němu nějak tak pasovalo. Plus dávám za úžasné milostné scény, kterých nám dopřáli na můj vkus tak akorát :-). A nejsme ochuzeni o pohled na krásná těla a samozřejmě boxerské bitky. Celý seriál se zařadí mezi mé topky a určitě se k němu vrátím :-). Vřele doporučuji všem milovníkům BL žánru a zápasnických seriálů. Přijdete...
Zase raz rozmyslam, preco?. Preco niekto natoci serial o nicom. Nic sa nedeje, dialogy o nicom, par svetlych momentov, kedy som si myslela, ze sa nieco udeje...zial, nic. Ale v kazdej casti dame "sex"🤦♀️ Zbytocne vyhodene 'thajske bahty'. Snad chlapci este dostanu nejaku prilezitost, vyzerali spolu dobre.
Vzdát se něčeho kvůli někomu? Ne, to prostě nejde. Je jedno, jestli je to láska k člověku, láska k hudbě, láska k čemukoliv. Patřit sám sobě, dělat rozhodnutí kvůli sobě, stát si za svým, i kdyby nás měl mít rád jen jeden jediný člověk. Je důležité být upřímný ke svým pocitům. Krásný příběh, který mě chytil za srdíčko, a to doslova...jejich slzy, moje slzy... Příběhy z Japonska mě vždycky dostanou svojí hloubkou, citlivostí i výběrem herců pro jednotlivé role. Už jsem psala dříve, že japonští kluci pro mě mají své specifické kouzlo osobnosti. Souhlasím s...
"POKUD POTKÁM NĚKOHO VÝJIMEČNÉHO, NA POHLAVÍ NEZÁLEŽÍ" Ty japonské školačky se nezdají, menších postav, někdy i nožičky do "O", ale o rozkrok svých středoškolských kolegů se umí postarat velice pečlivě i přímo v prostorách školy 😂😂😂 Výběr obou mladých herců do hlavních postav byl supr, dokonce i věkově. Sice některé nelogičnosti v chování Hayakawy jsem pochopil až v průběhu seriálu, ale i tak postavy hercům sedly bezvadně. Možná budu proti proudu, ale i přesto jsem malinko více tíhl ke Konnovi pro jeho nádhernou kulatou tvář podpořenou japonským účesem, ve které jsem dokázal číst. Nejvíce...
Tak nevím. Asi to nebyl úplně špatný seriál, ale dalo se to udělat lépe. Všechno se točilo okolo tří věcí. - Coming out. Nic jednoduchého, a v týmovém sportu obzvlášť. I tady to bylo vidět. A pak... zavírání očí, mlžení trenérů, strach z prozrazení, vyloučení z týmu...je dobrý si to občas připomenout. Kluci namakaní, ale je jasný, že ragby není sport pro hubeňoury. - Rivalita ve sportu. Vždycky byla, je a bude. Tohle mě vrátilo o hodně let zpátky..případ Tonya Hardingová x Nancy Kerriganová. Dokonce i herečky jim byly trochu podobné. ...
Když jsem poprvé viděl první díl a hned na začátku bez ladu a skladu, jak Boat "učí" třicetiletého Oata, jak se dráždí ferda, tak mě omejvali. Ano, chápu, že to byl 26ti letý Sorn a 19ti letý Jun, přičemž Oat opravdu v obličeji, ale i postavou, která fitcentrum viděla jen z rychlíku, opravdu mladistvě vypadá. Po začátku třetího dílu jsem se seriálem práskl jako s nuceně rádobyerotickou kravinou a zavřel za ním dveře. Ale protože jedna má niterná osůbka tam uviděla něco málo víc, rozhodl jsem se seroši dát druhou šanci a sjel jsem jej znovu celý, a...
Rozšířil jsem si slovní zásobu o pojem...vertikální drama. Natáčení mobilem na výšku. Režisér Dan Löwenstein je vykreslován téměř jako zakladatel nového směru, nebo snad dokonce celé epochy. Pochopil jen dokonale, co diváci žádají od červené knihovny. Souboj dobra se zlem, které je na konci poraženo. Procitnutí záporného hrdiny, který si nakonec uvědomí svojí homosexualitu. Pevnou ruku při castingu. I na úkor hereckých kvalit. Výsledek? Pastva pro oči. (Až na akční scény připomínající asijskou BL produkci. )
"Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne." Snaha dodat snímku hloubku byla očividná. Ale z úst mluvících hlav působila většinou až směšně.
Nahlédnutí do dalšího prostředí plného alfa samců, testosteronu..., ve kterém není místo pro "měkouše". V této době hodně skloňováné téma s vlastním pojmenováním. Od samého počátku klame dokonale tělem. Není nouze o překvapení i ta šokující, která děj posouvají do nových dimenzí.
Dříve hodně karikovaná kategorie Královen se dočkala již několikáté a docela úspěšné, rehabilitace. Herci si vytáhli stejně dlouhé sirky, na nikoho nezbyla krátká. Takže nikdo vyloženě nevyčníval, ale ani nebyl upozaděn. Každý dostal prostor pro odvyprávění svého příběhu. Bez přílišného afektu a výstředností.
V době přílišného "roubování stromů" všemožnými -ismy, včetně idiot-ismu, si dobové snímky zachovávají vyšší míru reálného obrazu dané doby. Mám rád patinu staré Anglie. Určitou míru pomyslné vrstvy prachu pokrývající dané dílo. Jenže...Tentokrát jsem se z něj rozkašlal a do samého závěru mě nepříjemně svědilo v nose. Jediný Fionn O'Shea dokázal pomyslné podráždění tlumit.
Výborná séria, nebudem sa viac rozpisovať, odporúčam.
Romantika a klasika, která asi nikdy neomrzí. Zde opět jedno školní prostředí: junior/senior, chudý/bohatý. Příběh není nijak složitý, některé věci tam mohly být více dotažené, nebo doladěné, byla tam občas hluchá místa, ale nějak mi to seriál nenarušilo. Co se týká herců a postav, tak herec, který ztvárnil Marka mi v některých scénách vyloženě vadil, protože se neustále nějak kinklal a zvláštně hýbal hlavou, že jsem si občas říkala, jestli na něčem nefrčí. Jinak se jedná o solidní záležitost, na kterou jsem přesně měla náladu. Takže pokud si chcete vychutnat romantiku se vším všudy, tak toto by mělo být tím...
Španělské seriály pro mě bývaly zárukou příběhů z "reálného života". Kamery, která zachycuje běžné dny docela obyčejných, a hlavně reálných, přátel. Opravdovost se však začala vytrácet. Jižanský temperament ustoupil tématům, ze kterých si nelze dělat srandu a brát s lehkostí...LGBT se stále přibývajícími písmenky. Zde se snoubila povrchnost se snobstvím, negativními charakterovými vlastnostmi. Ale...ta pomyslná jiskřička naděje naštěství zůstala. Včetně otevřeného konce s neuvěřitelným zábleskem procitnutí.
Things like this se řídí heslem:"Každý si zaslouží milovat a zároveň být milován." Mohla to být fajn romantická komedie...Nebýt několika "zásahů osudu", které posunuly tento film do kategorie frašek. Škoda.
