Román Pohřební obřad je oslavou smrti Jeana Decarnina, autorova přítele, zastřeleného 19. srpna 1944 na barikádách při osvobozování Paříže. Genet ve své bolesti zjišťuje, že nejvyšší poctu, jakou může mrtvému Jeanovi prokázat, je vylíčit své sny o životních příbězích nejopravdovějších a nejkrásnějších vojáků, kteří doposud bojují a milují se za komíny pařížských domů. Román se stává mohutnou epickou básní, v níž se zloději, zrádci, udavači, homosexuálové, němečtí vojáci a Hitlerem zpodobněná Říše podílejí na pohřebním obřadu za zastřeleného Jeana Decarnina. (zdroj: kosmas.cz)

První část knihy tvoří autobiografický román o homosexualitě. Drásavá výpověď o duševních stavech a pocitech narkomana a homosexuála.  Kniha z r. 1952 se odehrává v exotickém prostředí Mexico City, mezi různými životními ztroskotanci. A v druhé části knihy nalezneme vzájemnou korespondenci mezi oběma autory.   V Dopisech o yage autor odchází do Jižní Ameriky hledat záhadnou rostlinu yage, jejíhož odvaru používají místní šamani pro navození telepatie. O svých zážitcích a vizích si vyměňuje dopisy se svým přítelem Allenem Ginsbergem. (zdroj: http://www.knihovnicka.net/kniha/39563-teplous-dopisy-o-yage-burroughs-william-s--ginsberg-allen/obsah-dila/)

Prvotina jedné z nejvýraznějších současných anglických autorek. Zčásti autobiografická kniha vypráví v první osobě příběh dospívající dívky, jejíž život se v mnoha směrech liší od představ většiny lidí. Celá kniha je napsaná velmi živě a s jemnou ironií, je zabydlena svéráznými ženskými postavami a téměř dokonale postrádá jakékoliv mužské postavy, je prokládána pohádkovými příběhy, které vyvažují jednoduché prostředí, v němž se román odehrává, a přináší originální pohled na hledání lásky a vlastní životní cesty. (zdroj: kosmas.cz)

Titulní povídka z této sbírky se stala předlohou stejnojmenného a velmi úspěšného filmu režiséra Anga Leeho.  Oslavovaná autorka, milovnice neporušené přírody, v ní žijících prostých lidí a lokálních historek, předkládá čtenáři jedenáct dech beroucích příběhů o osamění, násilí a lásce, příběhy zoufalství i neskutečné radosti zasazené do divoké, nehostinné a nádherné krajiny Wyomingu.

První nizozemská kniha s otevřeně homosexuální tematikou vypráví o vztahu dvou studentů, Sama a Joopa na pozadí barvitě podaného života vykřičené amsterdamské čtvrti Pijp.

  Román o tom, co to znamená svobodně žít bez ohledu na společenské předsudky. Příběh mladého mexického homosexuála, který se útěkem z domova pokouší uniknout pocitu viny a poznává odvrácenou stranu amerických velkoměst. Dnes již klasický román autora, který je stavěn do jedné řady s Hubertem Selbym a Thomasem Pynchonem.

Maurice je jedním z prvních otevřeně homosexuálních románů. V době kdy byl napsán (1913-4) bylo jeho uveřejnění z pochopitelných důvodů vyloučeno a vyšel tak až po autorově smrti v roce 1971. Přestože jde o příběh odehrávající se před téměř sto lety, je dnes, v době jeho prvního českého vydání, Hallovo hledání vlastní identity a potažmo i sexuality aktuální jako málokdy předtím.

Biografie, která spojuje osudy Marlene Dietrichové, Grety Garbo a Tallulah Bankheadové a popisuje jejich lesbická přátelství. Kniha je čtivě napsaná, nechybí velké množství zajímavých historek a detailů, které autorka čerpá i z osobní korespondence, dlouhou dobu utajované v archivech FBI. Netradiční biografie, která dává nahlédnout do soukromého života největších hollywoodských hvězd. Ukázka z textu: Vzájemné předávání atraktivních milenců a milenek se stalo pro Marlene Dietrichovou a spoustu jejích stárnoucích světáckých přátel pravidlem. Mladé hvězdičky, statistky i ambiciózní dívky se samozřejmě cítily zájmem velkých hvězd poctěny a ty...

Robert Vano je světoznámý fotograf, který se stal stejně slavný jako celebrity, které celý život fotil. Kromě známých tváří fotografuje především mužské akty. Je slovenského původu, má maďarské kořeny a americké občanství. Robert Vano patří mezi nejvýraznější osobnosti, které se na fotografické scéně pohybují. Ke svým šedesátým narozeninám se rozhodl společně se zkušeným publicistou Danielem Hrbkem sepsat své paměti a v nich vylíčit svůj jedinečný životní příběh.

Tato komunita je díky své početnosti menšinou navýsost exkluzivní, přesto však výraznou. Kniha Terezy Spencerové zachycuje situaci „tranďáků“ v posledních desetiletích, charakterizuje současné postavení translidí ve společnosti a zároveň je výpovědí člověka, který prošel operativní změnou pohlaví. Autorka nás přesvědčuje, jak je důležité zachovat si různorodost pohledu na člověka a společnost, a nabízí reflexi současné genderové problematiky novým pohledem.