Knihy vydány v roce 2006.

Američan Matthew, který studuje v Paříži, a francouzská dvojčata Théo a Isabellen jsou kinofilové. Děj se odehrává v bouřlivých jarních měsících roku 1968, je to příběh o posedlosti a mládí, posedlosti filmem, ale i sexem.. Večery tráví v pařížském kině Cinnématheque. Cinnématheque  je zavřeno, jeho ředitel odvolán. To je  jenom předehra ke květnovým nepokojům...

První nizozemská kniha s otevřeně homosexuální tematikou vypráví o vztahu dvou studentů, Sama a Joopa na pozadí barvitě podaného života vykřičené amsterdamské čtvrti Pijp.

Osud pittsburskému rodákovi Augustenu Burroughsovi nadělil dvojí – neuvěřitelně bláznivý život a mimořádný vypravěčský dar. Autor dokázal obojí skloubit tak, že sobě zachránil zdravý rozum a čtenáře vyléčil z pocitu, že už nelze o ničem novém – zvláště pak o vlastním životě – nijak nově psát. Vybrané epizody svých pubertálních let strávených v Massachusetts líčí s dovednou lehkostí a svérázným vtipem, jako by se ve dvanácti letech neocitl v domě potřeštěného psychiatra, kam ho odložila jeho duševně nemocná matka, ale žil úplně normálně. S naprostou samozřejmostí vypráví, jak nechodil do školy, hrál si s přístrojem na elektrošoky, důvěrně se...

„Homosexuální“ román – jak se s ironií vyjádřil britský tisk. Autor se netají se svou orientací a o lásce mezi muži vypráví otevřeně. Román zachycuje čtyři roky života Nicka Guesta, mladíka ze skromných poměrů a absolventa Oxfordu, který má možnost bydlet v honosném londýnském domě konzervativního poslance Feddena. Nick, prahnoucí po všem vytříbeném, se zde cítí jako doma. Pak však pozná první skutečnou lásku, londýnskou gay scénu, kokain, AIDS… Děj se odehrává v 80. letech za vlády M. Thatcherové, rámují jej parlamentní volby. Britská politická scéna je zde líčena s kousavou ironií; vzestup a pád prožije nejen kariérista Fedden,...

Román patří k několika málo knihám německé literatury, které otevřeně hovoří o homosexuální lásce, k níž se sám autor hlásil. Vypráví příběh mladého Andrease Magnuse, který pochází z dobré rodiny, s jejímž stereotypem se však nesnáší jeho touha stát se umělcem. Proto odchází do Berlína, kde proniká do života bohémy, kabaretů a homosexuálních podniků a zároveň se pokouší propůjčit nadějím a cílům své generace umělecké ztvárnění. Kniha Klause Manna, jež vyšla poprvé roku 1925, zároveň líčí milostný vztah mezi dvěma muži.

Román Chlípnice wrocławského prozaika, kritika a publicisty Michała Witkowského (1975) byl bezesporu jednou z hlavních literárních událostí loňského roku v Polsku. Okamžitě vzbudil vlnu zájmu, horečnatá diskuse se vedla na stranách všech velkých periodik, v televizi i na internetu. Proč? Především díky tématu, které Witkowski zvolil: zaniklý svět nočních parků 70. a 80. let, ruských kasáren, špinavých nádraží a páchnoucích veřejných záchodků, portréty zženštilých, vykroucených homosexuálů, žijících sexem a pro sex. Mizející vyšší sféry dna, viděné očima dvou starých břichatých štětek, oslovujících se ženskými jmény Patricie a Lukrécie. Jejich nostalgické vzpomínky na doby socialismu, kdy každý měl co jíst...